tnemec

Ráno jsme zašli ve Vanu do snídaňový ulice, kde všechny kavárny nabízej za pár šušní snídaně šampionl, kde najdete úplně všechno. Od vajec, přes uzeniny, ovoce, zeleninu, mléčný produkty, pomazánky, med, ořechy, prostě mazec. Bohatýrsky jsme posnídali a zbalili si věci na cestu. Před odjezdem autobusu jsem zjistil, že nám došel toaletní papír, tak jsem se ho vydal hledat po okolí. Naučil jsem se tak během pár minut víc turecky než doposavad, holt když člověk musí, tak to jde samo. V Turecku na autobusový nádraží svážej minibusy od cestovních agentur, kde si koupíte lístky. Protože nikdy nejedou na čas a většinou na kažýho počkaj, tak jsem hledal a hledal až jsem nakonec zakoupil nejmenší balení osmi papírů a pospíchal zpátky, kde už Mona nervózně vyhlížela jestli jsem se ještě do odjezdu stihnu vrátit nebo ne. Ale ... read more

Vyrazili jsme Handžiho autem na projížďku. Jeli jsme se podívat na vyhlídku nad kaňonem. Stejnej nápad měla ještě jedna místní škola, tak tam bylo poměrně našlapáno. Cestou zpátky jsme vyzkoušeli novou cestu, kterou dosud nikdo nejel. Cesta měla uprostřed silnice jezírko, skoro nešlo projet a nakonec končila velkou hromadou štěrku u právě dokončenýho satelitního městečka. Museli jsme se teda vrátit. Zpátky v Siirtu jsme koupili naporfcovaný kuřata, chleba a limonády a vyrazili na piknik za město k řece. Scenérie byla nádherná, kuře vynikající, voda v řece studená a proud silnej tak, že by na druhou stranu živej nikdo nedoplaval, přestože to bylo asi jenom padesát metrů. Potom jsme se jeil podívat k místním termálním pramenům. Na dálku byly cejtit skaženejma vejcema, dovnitř mohly jen holky a po pěti minutách vyšli ven, že se na to moc ... read more

Ráno jsme vyrazili do Mardinu. Cesta uběhla rychle a zanedlouho jsme stáli na ulici v novém městě. Starej Mardin se nachází na osamělé hoře na kraji planiny, která se směrem na jih táhne až do Sýrie.Novej Mardin seč nachází pod kopcem. Do starého města nás vyvez busík MHD. Vystoupili jsme tak nějak když jsme cítili, že už jsme v centru. Stáli jsme na náměstí před muzeem, kde se nás ujal místní teenager a začal nás provádět uličkama starého města. Jelikož je město na úbočí hory, tak to znamená spoustu schodů, náhlejch odboček a překvapivejch nádhernejch výhledů dolů do kraje. Ze všeho nejhezčí je výhled ze střechy madrasy (školy), která se nachází až úplně nejvýš. Po prohlídce pamětihodností jsme začali řešit, kde složíme hlavu. V úvahu přicházelo buď pokračovat do Midyatu nebo přespat tady a pokračovat až ... read more

Večer jsme vyrazili minibusem do Kayseri, odkud pokračovala naše cesta dál do Kahty. Nádraží v Kayseri působilo moderním dojmem, ovšem až na pokladny dopravců, který jsou v pravdě východního typu. Plno lidí nahání, prodejci se překřikujou a o cenách se dá smlouvat. Srazit cenu z devadesáti na sedmdesát lir bylo dílem okamžiku, stačilo jednou předstírat odchod. Prodejce nám vystavil jízdenku, ze které se nedalo rozluštit zhola nic. Od cílovýho místa přes čas odjezdu až po perón bylo všechno nerozluštitelný. Prozradil nám, že pojedeme v jedenáct večer z perónu 24. To nám nechalo přes dvě hodiny na jídlo a lelkování po nádraží. V hale se nachází krámky jako kdekoli jinde, zaujal mě jen automat na dobíjení baterie do mobilů. Ježí se šňůrama se všema myslitelnejma koncovkama a kolem něj se kupilo a čekalo několik dobíječů. Koupil jsem ... read more

Po nějaké době jsem opět na cestě. Těším se na putování po Turecku společně s Monou, která dorazí z Teheránu. Zamluvil jsem jeden z hostelů ve čtvrti Sultanahmet o kterém vím jen podle fotek, že má terasu s výhledem na moře a na památky v centru. Mám přiletět až odpoledne, zatímco Mona má dorazit autobusem někdy brzo nad ránem, takže jsem ser pokusil domluvit, že jí na pokoj pustí hned jak to půjde a než dorazím si aspoň může dát šlofíka. Ještě v chobotu po výstupu z letadla jsem zaregistroval, že se znatelně oteplilo. Na letišti jsem chtěl koupit tureckou simkartu, ale nepovedlo se, pán v telefoním stánku totiž simkarty nevedl, pouze kupóny. Tvrdil, že ve městě nebude problém jí koupit. Tak snad bude mít pravdu, doma mi totiž Selma tvrdila, že v Turecku trvá vyřídit ... read more