Dnes bol nas posledny den v Ekvadore. Z hostela sme sa museli vystahovat do 12, co bol velmi pekny cas a mohli sme sa vyspat /den predtym sme prisli po polnoci/ a v klude zbalit. Na plane sme nemali nic moc, len si tak prejst Loju. Loja je jedno z tych krajsich, priatelskejsich a a cistejsich ekvadorskych miest a bolo prijemne len tak sa prechadzat a nikam sa neponahlat, teda pokial nas neprehanali nase crevne problemy, ktore nas momentalne obidvoch trapia... Navstivili sme par kostolov a vsimli si, ze skoro kazdy zmizol v podlahe kostola. Nedalo nam to a rozhodli sme sa zistit o co ide. Nakoniec sa ukazalo, ze pod kazdym kostolom, ktory sme v Loje navstivili boli podzemne priestory cintoriny. V Ekvadore sa musi oslavovat nieco ako dusicky, pretoze vsetci ludia si "svoje" hroby ... read more

Rano /pred 6/ sme boli zobudeny nejakymi turistami, ale vlastne sme boli radi, lebo sme konecne mohli vstat a zacat sa balit. Uvarili sme si caj, zbalili veci a vydali sa na 8km cestu spat, moc sa nam nechcelo, ale inak sa nedalo. Asi po pol hodinke sa u nas pristavilo auto a ponuklo nam odzov, sice vzadu na korbe, ale vzdy lepsie ako slapat. Celkom fukalo, triaslo to poriadne, lebo cesta nebola vyasfaltovana, ale zvykli sme si rychlo. Najprv sme si mysleli ze nam zvezie len na cestu, ale nakoniec sa ukazalo ze ide az do Loji a my sme neprotestovali. Usetrilo nam to vela casu a energie a to najlepsie na koniec - nic za to nechcel, co je velmi neobvykle na Ekvador. Prva vec na hosteli bola tepla sprcha a potom sme sa ... read more

Hned na vysvetlenou - Podocarpus neni ani zvire ci clovek, ale narodni park. Ale o tom vice pozdeji...Rano zacalo idylicky, nakup vody a jidla na planovane 2 dny na ceste a pak asi 30minutova cesta busem k hlavni brane parku, odkud pak jeste skoro 9 km do zakladniho tabora, kde zacinaji vsechny cesty po parku. Zadne auto nejelo, tak jsme celych 9 km museli odslapat po svych a porad do kopce - des bes .V tabore jsme koupili listky a nakonec jsme dostali i mapu - ta byla udesna a hlavne nepresna coz se pozdeji jasne ukazalo.V 1 jsme vyrazili k nasemu cili - Lagunas del Compadre, pry jedna z nejkrasnejsich lagun v parku. Cesta zacala asi 2 km vyslapen ze 600 m prevysenim pres dzunglovy les, kde jsme zazili nas prvni utok obrovskych ovad /viz. ... read more

Do Cuency jsme prijeli sice uz v sobotu, ale jeste jsme z ni nic poradne nevideli a tak plan na dnesek byl jasny - projit Cuencu krizem krazem. Uz na prvni pohled byla mnohem pritazlivejsi nez Quito - cistejsi ulice i domy, mene psu i lidi. Postupne jsme navstivili nekolik kostelu a predevsim zdejsi novou katedralu, ktera je ohromna, pak Muzeum zvirecich koster- meli treba kostru netopyra, kone, ale i kolibrika nebo zelvy- docela divne, ale super...pote Museum Banco central - nejvetsi v Cuence, spousta etnografie, numismatiky a i zdejsi vykopavky po Incich. Jinak to tu vypada jako ve Spanelsku, typicka spanelska kolokialni architektura - atria v domech, balkony, drevene okenice. Na pozdni obed jsme si zasli do docela naplnene restaurace a moc nam obou chutnalo-takova klasika,polevka,kure s ryzi a jako desert servirovali vynikajici a chutove ... read more

Dnesek byl nas druhy a zaroven posledni den v Cajasu. Cas je neuprosny a my se musime vratit do Cuency jeste dnes. Rano jsme se sbalili a udelali zasadni rozhodnuti dne - zkusit co v nas je a zaroven si tak trochu natrenovat na tezsi treky jako bude Inca trail v Peru. Pujdeme asi 12 km, nezda se to moc, ale prevyseni je asi 500m, takze docela zaprah. Pocasi nam vychazelo, bylo slunecno, ale asi po 3 hodinach se zacalo kabonit a jak to tak na horach byva vypadalo to, ze bude prset. Nam se asi 1-2 h darilo desti unikat a jen pocitat jak blizko je bourka za nami. Pak uz jsme videli jak prsi jen par stovek metru za nami. No a nakonec to nevyhnutelne prislo, nastesti to nebylo hrozne a ani nase ponca ... read more