Vstavali sme o 5.45, rychle ranajky a odchod o 7. Prva zastavka bol vyhlad na stale aktivnu sopku Iruputumca, ale vsetko co sme videli bol tenky pruzok dymu, ziadna vybuchujuca lava. Cesta nas viedla cez vyschnutu pustnu krajinu pokrytu balvalmi, len kde tu odolna andska trava. Cestou sme minuli styry laguny obyvane plameniakmi a ziviacimi sa planktonom. Laguny dost casto smrdeli po sire alebo niecom podobnom a uprimne viem si predstavit aj krajsie miesto na zivot. Dalsou zastavkou bol Arbol del piedra /kamenny strom/ a okolo neho kopu dalsich skal vetrom erodovanych do roznych tvarov. Tu sa jednej dievcine omylom podarilo skopnut nebezpecne vyzerajuci kamen Stanikovi na hlavu, nastastie to vyzera ze sa nic nestalo. K veceru sme dorazili k poslednej zastavke - Reserva Nacional de Fauna Andina Eduardo Ayaroa a jej najvacsej atrakcii Laguna Colorada ... read more

Z Tupizi sme sa potrebovali dostat do Uyuni, nesiel ziaden nocny spoj a tak nas cakal dalsi den straveny v autobuse. Autobus odchadzal o desiatej a to bol cas kedy prisiel na stanicu. Ked sme si kupovali listky pytali sme sa aky to bude autobus, to co prislo sa na autobus na fotke nepodobalo ani s velmi velkou davkou fantazie - mal to byt klasicky velky autobus a prieslo nieco polovicnej velkosti a velmi, velmi staro vyzerajuce. Nastastie sa nam podarilo zabrat miesto v kufri takze sme si nemuseli veci vykladat na strechu a tiez sa nam sikovne podarilo zabrat miesta na sedenie. Iny turisti take stastie nemali, napriek tomu ze si kupili listky miesto na nich nezvysilo. Medzitym uz im ale vylozili batohy na strechu a tak si pre ne museli liezt hore a potom ... read more

Na 9 jsme meli zamluveny vylet na konich, tak jsme se trochu dele vyspali. Na koniky jsme vyrazili vcas v sestave - Kacka, ja a nas mlady pruvodce. Cesta vedla udolim lemovanym cervenymi skalami, erodovane vodou a vetrem do neuveritelnych tvaru. Kolem dokola spousta kaktusu, trnitych keru a silene vedro. Nejdrive projet Puerta del DIablo - Dablova brana, 2 skaly s prujezdem uprostred, pak Valle de las Machos - jakesi skalnato-hlinite veze a konecne do Canon del Inca (Kanon Inky). Kacenka byla ve svem zivlu - moc miluje kone, ja zase takovy fanda nejsem a konik to asi nejak vedel... Kdyz jsme minuli Puerto, chtel jsem si z batohu na zadech vyndat fotak, ale uz pri rozepinani bederniho pasu u batohu se nejak zblaznil a zacal sebou hazet atd. Ja radsi seskocil hned jak to slo ... read more

Na dnesok sme sa rozhodli prejst si poriadne samotne centrum Potosi, to je zname hlavne svojimi kostoly. Tych je tu, na pomer k velkosti mesta, naozaj vela a boli postavene v casoch najvacsej slavy Potosi, hoci pre nestastnikov pracujucich tu to asi prilis slavne nebolo. Celkovo sa nam ich podarilo obist 11 + 1 katedrala. Este sa nam podarilo stihnut navstevu znameho muzea Casa Real de la Moneda, v budove ktorej v minulosti sidlili jedna z dvoch miestnych mincovni. Cast muzea bola venovana prave razeniu minci a praci v bani, zvysok bol taky mix vselicoho, napriklad mumie malych deti - pomerne neprijemny pohlad. Este nam ostavalo par hodin a tak sme si nakupili par suvenirov na pamiatku. A to bolo vsetko, potom ostaval len cas na vyzdvihnutie si veci z nasho hotela a odchod na autobusovu ... read more

Rano jsme si mohli trochu prispat, bus do Potosi nam jel kolem 11 a cesta trva jen 3 hodky coz je pro nas jako nic. Po ceste jsme meli nejake problemy s busem - asi prevodovka, ale jako vzdy se to nejak opravilo a za 4 hodiny jsme byli v Potosi. Prvni dojmy byly zklamanim, protoze oproti Sucre nevypada prilis vabne, spousta nedostavrnych domu a spina. Doufame, ze se to zmeni a centrum nam ukaze svou lepsi tvar. Potosi stale drzi primat nejvyse polozeneho mesto - asi 4080 a uz si zase zvykame, ze kazdy vystup je drinou. Z terminalu - uplne noveho a moderniho jsme jeli najit hostel a hned na 3. pokus jsme bydleli. Sli se trochu projit po meste coz zmenilo nas nazor na P. a zaplatili si vylet do stribrnych dolu, ktere ... read more