37. den - NAROZENINY

---

Geo: 43.6695, -7.39885

Nejlepší narozeniny! Od rána samá překvapení, dobré jídlo na každém kroku a dokonce sluníčko mi odpoledne přišlo poblahopřát. Nicméně nic není dokonalé, ani moje osmnácté narozeniny, které by však byly stoprocentní, kdyby u toho mohla být má skutečná rodina...

Ve čtvrt na devět mi začal "příjemně" vyzvánět mobil. Začala jsem poslepu hledat, abych ten otravný budík vypnula. Avšak spletla jsem se - byl to můj český tatínek! Hned se mi zlepšila nálada a s radostí jsem mobil uchopila - po dlouhé době jsem také slyšela po probuzení češtinu. Nicméně nemohla jsem se v posteli povalovat moc dlouho, protože mne Barča pozvala k sobě na snídani. Hned v chodbě na mě čekalo první překvapení v podobě nafouknutých balónků a barevného velkého nápisu "Feliz cumpleaños". Zamířila jsem do kuchyně hledat tatíka a následoval druhý "šok" - na stole byla obálka s přáníčkem, zabalené bonbónky a fotokoláž ze společných fotek. Nevěděla jsem co říkat, tak mi César radši po druhé poblahopřál. K Báře jsem dorazila v deset hodin, nicméně zbytek rodiny stále spal. V kuchyni na mne vybafla schovaná Eva s OREO dortem v ruce, což jsem také nečekala. Sfoukla jsem svíčky a s chutí jsem se do té lahůdky pustily. Celé dopoledne jsme zůstaly pohromadě a já částečně odepisovala na přicházející zprávy (mnohé z nich opravdu hodně potěšily..). Najednou Bára vytáhla z kufru další překvapení pro mě - Klárka (moje nejlepší kamarádka truchlící ve škole) mi vyrobila roztomilé obálky k narozeninám. Nejprve jsem však musela počkat, až mi pošle dvanácti minutové video, jež pracně natočila. Tento krátký "film" zahrnoval blahopřání, vtipné scénky, společná sestříhaná videa a postupné otevírání obálek, které jsem měla vedle sebe. Uvnitř jsem nalezla hromadu fotek, sladkostí (včetně Kitkatu s příchutí arašídového másla a malé lahvičky Malibu...), a vzpomínkových věcí... Měla jsem slzi v očích, jelikož jsem myslela, že na mne třeba zapomněla, protože se neozvala hned ráno. Opravdu jsem nic takového nečekala a těším se, až Vám to podrobněji popíšu a ukážu.
Na oběd jsem se vrátila domů, kde již Lara čekala s dortem, který sama upekla - udělala "tarta de queso" ze včerejší slavnosti, protože mi tak chutnal, že jsem si dokonce brala recept. Nejdřív jsme však zakousli telecí plátky se salátem a křupavou bagetkou. Potom jsem opět zfoukávala svíčky a po druhé se mohla pustit do dalšího narozeninového dortíku (naštěstí se povedl).
Maminka se nečekaně vrátila dříve, což se náramně hodilo, protože zrovna vykouklo sluníčko a jak jinak strávit krásné odpoledne než výletem po kouzelné Galícii. Lara nás zavezla na nedalekou velice známou pláž "la playa de las catedrales" (byli jsme zde i před dvěmi lety se školou), která je přes prázdniny dokonce zpoplatněná kvůli tomu, aby se turisti neumačkali k smrti. Procházeli jsme se po mokrém písku a sestra dokonce vytáhla plavky, ale do ledové vody nakonec vlezla pouze po kolena. Udělali jsme pár krásných fotek pro památku a já si dále vychutnávala úžasný narozeninový den v cizí zemi.
Domů jsme se vrátili akorát na večeři, která měla být původně v burelské vyhlášené rybí restauraci, nicméně místní rybáře zastihla "krize" a v poslední době je mořských potvůrek nedostatek (štěstí zkusíme v neděli - na poslední den...). Nicméně i tak byla v zásobě (pro mě neznámá😉 ryba - mořský ďas! Opravdu se nejedná o hezké stvoření, ale po chuťové stránce by se mohlo stát druhou Vicemiss. Údajně má podobné maso jako humr, král mořských živočichů, nicméně jejich cena se značně liší. Samozřejmě jsme nemohli vynechat oba dva dorty a dokonce jsem po třetí zfoukávala svíčky (vlastně již jenom jednu, ale další přání se také počítá...) kvůli mamince, která mi do toho i španělsky zpívala. Najednou přede mě postavili malou dárkovou taštičku, kde se ukrývala památka na Burelu v podobě magnetku a upomínka na španělskou rodinu jako řetízek s přívěškem ve tvaru písmena "A"...
Opravdu netuším, jak mám poděkovat za jejich láskyplnou péči a úžasné narozeniny. Díky nim jsem prožila jedny z nejkrásnějších chvil mého dočasného života. Mohla jsem chytit rodinu, jež by nejevila takový velký zájem a chuť, nicméně já měla ohromné štěstí! Musím rychle přemýšlet, protože čas letí a já ho bohužel neumím zpomalit. Kdyby jste měli nějaké skvělé nápady, tak si je nenechávejte pro sebe! Stýská se mi a už se těším, až budu slavit i s Vámi! Můj velký den se chýlí ke konci a na mě čeká první noc v těle dospělé ženy (dělám si srandu - stejně si přivlastním nějakého plyšáka, kterých mám v pokoji nadbytek...).

¡Dulces sueños y buenas noches!

---