Yosemity


Advertisement
Published: June 11th 2016
Edit Blog Post

Total Distance: 0 miles / 0 kmMouse: 0,0

Ze San Franciska do Ysemitů


Cesta do Yosemitů byla první dlouhá štreka na našem programu. Celková vzdálenost byla kolem 200 mil (320 km). Ráno jsme ještě přejeli před Golden Gate, abychom si ho nafotili z několika vyhlídek. Kupodivu, tenhle originální nápad napadl ještě několik stovek dalších lidí, takže tam byla docela tlačenice. Další zastávka byla Silicon Valley, ale odtud už jsme jeli nejkratší cestou do Yosemitů.

Poprvé jsem řídil, a v pravidlech silničního provozu je dost rozdílů mezi Evropou a Amerikou.Pokud je víc pruhů na silnici, tak se dá předjíždět zprava. To dává smysl, protože tu mají klidně 8 pruhů v jednom směru a v tomhle chaosu řešit jestli někoho předjíždím zprava nedává smysl. Navíc občas se tu z dálnice sjíždí vlevo, takže pak už v levém pruhu můžou být nejpomalejší vozidla a nikdo to neřeší. Na semaforech je možné odbočovat vpravo i na červenou, jen je potřeba dát všem přednost. Semafory navíc nemají oranžovou mezi červenou a zelenou a na světelných křižovatkách je možné se otáček. Dálnice a normální silnice se tu v podstatě nerozlišují. Omezení rychlosti je vždy dané značkou, něco jako začátek obce, dálnice atd. jsem tu neviděl. Mimo obec je tu obvykle 50-75 mph (cca 80-120km/h). Nezdá se, že by maximální rychlost souvisela s počtem pruhů na silnici, spíš souvisí s kvalitou silnice, množstvím a prudkostí zatáček nebo třeba s prudkostí klesání. Zajímalo by mě, jaké omezení by Američani dali na D1, jsem si jistý, že by to nebylo 130 km/h.

Cesta do Yosemitů proběhla bez závažnějšího problému, jen jsme se cestou zdrželi focením a pár zácpami, takže jsme do kempu dorazili až po setmění. Stan jsem stavěl naposledy jako dítě a v kombinaci se tmou se z toho stala trošičku výzva. Nakonec se nám s Ondrou dílo povedlo, pod vedením a s pomocí našeho náčelníka. V kempu byly všude cedule co varovaly před medvědy a jaká je potřeba dodržovat pravidla, aby se za námi méďa nepřišel přitulit do stanu. Všechno jídlo, a to co ho jakkoli připomíná, se musí dát do kovové bedny, která tam je připravená pro každé místo v kempu. Všechny odpadky se musí dávat do speciálních popelnic. Oboje je zajištěné proti tomu, aby se tam méďa dostal. Samozřejmostí je, že se nesmí nic lákavého nechávat ani ve stanu ani v autě. K tomuto návodu byla připojena výmluvná fotka medvěda co má hlavu vystrčenou z auta vyraženým okýnkem. V noci se naštěstí nakonec žádný méďa nepřitulil, pokud teda nebudu počítat Ondru, který tím jak je chlupatý méďu trochu připomíná.

Náš kemp leží v Yosemitském údolí uprostřed Yosemitského národního parku. Yosemity jsou proslulé svými velkolepými žulovými skalisky, vodopády a sekvojovými lesy. Těžko se to popisuje, je to asi ten případ kdy jedna fotka vydá za 1000 slov. Úžasné je, jak jsou skály příkré a vysoké. Mám pocit, že v Yosemitech je nejvyšší kolmá stěna na světě. Člověk by si tam hlavu ukroutil jak se dívá po nádherných skalách všude kolem.

Ráno jsme se vydali na cestu kolem dvou vodopádů, z nichž ten vyšší je nejvyšší v severní Americe (97 m a 425 m). Cesta vedla kolem prudké říčky, a kam se člověk podíval byla krásná scenérie na focení. Cestou jsme poprvé potkali chřestýše, ale byl z nás víc vyděšený než my z něho. Bylo tam taky hodně chipmunků, což je americký druh veverky, které žebrali jídlo a místy byli dost dotěrní. Večer jsme si ještě zajeli na vyhlídku nad celým Yosemitským údolím, což byl asi jeden z nejkrásnějších pohledů, co jsem kdy viděl.



Noc jsme strávili opět v kempu a ráno nás čekala celkem dlouhá cesta do Sekvojového parku. Další zastávka bude LA a pak San Diego.

Advertisement



Tot: 1.282s; Tpl: 0.066s; cc: 12; qc: 54; dbt: 0.0415s; 1; m:saturn w:www (104.131.125.221); sld: 1; ; mem: 1.4mb