Frisko a Alcatraz


Advertisement
Published: June 8th 2016
Edit Blog Post

Druhý den v USA byl zasvěcen prohlídce Friska a Alcatrazu. Do centra jsme se přepravili trolejbusem, linka číslo 1 stavěla pár bloků od našeho ubytování. Cestou jsme pozorovali život ve městě. Ulice byly plné lidí, co si šli ráno zaběhat, a lidí, co šli ráno pro koblihu a kafe. Kdo neběžel, nesl v ruce jeden nebo víc kelímků kafe. V Trolejbusu s námi jelo hodně asiatů. Zdá se to logické, Frisko musí být pro Číňany a celkově lidi z Asie branou do USA, ale že v Americe uslyším tolik čínštiny jsem nečekal. Jak jsme se blížili centru, tak se ulice proměnily na prudké svahy, takže úhel naklonění trolejbusu dával pocit, že jedeme spíš v lanovce než ve vozidle na kolech. Každopádně řidič musel být v minulém životě pilotem F1, protože jel stylem brzda-plyn.

Centrum města působilo velice ospalým dojmem, přece jen byla sobota ráno. Sluníčko svítilo, od moře vál příjemný vánek, lehký opar se pomalu trhal a na ulicích nikdo nikam nespěchal. Dělal se nám pěkný den. Paní náčelníková, jako každá správná žena, nemohla odolat trhům na nábřeží, kde jak se zdálo, prodávali všechny možné druhy jídla. Náčelník „musel uznat, že to je skvělý nápad“ a šel s ní. Zbytek našeho dream teamu šel dělat průzkum bojem. Mrakodrapové centrum je poměrně malé. Většina města je postavená ve stylu, který bych popsal jako britský koloniální. Dřevěné baráčky, mající dvě až tři patra, natřené různými barvami a okrasně udělaná okna. Frisko má rozhodně svůj styl. Zálivu vévodí mosty, samozřejmě Golden Gate, a pak most vedoucí prostředkem zálivu do Oaklandu, nápaditě nazvaný „San Francisco-Oakland Bay Bridge“, ale lidi mu říkají prostě „The Bay Bridge“.Most působí mnohem monumentálněji než Golden Gate, ale postrádá kus jeho krásy.

Další zastávka na naší cestě byla rozhledna, z které je krásný výhled celý Frisko. Cestou k ní jsme si znovu uvědomili, jak moc kopcovité Frisko je. Je to vlastně město postavené na příkrých svazích směřujících k zátoce. Spousta ulic je prostě jen schodiště, a jiným by zase schody slušely, jak jsou prudké. Půvabné je v takových ulicích parkování kolmo k chodníku. Auta působí dojmem, že když se na ně někdo zle podívá, tak se převrátí. Asi to chce trochu otrlosti takhle parkovat, nevím jestli bych na to měl odvahu.

Samozřejmě, že jsme nemohli vynechat místní atrakci - lanovku. Lanovka je spíš starodávná tramvaj prohánějící se po příkrých ulicích Friska. Lano pod ulicí, které pohání lanovku, pomáhá vyjíždět a brzdit prudké kopce, kterých je všude dost. Fajn je, že vozy jsou otevřené a člověk si může užít zajímavý pohled na město. Lanovka nás dovezla do Čínské čtvrti, ale ta byla pro mě tak trochu zklamání, připomínala mi spíš vietnamskou tržnici v Čechách. Celkově jsme po městě nachodili kolem 15 kilometrů. Závěrečná atrakce bylo nákupní molo u moře, tedy zase něco pro paní náčelníkovou. Mě se tam líbili asi jen polehávající lachtani.

Na večer jsme měli koupený výlet na Alcatraz. Alcatraz je ostrovní pevnost, kterou ve třicátých letech předělali na vězení pro problémové vězně. Na ostrov jsme pluli lodí po zálivu a od oceánu foukal prudký a studený vítr. Moc si neumím představit, že by to nějaký vězeň mohl přeplavat. Jedné skupině vězňů se podařilo utéct až k zátoce a pak zmizeli. Někteří věří, že se jim podařilo utéct, ale většina si myslí, že se utopili. Podle mě tohle přeplavat nemohli. Prohlídka Alcatrazu byla dobře organizovaná, rozdělili nás do skupin, které chodili v odstupech, jinak bychom se tam asi nevešli. Místo průvodců jsme dostali krabičky s nahranou prohlídkou. Virtuální průvodci byli bývalí bachaři a bývalí vězni, ti popisovali život ve vězení z obou pohledů. Angličtina byla místy trochu těžší, zvlášť u vězňů, kteří nebyli žádní géniové a na jejich angličtině to bylo znát. Popisovali tam například vzpouru, kterou dost tvrdě potlačili nebo onen slavný útěk, kdy se skrz zdi probourali lžicemi a pak se nejspíš utopili v zálivu. Nejoblíbenější cely byly ty s výhledem na Frisko, odkud slyšeli zvuky normálního života, tak blízko a zároveň tak daleko od nich. Moc jsem si to vyprávění užil, nerozuměl jsem jen pár věcem.



Dlouhatánský den jsme zakončili cestou Uberem do našeho ubytování, další den nás čeká dlouhá cesta do Yosemitů.


Additional photos below
Photos: 6, Displayed: 6


Advertisement



Tot: 0.127s; Tpl: 0.01s; cc: 10; qc: 49; dbt: 0.0381s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1; ; mem: 1.1mb