14. DEN

---

Geo: 43.6557, -7.35797

¡Hola!
Zdravím Vás u "deníku malého poseroutky" (Adélky oblíbená knížka). Dneska bude zápisek velice krátký, jelikož pondělní den nic zajímavého nepřinesl. Ráno mě pan domácí vítal se slovy, ať si nezapomenu bundu, protože přes noc (poprvé během mého pobytu) pršelo. Je pravda, že zrovna v sukni bych se nevydala, nicméně na opalovačku bych si také netroufla. Dopoledne klasicky škola, jež nás ničím nepřekvapila - spíše naopak. Zrušil se zítřejší výlet do La Coruñi, což mě velice mrzí, protože má být zrovna nádherně! (Mimochodem...o víkendu, kdy vypuknou burelské oslavy v podobě vytváření květinových koberců, vítr a déšť asi hodně pozlobí obyvatele Burely...).
K večeru se sluníčko zřejmě začalo připravovat na zítřek a teploměr olizoval skoro 17 stupňů! Nicméně my už jsme s holkama měly naplánovanou posilovnu, která byla tentokrát celkem plná, když jsme (skoro) po dvou hodinách odcházely (zničené😉 domů.
Večeře mě opět potěšila! Táta namíchal salát aneb "co všechno dům dá". Vznikla z toho zajímavá kombinace, ale já si pochutnala, přidala dvakrát a ani jsem neopovrhla nad křupavou čerstvou bagetkou (salát: vařené brambory + vajíčko na tvrdo + "bonito" místní verze tuňáku + salát + rajčata + mrkev + sójové klíčky + JABLKO + olivový olej... mohu jenom doporučit).
Ještě jsem si vzpomněla, že dneska slavím svůj poslední den dětí...tak pro Anetku uschovejte nějaký dáreček, protože já se vrátím "como un adulto"!
¡Nos vemos hasta pronto!

PS: V každé španělské rodině nejde přehlédnout, jakou zálibu mají v namáčení si různých sušenek či buchet v teplém nápoji - děti samozřejmě milují kakao a dospělí preferují kávu. Představte si, že i já tomu pomalu začínám přicházet na chuť, ale zatím mi stačí teplé mléko. Když nad tím tak přemýšlím, uvědomuji si, že i ty bagety máchají snad ve všem...

---