Nastává poslední ráno v Trinidadu. Balíme a scházíme dolů k autu. Na chodníku na nás čeká trumpetista, kterej nám hrál kazdej den k snídani ze svojí zahrady a nabízí nám svoje CD. Béda ho kupuje, rozloučíme se a jedeme pryč. Za rohem jsme objevili okýnko na ulici, kde se prodávají rozpečené housky se šunkou a šťáva ze třtiny rozlejvaná do uřezanejch spodků od skleněnejch lahví. Snídaně je daleko lepší nez na našem posledním ubytku a stojí míň nez desetinu, jelikoz se platí v cupech. Cestou na západ, směrem na Cienfuegos míjíme cyklistickej závod, nikam se nijak zvlášť nezenou, asi to bude tím vedrem tady. Cienfuegos je město pojmenované po stejnojmenném pirátovi a zároveň po dalším revolucionářovi Camilu Cienfuegovi. Ten posledně jmenovanej tu buď zil nebo působil či co, pomalu nám začali všichni ty komouši splývat. Město
... read more