Brno-Wien-Bangkok


Advertisement
Thailand's flag
Asia » Thailand » Central Thailand » Bangkok
July 6th 2011
Published: June 23rd 2011
Edit Blog Post

Brno, 23. červen
Tak šestého července to vypukne. Dlouho plánovaná baťůžkářská dovolená začala dohodou o společné dovolené babi-dědy-Aličky-Jakuba u moře. Máme se Silvií 2 týddny volno na naši expedici ! Začal jsem v předstihu nákupem letenek VIE-BKK-VIE od Austrian let 6.7. - 7.7. tam, 20.7.-21.7. zpět. Totálně nejdražší položka naší cesty, ale máme relativně málo času a přímý let je holt přímý let. Silvie se pro jistotu naočkovala Twinrixem proti žloutence A a B a obnovila si ještě jedno očkování z mládí, já svůj Twinrix jen refreshnul (minulý rok jsem absolvoval kvůli pracovní cestě do Číny). Brácha Lukáš nám v Praze vyřídil víza, včera jsem zařídil cestovní pojištění s připojištěním na 4 dny pro potápění, nakoupil jednosměrnou letenku na 19.7. ze Surat Thani do Bangkoku a toť vše. Hmm tedy skoro - vyměkl jsem (že Jakube!) a na dvě noci po příletu 7.7.-9.7. rezervoval via hrs.de Hotel Chatrium RiverSide. Trošku dražší, ale v životě jsme v pětihvězdičkovém hotelu nespali ale tento se zaplatit dá... Ušetříme snad jindy.

Mám totiž strach, že Bangkok bude pro nás šok - příliš teplo, příliš vlhko (přece jen bude začátek období dešťů), příliš smogu a hluku. Tak snad pro aklimatizaci a po nočním 10,5 hodinovém letu si hýčkání zasloužíme. Uvidíme, nějak už se nemůžu dočkat. 😊

Bangkok, 7. červenec
Tak konečně jsme na cestě ! Ležíme v 29 patře Hotelu Chatrium u řeky Chaio Praya a jsme celí zmatení z posunu času. Je půl druhé v noci místního času a Silviin nepřenastavený mobil ukazuje půl osmé večer středoevropského času... Jinak cesta sem v pohodě, autem tradičně na P+R před Vídní, pak S1čkou na Floridsdorf, tam rychlá Pizza, Radler a Doener Kebap a pak šupky S7čkou na Schwechat. Na Baggage Dropp-off fronta, prakticky jsme odevzdávali naši Gemmu jako poslední. Let v Boeingu Austrian byl v pohodě, sousedem byl čech z Prahy co letěl ve skupině sedmi lidí do Thajska, Kamboži a Vietnamu.

Měli jsme štěstí na počasí a na místo u okna (čemuž jsem pomohl Web-Check-inem) a tak jsme mohli pozorovat osvětlené městečka včetně Budapešti. Na jídlo bylo kuřes paprikou, losos a zákusek. Po deci červeného se šlo spát, což se dařilo zejména Silvii... Těsně před Bangkokem nám naservírovali snídani (v sedm hodin našeho času a jednu thajského) a pak už téměř do posledního místa plné letadlo dosedlo na letiště v Suvarnabhumi. Chvíli nám trvala fronta na imigračním a pak najednou jsme se ocitli na thajské půdě. Sešli jsme dolů na zastávku letištního vlaku, podle Gemmy pozdravili jiné baťůžkáře - čechy, koupili za 90 Bahtů dva lístky (dobře že jsem měnil 20 EUR do začátku už před cestou ve Frankfurtu...) na modrý vlak do PhayaThai a vyrazili tratí po pilířích nad městem.

Krajina rychle ubíhala, střídali se rybníčky s vodními buvoly, plechové příbytky, luxusní resorty s pěstěnými zahradami a nevzhledné paneláky. V PhayaThai jsme přesedli na SkyTrain do přestupní stanice Siamu. Při kupování lístků se nám nezdálo, že nám nedali žádný lístek a že lístek vlastně nic nestál. Pak jsme pochopili - byla to rozměňovací fronta u zaměstnance, jehož úkolem bylo rozměnit velké bankovky na mince, které akceptoval automat u nějž bylo nutné lístek koupit. OK, cesta na Siam za 40 bahtů pro oba a pak jsme vystoupili do obřího obchodního domu v jehož přízemí jsem na druhý pokus (první automat nebyl kompatibilní s kartou Sparkasse) vybral 20.000 bahtů. Chvíli jsme se procházeli tím obřím obchodem, a pak sedli na jinou trasu SkyTrainu, co nás oba za 80 bahtů dovezla na stanici Taksim, odkud vyrážejí z mola lodě po řece. Jedna z nich byla hotelová a okolo šesté večer jsme dorazili do hotelu, chvíli se rozplývali nad hotelovou zahradou a pak štastně zapadli do sprchy.

Po osvěžení jsme se vydali místní uličkou hledat obchod a něco na jídlo. Nechali jsme stranou luxusní japonskou restauraci i pár pouličních stánků až jsme došli na tržiště, kde bylo k mání za pár bahtů docela mnoho laskominek, včetně smažených moučných červů a kobylek. Těsně u tržiště byla obří restaurace pro místní "all you can eat". Sice nikdo neuměl anglicky, ale z pár slov co číšníci dali dohromadi jme pochopili, že si máme nabrat potraviny dle libosti, donesli nám nádobu s hořícím uhlím, nahoře s grilem a okraji pro vodní lázeň a pak už jsme si různá masíčka a objekty o nichž jsme raději nechtěli vědět z čeho přesně jsou skládali na gril a důkladně propekli. Bylo to dobré, zvlášť dvě piva značky Chang, ale mám pocit, že jsme si urychlili nástup cestovatelského průjmu... No nic, uvidíme. Cestou zpět ještě nákup v obchodu Seven-Eleven - balené vody na několik dnů, Nescafé v plechovce za 16 bahtů, oříšky za 20, magnum za 40... :-)

Tak jsem zvědav, co přinese zítřek... Zatím si to docela užíváme.



Advertisement



Tot: 0.089s; Tpl: 0.008s; cc: 5; qc: 45; dbt: 0.055s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1; ; mem: 1.1mb