Advertisement
Published: December 21st 2023
Edit Blog Post
Dnešní den jsme zasvětili dalšímu newyorskému jevu. Tím jsou mrakodrapy. A některé mrakodrapy byly stavěné tak, aby poskytovaly návštěvníkům nadhled. Není nic krásnějšího, než za krásného dne vystoupat na vrchol a pohlédnout do krajiny, abych parafrázoval slova nedávno zesnulého Luďka Munzara z pořadu o rozhlednách.
První mrakodrap na dnešní cestě, který se nám připletl do cesty, stojí v severní části Manhattanu jižně od Central Parku. Jedná se o soubor budov Rockefellerova centra. Chvíli nám trvalo, než jsme se zorientovali po východu z metra, ale na druhý pokus jsme dorazili ke vchodu. Je příjemné sobotní ráno, hodinky ukazují něco lehce po půl desáté a my si kupujeme vstupenky.
Rychlovýtah nás v mžiku vyveze do 67 patra. Zde jsou první vyhlídkové plošiny. Trochu tlačenice, ale přiměřená. Okraje jsou zabezpečené tabulemi tvrzeného tlustého skla, mezi kterými jsou ponechané mezery přímo pro objektivy návštěvnických fotoaparátů. Díky své berli objevuji zastrčený výtah, který má tlačítko do 66. patra, kde jsou záchody, další tlačítka jsou do 69. a do 70. patra. Samozřejmě jedeme až nahoru.
Z výtahu vstupujeme na střechu, kde není moc návštěvníků. Uděláme povinně pár snímků a usedáme si na plechovou stříšku určenou k sezení a kocháme se pohledem na jih. Kousek
od nás se tyčí Empire State Building, vidíme i věžovou střechu krásného art deca Chrysler Buildingu a na konci Manhattanu se pnou k nebi moderní mrakodrapy v čele s One World Trade Centra, který je hrdým nástupcem dvojčat.
Vybavuje se mi 11. září 2001 a přemýšlím, jak to muselo být pro návštěvníky této vyhlídky The Top of the Rock hrůzné, pokud otřesný útok spatřili v přímém přenosu na vlastní oči. Plaším chmurné myšlenky a oddávám se příjemnému vlahému vánku, který zde vane. Jelikož je pod námi terasa 69. Patra, nemusí tu být skleněné zábrany. Jsme na samém vrcholu Rockefellerova centra a sedíme tam asi hodinu. Pak už nás čeká cesta dolů. Nejdříve zastávka v 69. patře, pak přímá cesta do patra 66. Z výtahu přímo na záchod.
Když sjíždíme dolů výtahem, promítá se nám na stropě výtahu poloprůhledný text a vidíme modrá světla, která lemují šachtu, kterou se zdviž řítí dolů.
Pokračujeme na jih a další zastávkou je již spatřený Empire State Building. Díky kouzelné hůlce můžeme jít expresním koridorem, ale moc lidí tu není, tak to nemá kýžený efekt. Říkám však Pavlovi, že pokud někam příště pojedeme, nevybavuji se touto zdravotnickou pomůckou já.
Výtahem se
dostáváme do patra s číslem 79. Cestou nahoru nám promítají na strop, jak se stavil mrakodrap. Nahoru mi zalehly uši. Přestoupíme do dalšího výtahu, který nás vyveze do 86. patra. Tady je vyhlídka klasicky zděná a na zeď přidělané těžké svislé mříže. Oproti Rockefellerovu centru jsou tu dalekohledy zdarma. Je tu mnohem stísněnější prostor a i počasí se kazí. Máme mlhavé sluníčko, to znamená, že jih Manhattanu se halí do oparu.
Je to zřejmě nejprofláknutější vyhlídka a sobotní poledne tomu nepřidá. Slyším tu tři české rodiny, ale nehlásím se k nim. Severním pohledem vidíme Rockefellerovo centrum, kde jsme byli před chvílí a na jihu sledujeme One World Trade Centre, kam se vydáme za chvíli.
Cestou dolů zalehnou uši Pavlovi. Mezi jednotlivými vyhlídkami se přepravujeme metrem. Nevím, zda se o mně ví, že jsem v Praze informátorem městské dopravy, ale i tady se mě pár lidí už ptalo na cestu. Dlužno podotknout, že linkové vedení metra je srozumitelné a dobře značené.
Vystupujeme na konečné linky metra E, která se jmenuje World Trade Centre. Na povrchu vidíme moderní mrakodrapy, které tu nestojí dlouho. Však také hned vedle nich je Památník 9/11, což je americky zapsané černé datum moderních newyorských
(možná i amerických či světových) dějin.
Zamíříme na poslední dnešní plánovanou vyhlídku. Zjišťujeme, že nejdřívější vstup je až za 90 minut. Pauzu využijeme k obědu a prohlídce památníku. Památník je udělaný citlivě a líbí se mi i pro svou pietu.
Už je náš čas a opět po nezbytné bezpečnostní kontrole nás rychlovýtah žene do nebe. Vyhlídka se nachází na 104. patře. Jelikož se jedná o moderní budovu, je vstup na vyhlídku udělaný moderně a efektně. Taková americká show. Pak už se nám otevírá uzavřená vyhlídka a s ní výhledy do celého okolí. Vidíme znovu Dámu, Brooklynský most, vedlejší stát New Jersey, radnici New Yorku a v dálce Empire State Building. Dáváme s Pavlem vyhlídkový newyorský hattrick.
Tady se mi líbí, ale za nejpůsobivější vyhlídku považuji tu v Rockefellerově centru. Počasí se vyčasilo a máme i odtud nádherné panoramatické výhledy a ani nevadí, že je nás tu tolik. New York z nadhledu má prostě něco do sebe.
Advertisement
Tot: 0.076s; Tpl: 0.014s; cc: 14; qc: 25; dbt: 0.0511s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb