Advertisement
Published: March 29th 2016
IMG_1071
Distillery DistrictUž je to tak, už jsem tu 4 týdny, tedy už skoro celý měsíc! Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí...
Mám za sebou dokonce 3 směny jako hosteska v NAO Steakhouse. Prostředí je fajn, steakhouse má přízemí a první patro. Hlavní manažer se jmenuje Tim, je tam každý večer a dohlíží na chod. První den jsem tam musela vyplnit příslušné formuláře, vědět svoje Social insurance number a předložit Direct deposit form, aby věděli, kam mají poslat peníze. Jedná se o formulář s vašimi údaji a údaji o vašem účtu. Slyšela jsem o tom poprvé od jedné holčiny z Polska, která tu dělá servírku. Musela jsem pro něj do své banky. Předpokládala jsem, že se klasicky prokážu ID, tedy pasem. Ale to jsem se mýlila. Tady ověření osoby chodí tak, že vložíte do terminálu vaší kanadskou platební kartu, zadáte PIN a to je vše. Pracovnice na přepážce mi vytiskla 2x formulář (ještě do druhé práce) a bylo to. No, nepřijde mi to moc bezpečné tedy 😊
Co se týká práce ve Steakhousu, už je to lepší. Na začátku jsem se bála, ale to je jasný, když jste někde poprvé a navíc česky nemluví😊 Jsem tam nejstarší z hostesek, nejmladší
IMG_1074
Distillery District je 18 let a tuším, že nejstarší (kromě mě) je 20 let. To jsem se musela smát, ale je to v pohodě, já vypadám na 18, takže je to ok😊
Je vtipné, že tu začínám stejně, jako jsem začínala v Praze, kde moje první opravdové zaměstnání byla hosteska, občasná servírka v hotelu Mövenpick, kde jsem pracovala 3 roky. Alespoň jsem věděla co to obnáší. Ale tady je to horší. Zlaté časy, kdy jsem si vystačila s plánkem stolů na papíře😊 Tady používají OpenTable, ale mě ten software prostě nevyhovuje. Amy, moje kolegyně pracuje v Cactus Clubu, kde mají jiný program, který je prý mnohem lepší. Naše práce začíná příchodem jedné z nás v 5pm. Převlékneme se, na place se u kasy přihlásíme pod svým heslem, aby se nám začínaly načítat hodiny. Jdeme zkontrolovat šatnu, jestli tam nezbyla čísla od kabátů, znovu je spárujeme a připravíme na náš stolek. Zkontrolujeme všechna menu, zda jsou v pořádku. Upravíme na stolku vše, tak jak má vypadat - reprezentativně. To hlavní teprve přijde. Otevřeme si OpenTable a projíždíme jednu rezervaci po druhé. Některé tam přibývají samy od sebe, jelikož si hosté dělají rezervace sami přes internet. Projedeme každou rezervaci zvlášť, zjistíme, zda u
IMG_1078
Distillery District ní není nějaká poznámka viz - nějaká speciální příležitost, alergie, VIP, požadavky na stůl apod. Pak postupně rezervacím přidělujeme stoly. Až to uděláme, musíme stoly zkontrolovat, jestli jsou prostřené pro požadovaný počet osob, zda jsou sestaveny pro požadovaný počet osob atd. Před každou směnou kuchaři udělají staff meal, jídlo pro zaměstnance. ale, jak jsme tu nové, tak si tam ještě netroufáme nakráčet a říct, tak kde máme to jídlo😊 Po otevření samozřejmě vítáme hosty, ale neříká se Good evening, jak jsem byla zvyklá, tady. Ať je to stará paní, pán nebo mladý pár, používá se: Hi, how are you, how are you guys?.... 😊 Zeptáme se jestli mají rezervaci, podíváme se do systému, potvrdíme, podíváme se jestli u rezervace není poznámka - případně vytiskneme a předáme po usazení hostů poznámku číšníkovi, který bude mít stůl na starosti. Dost často se stává, že máme overbooking a rezervace se nám na stolech překrývají. Snažíme se dávat na dřívější rezervace, ty pozdní. Nevíme, jak se hosté zdrží, to je pravda, ale většinou, když to není oslava, tak počítáme tak 2 hodiny. Bezpodmínečně tam ale jedna z nás musí stát, ať se děje, co se děje. Nesmí se stát, že host přijde a hosteska
IMG_1079
Distillery District nikde. Jsme tam vždy dvě. Zapomněla jsem, že před usazením jim jedna z nás odnese kabáty do šatny, ale brzy už to nebude potřeba, oteplí se a většina rezervací bude v patiu (na terase). Když je jedna z nás od 5, jde dříve domů. Dýška nedostáváme, ale stává se, že jsou hosté štědří a dají i nám. Já dostala 5 a další den 7 dolarů, to bylo milé😊 Po skončení směny se odhlásíme v systému a jdeme se převléknout.
Ještě bych chtěla jsem zmínit, že lokace steakhousu je tam, kde bydlí slavní a bohatí. Takže se to všude hemží značkami jak na oblečení, tak na autech a podobně. Jo, jedna srandovní věc. Jedna paní tam měla domluvenou oslavu narozenin pro 18 lidí. Ti chodili postupně a co host to kreatura...doslova! Šaty, co skoro nic nezakrývaly, křiklavé s flitříky. Botox všude kde se dá, rty jako kačer, umělé řasy, třpytky kam se podíváš, umělá prsa, samá plastika...ty nejvyšší podpatky na světě... no měla jsem občas co dělat, abych se nesmála. Hrozný!!! 😊
Jinak tady to chodí tak, že výplatu máte jednou za 2 týdny, ne jako u nás, jednou za měsíc😊
Zmínila jsem tu druhou práci - stavila
IMG_1082
Distillery District jsem se v restauraci Fran´s, kde jsem byla s kamarádem na obědě. Nechala jsem si zavolat manažera, dala mu CV a rovnou jsem měla interview. Ještě ten den se ozval, že mě tedy bere😊 Dnes jsem dostala rozpis služeb na tento týden a mám tam hned tři směny přes den, což je super, protože ve steakhousu jsou možné jen večery. Je to také pozice hostesky, tak jsem na to zvědavá. Jsou tu dost striktní požadavky na vzhled. Musím být celá v v černém, žádné džíny, holky mají povolené černé legíny. Silonové ponožky nebo ponožky obecně musí být černé - nesmí být vidět kotníky. U bot nesmí být vykrojená špička. Můžete mít jen jeden náramek - takže počítám hodinky, max. dva prstýny a nic na krku. Ti, co mají dlouhé vlasy je musí mít stažené do culíku....jaj 😊 No klasika...
V sobotu jsem s Paulem vyrazila do Distillery District. Taky doporučuju na navštívit, nachází se to ve východní části Toronta. To místo se mi zalíbilo. Všude samé hospůdky, kavárny, restaurace, obchůdky, zahrádky, pivovary, galerie.. Je to tam moc útulné, připomínalo mi to Londýn, kdy jdete podél Temže od divadla Globe k Tower bridge. Typická architektura, tmavá cihlová barva😊 Až bude
IMG_1085
Distillery District teplo bude tam přelidněno jako na v Praze na Náplavce :-D Dali jsme si oběd v jednom podniku, který vyrábí i svoje pivo, ochutnali jsme a super. A konečně jsem taky ochutnala Fish and Chips haha😊 Mňam, rybička byla Halibut.
Ještě jsem s kamarádem Tomášem stihla výlet na Toronto Islands. To prostě musíte zažít! I když byla zima a žádná zeleň nic, zkrátka příroda, která ještě spí, bylo to úžasné! Z přístavu tam jezdí trajekt asi každou půlhodinu. Lístek tam i zpět stojí 7,25 dolarů tuším a cesta trvá 10-15min. Na Toronto Islands (ostrovech) lidé i bydlí. Jeden kamarád, který tu žije mi říkal, že dřív lidé, kteří tam mají domy měli problém s vládou, která je tam nechtěla, nakonec udělali dohodu. Na ostrovech se nejezdí autem, auta tam nejsou. Takže lidé se tam přepravují na kole nebo pěšky 😉 To dává těm ostrovům tu přidanou hodnotu. Nachodili jsme toho opravdu hodně a to jsme neviděli zdaleka vše, asi tak půlku =) Našli jsme si tam úžasné místečko s lavičkou přímo naproti CN Tower a celé skyline (panorama). To mi hned připomnělo, když jsem takhle kdysi seděla u řeky Hudson v New Yorku v Brooklynu a užívala si pohled
IMG_1091
Toronto Islands na Manhattan. Když je krásné počasí, počínaje tak od května, ostrovy najednou ožijou. Lidé tu provozují různé sporty, dělají pikniky, grilují, baví se atd. Už se nemůžu dočkat!
Tak zatím 😊 Ozvu se zase až po stěhování😉
Peggy
Advertisement
Tot: 0.089s; Tpl: 0.013s; cc: 5; qc: 44; dbt: 0.0557s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb
