Jungle trek 1. den


Advertisement
United Kingdom's flag
Europe » United Kingdom » England » Greater London
January 15th 2014
Published: July 12th 2017
Edit Blog Post

Geo: 14.0849, 106.885

Ráno vstáváme brzy, balíme věci a vyrážíme na snídani. Dáváme si polévku v restauraci, která patří k našemu guesthousu. Oba ještě dopisujeme pohledy, abychom je stihli ještě odeslat v Kambodže. Věci dobaleny, ubytování zaplacené a můžeme vyrazit. Už je dávno po čase, kdy jsme měli být nastoupeni a připraveni k odjezdu u Parrot Tour. Sedám ověšen batohy a taškami na motorku, ale bohůžel zjišťuji, že mi sice včera opravili defekt zadní pneumatiky, ale asi něco zapomněli a já mám opět úplně prázdné zadní kolo. Volám tedy, že budeme mít zpoždění, motorku nechávám v guesthousu a pěšky vyrážím k Parrot Tour, zatímco Martí jede na poštu poslat pohledy. Asi po deseti minutách dorážím na místo určení, abych zjistil, že jsme nemuseli nikam spěchat, protože se tu připravuje spousta lidí a stejně se nám nikdo nevěnuje. Po nějaké době se konečně dostává i na nás, fasujeme pytle na své věci, které necháváme v civilizaci, dobalujeme, seznamujeme se s našim průvodcem Retym, usedáme na motorky a vyrážíme.Cesta byla dost nepohodlná, protože batoh na zádech nebyl úplně tak lehký jak bych si prál a dost mě převažoval a já to musel celou cestu vyvažovat. Zhruba po necelé hodině utrpení dorážíme do vesničky Veun Sai, kde si dáváme kokos a usedáme do lodičky, abychom se dostali k rangerovi a vyrazili do Jungle. Lodička je roztomile malá. Přichází pak "kapitán", dolejvá benzín, vylévá z lodičky vodu, startuje a vyrážíme. Super, chvilku jedeme po velké řece a pak odbočujeme na menší přítok. Jedeme si to proti proudu. Poprvé projíždím peřejky v protisměru. Lodička zvládá neuvěřitelné věci, jen mě trochu znervozňuje ten neustávající zvuk za mnou. Otočím se a vidím pana "kapitána" jak neustále vylévá plný kbelíček vody z lodičky a druhou rukou řídí, podívá se na mě a jen se usmívá. No hlavně, že je v klidu 😊… Zhruba po půl hodince zajíždíme k břehu a naše plavba zde končí. Fasujeme slíbenou vodu, sítě na spaní a po chvilce poznáváme i našeho rangera Protche. Malinkatej hošík, který vypadá tak na sedmnáct. V zápětí zase mizí a my se vydáváme s průvodcem k rangerovi domů. Trochu nás zaráží, že si to průvodce šlape jen v žabkách, v zimní bundě a v ruce drží igelitku se čtyřmi boxy na jídlo. Na dotaz kde má nějaké zavazadlo vysvětluje, že mu ho vzal ranger na motorce k němu domu. Trochu se nám ulevilo, že sebou aspoň něco nese. Po chvilce dorážíme k bambusovému domečku, Protchův domov. Rety se ptá, zda chceme už jíst nebo si to dáme až později. Vzhledem k tomu, že to jídlo se již nějakou dobu paří v plastovém sáčku, volíme raději možnost sníst ho co nejdříve a tak se připojujeme s jídlem k Protchově rodině. Po obědě si kluci zabalili (vzali si síť na spaní, sbalili nádobí od oběda a vzali mačetu) a již nám nebrání nic v tom, abychom směle vyrazili do jungle. Už je to nějakou dobu co jdeme, ale zatím to vypadá spíš jako náš les. No neva. Přicházíme k brodu, kluci ho projdou v žabkách a kalhotech jakoby tam ani žádný brod nebyl a divý se, že zdržujeme nějakým vyhrňováním nohavic a sundáváním bot a ponožek. Čas využívají k cigaretce. Pokračujeme dále a dále. Les pomalinku houstne, ale furt je to spíše hustčí les než jungle. Po cestě si dáváme několik pauz. Vždycky dojdeme k nějakému stavení, kluci se tam chovají jako doma, ani nikomu nic neřeknou. Tak se chováme taky tak 😊. Konečně docházíme k řece, za níž má začínat opravdová jungle. Dlaší brod, teď již trochu hlubší, takže musí dolů i kalhoty. Dokonce i kluci si je sundávají. Konečně jungle. Tedy spíš se do toho hustějšího lesa ještě přidalo spousta bambusu, ale říkejme tomu jungle. Po chvilce chůze ztrácí Rety nádobí, takže se odpojuje, aby ho zase pořádně přidělal na batoh. Jdeme jen s Protchem (v místním jazyce to znamená něco jako hrozně rychlej člověk) což je zážitek. Není to chůze a le spíš běh. Jednou jsme se s Marťou zastavili na fotečku a pusu a když se podíváme před sebe, Protch byl pryč. Trochu jsme doufali, že bude čekat za zatáčkou ale nic. Super, jsme opuštěni uprostřed jungle a nikde nikdo. Míjíme několik odboček a volíme si nejlepší cestu. Najednou přicházíme k řece. Perfektní, hledáme vodopád, řeka se hodí. Ale najednou cesta mizí. Sedíme si tak na kameni, přemýšlíme co dál a najednou zahlédnu Protche v trenýrkách skákat po kamenech a mávat na nás, že máme jít přeci za nim 😊. V tu samou chvíli nás dochází i Rety. Společně doskáčeme po kamenech až k vodopádu, který je asi 50m od nás. Místo hezké, ale ůplná pecka to není. Tady budem spát. Vybalujeme plavky a rychle do vody, protože už zapadá slunce a výrazně se tu ochlazuje. Kluci mezi tím rozdělávají oheň a připravují večeři. Konečně chápeme co nesou celou cestu v batohu, síť naspaní a spoustu jídla. Ingredience myjí ve vodě, ve které jsme se zrovna umyli 😊. K večeři máme zeleninu s masem, rýží a čerstvě udělaným chilli. Po večeři připravujeme sítě ke spánku, sedíme u ohýnku a povídáme. Rety vypráví o svých životních plánech a své ideologii průvodce. Po setmění rozsvěcíme čelovky a nastává zděšení, hlavně u Marti. Všude kam se podíváme, kouká na nás sposta očí, pavoučích. Tím je rozhodnuto, Marťa zůstává u ohýnku a na procházku do noční jungle už s námi nejde. Ono ani o nic nepřišla, krom pár pavoučků jsme nic neviděli. Po návratu vyčistit zuby, poluštit trochu křížovky a jdem spát. Poprvé v síti. Není to nepohodlné a hlavně ta moskytiéra je super. Po troše pohybu, který jsme měli během dne, usínám poměrně záhy....

Advertisement



Tot: 0.029s; Tpl: 0.016s; cc: 8; qc: 24; dbt: 0.0059s; 1; m:saturn w:www (104.131.125.221); sld: 1; ; mem: 1.3mb