Advertisement
Published: November 2nd 2011
S Lucou se diky praci znam od podzimu. Nejdriv pracovala v sousednim meste, takze jsme se znali akorat po telefonu a do chvile nez jsme se nasli na facebooku jsme si i vykali, nicmene pak se presunula pod Jested a jelikoz jsme si docela rozumeli, tak jsme obcas zasli v praci na obed.
Tyden a kousek po navratu z Hong Kongu, den po mych narozkach, jsme se zase sesli na obede. Nejak jsem shrnul ten Hong Kong a Luca najednou rika, ze ma moznost jet na pul roku pracovat na Maledivy jako delegatka, ale ze teda jeste nevi.. Dokud se to cloveka primo netyka, tak se mu to radi krasne, cili i ja jsem samozrejme reagoval slovama "No tak nebud blba, nemas tu hypoteku, dite, nic, tak koukej padat, takovouhle moznost nedostane kazdej, to bys fakt byla blba kdyby ses na to vykaslala..." a podobny moudra. Nicmene odpoved na tyhle reci me pomerne zaskocila, jelikoz jsem se dozvedel, ze shaneji i nekoho na rok, tak at jedu taky kdyz jsem tak chytrej. V zivote nezapomenu ze jsem v tu chvili zvejkal kruti rizek s bramborovou kasi (zrejme z prasku). A popravde jsem to ani v prvni chvili nebral moc vazne, tak jsme zacali rozebirat kdo bude varit, kdo bude prat a dalsi samozrejme podstatny veci, kterejm jsem nejakou zvlastni vahu neprikladal.
Nicmene Luca je devce aktivni, proto mi hned dala kontakt na slecnu, ktera ma tohle vse v CR pod palcem a abych se z toho uz jo nemohl vykroutit tak oznamila, ze ji zavola a da ji moje cislo. To uz mi doslo ze to asi nebude jen ze srandy, tak jsem vzal kontra se slovy ze tohle si teda jeste rozmyslim.
Po obede jsem dorazil do prace a samozrejme mi to nedalo abych se nesveril aspon kolegyni, ktera mi rekla presne to, co jsem ja rekl Lucce, akoratze ja na to nemel jako Lucka protiuder. Vecer jsem pak nad tim premejslel a dospel k nazoru, ze to je vlastne pravda - bydlel jsem doma, zadnej zavazek nikde nebyl, z prace jsem odejit mohl... V tom vsem me jeste utvrdil pohled na facebook, kdy jsem si uvedomil, kolik mych exspoluzaku / spoluzacek ma uz dneska po svatbe, dite, byty a dalsi veci, kvuli kterym uz takovouhle nabidku v zivote nemuzou prijmout i kdyby sebevic chteli. Nikdy. Coz jim samozrejme neberu, vidim ze jsou stastny, tak kez jim to vydrzi co nejdyl, ale ja nic takovyho nemel a tim padem odjet mohl. Rict ne, tak by se tahle moznost sice treba opakovat mohla, ale kdovi za jaky situace a me momentalne v odjezdu nebranilo vubec nic.
Po tomhle vycerpavajicim studiu situace jsem se sam pro sebe rozhodl ze teda jo a dal jsem to vedet akorat Lucce, abych zbytecne nesiril paniku, dokud to nebude nezbytne nutny. Zpetne mam dojem, ze to vsechno pak bylo hrozne rychly - schuzky s budoucim zamestnavatelem na kterych jsme se ujistili "ze tohle pujde", par telefonu no a najednou to bylo definitivni a ja to mohl oznamit svetu.
Jsem hrozne rad ze doma to vzali naprosto pozitivne a jako ve vetsine podobnych blbosti jsem mel z tyhle strany plnou podporu, ktery se mi dostalo i od kolegu v praci. Prace byla prakticky asi to nejtezsi kde to oznamit, jelikoz v nasi kancelari se sesel naprosto neskutecnej kolektiv lidi, se kteryma byla proste radost delat a na jednu stranu me hrozne mrzelo ze to skonci, nicmene prace v zahranici je zkusenost kterou v kancelari tezko ziskam, takze finalni rozhodnuti bylo preci jen jasny a k poslednimu zari jsem podal vypoved.
V prubehu tech dvou mesicu se zacalo resit pracovni povoleni, letenka a dalsi nezbytnosti k odletu, ktery se blizil cim dal tim vic. Tohle byla ale spis takova vsuvka na vysvetlenou jak to vlastne vsechno vzniklo.. A jak to pokracovalo sepisu az bude chvile, protoze toho je dost 😊.
Advertisement
Tot: 0.121s; Tpl: 0.011s; cc: 9; qc: 55; dbt: 0.0418s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb
viznerka
Michaela Paule
:) stesti preje odvaznym!
pekne se to cte! tkaze cekam na pokracovani! Misa p