Advertisement
Published: June 11th 2008
varanasi
svitani.. ptacek ozobava masickoVaranasi je od Dili vzdaleno cca 16 hodin cesty vlakem. Vzhledem k uspore casu jsme se rozhodli jet nocnim spojem. Po nalezeni nasich mist nastoupila nejaka rodina s pani "nad hrobem", ktera strasne chrchlala a vubec byla uplne zeslabla a my si byli jisti, ze musi mit prinejmensim TBC. Podezrivali jsme ji, ze jede do svateho Varanasi na posledni cestu, protoze to je prece to nejlepsi misto, kde se muze ind nechat spalit. Cesta ale nakonec nebyla tak hrozna, za chvili jsme si pani ani nevsimali, asi usnula...
Nocni vlaky jsou vubec zajimava zalezitost.. lidi se tak zajimave stelou a hrabosi a vsichni krkaji a chrchlaji, protoze to je pro ne naprosto prirozene a taky si klidne daji nohy na vasi postel, protoze to je taky normalni. A klimatizace huci a fouka. A navic, kdyz uz klimujou, tak to nesetri. Celou noc jsme meli nejakych 18 stupnu, coz ve srovnani s venkovnima 40 ve stinu bylo dost vrazedne. Cestou jsme i spali, i kdyz jsme byli slusne zmrzli a rani
chai nam vylozene bodnul.
Jmeno „Varanasi“ vzniklo kombinaci jmen dvou rek, na jejichz soutoku mesto lezi - Varuny a Asi. Pro hinduisty je jednim z nejsvatejsich
mist a je zasveceno bohu Shivovi. Rika se, ze zemrit a byt spalen na brezich Gangy ve Varanasi je "to nejlepsi, co muzete v zivote udelat", je to jako jit po smrti rovnou do nebe. Podle toho to ve Varanasi taky vypada. Je to trochu strasidelne misto plne koure, hudby, pachu, zvirat (dobre ziveni psi, proc asi?), lidi zivych i mrtvych a drivi nachystaneho na spalovani mrtvych tel.
Vzhledem k tomu, ze vsichni perou v rece, odpovida tomu cistota vseho, co ve Varanasi potkate. Jinak jsme ale meli asi docela stesti. Prestoze bylo vedro primo nechutne, zdalo se nam, ze ulice nejsou tak preplnene, jak jsme cekali a ze ten smrad taky neni tak hrozny... Bud to bylo tim, ze Varanasi byla jedna z nasich poslednich staci v Indii a byli jsme tudiz uz docela aklimatizovani, anebo tim ocekavanim "prisernych hruz, ze budete zvracet, kudy budete chodit" prehnane barvite popisovanych znamyma..., ale Varanasi se nam libilo:-) Ma nepopsatelnou atmosferu tajemna a radu. Mesto se tahne po jednom brehu Gangy od nevidim do nevidim, zatimco druhy breh zeje prazdnotou, hali se v oparu, smogu anebo zvirenem ricnim pisku a tim vsim se snazi prosvitat ranni slunce. Lidi se obradne koupou,
nekteri se modli se sepjatyma rukama s tvarema obracenyma k vychodu, dalsi perou, cisti si zuby nebo myjou vlasy, plavi buvoly, vesluji na drevenych barkach nebo jen tak relaxujou.. ale vsichni jsou na brehu, rano i vecer. Pres den tu ale nikdo neni, je totiz pekelne vedro a jen blaznivi BOSI turisti a kravy se prochazi po rozpalenych liduprazdnych ghatech.
Hledame nejaky hotel, coz nam trva snad hodinu. Na nadrazi jsme sice chytli solidniho riksaka, ale jezdime z mista na misto, vsechno je bud plne nebo krute drahe.. (2000 INR! to je dost i u nas, ne?). Meli jsme pruvodce LP s cennymi radami a mapou, ktera ale byla uplne k nicemu, protoze asi zadna mapa nezobrazuje opravdu vsechny ulicky a cesticky, ktere ve Varanasi jsou, a tim padem se ani s mapou az tak uplne neorientujete. Nakonec jsme nasli celkem slusny hotel ani ne moc daleko od reky, dokonce mel tv a vetrak!, tak jsme se hned uhnizdili a vyrazili na stresni terasku na nejaky drink, protoze uz jsme skoro umirali zizni. Posezeni bylo prijemne, vsude byla spousta roztomilych gekonu, kteri se ruzne vyhrivali a honili... "jenom ten vrchni byl nejaky divny", zrejme nemeli vsechno v napojovem listku,
protoze mu trvalo celou vecnost, nez sehnal juice a to jeste jiny, nez jsme si objednali.. a kdyz jsme chteli zmenit objednavku, ze si klidne dame neco jineho, kdyz to nemaji, byl uplne zurivy, ze ne, ze to sezene.. no, priste jsme si uz davali osvedceny sprite, ten meli zarucene "na sklade".
V hotelu jsme si domluvili vecerni projizdku lodkou podel mesta, vedl nas tam poslicek, protoze ac na dohled, Ganga byla od naseho hotelu oddelena neskutecnou spleti ulicek, kteryma bysme se proplitali asi az do svitani.. Nas charon nas uz cekal, starsi vyschly ind, ktery malo rozumnel a jeste min mluvil.. ale snazil se. Hned z kraje nas upozornil na fakt, ze touto svou lodickou casto vozi mrtve, kteri se nespaluji (deti a tehotne zeny, protoze ti nejsou zkazeni, sadhuove-svati muzi, kteri nepotrebuji ocistit od zadneho hrichu, ti, co zemrou po kousnuti hadem, protoze o nich se veri, ze nejsou mrtvi a leprotici!!... vsichni tito lidi se po smrti nespaluji, ale vhazuji primo do vody.. ti leprotici nas vylozene nadchli.. dovedete si predstavit, co v te vode vsechno plave?!? docetli jsme se, ze u nas je norma pro koupani 500 koprofilnich bakterii na cm3 vody, ve Varanasi je
techto potvurek
1.500.000!! to je trosku vic). Kdyz jsme se ptali, jak je teda Ganga ted, pred obdobim destu hluboka, porad odpovidal, ze se nesmi fotit a tak.. no, ale snazil se. Asi za pul hodiny z nej pri nejake zcela jine otazce vypadlo, ze reka je ted hluboka cca 30 stop, clovek mel skoro pocit, ze kdyby se jen trochu vyklonil z lodky, mohl by si nekoho podat.
Vecer na Ganze je spis jako projizdet riksou indickou ulici.. je celkem silny provoz a vsichni jezdi sem tam, bez ladu a skladu, nektere lodky josu prelidnene ze se malem potapi, to my jsme ji meli sami pro sebe, coz bylo fine. Charon se pak ptal, jestli Jirka nechce veslovat, tak Jirka ze jo, chnapnul vesla a charon se usadil na dne a kouril. Pak uz se mu ale moc nechtelo zpatky k veslum, museli jsme ho trochu popohnat:-) Asi se mu libilo, jak ho Jirka hezky veze:-D Vezl krasne.. Mijeli jsme spoustu plavajicich deti, ktere nas desili cakajici vodou a snahou dohnat nasi lodku, zrejme aby k nam vylezli.. Neeee, nastesti nas nikdo neprevratil a po zapadu slunka jsme mohli z lodky celkem nerusene sledovat vecerni obrady doprovazene hlasitou
hudbou a spoustou svetel. Kolem techto ghatu byla spousta lodek, ze by se dalo chodit suchou nohou, clovek mel takovy pocit sounalezitosti, jak se lodky tukaly a opiraly jedna o druhou...
Soucasti vecera u Gangy jsou samozrejme i obrady spalovani. Na brezich jsou vyskladani neboztici omotani latkou a jejich pozustali cekaji, az se "uvolni" misto. U vody je pak mezi hlouckem tech, co prisli na radu mala pagodka, ze ktere couha na jedne strane hlava a na druhe nohy, ktera hori a mladik s dlouhou tyci vsechno co se odkutali nebo odpadne peclive nahazuje zpatky, aby to horelo pekne pospolu. Mezi tim vsim pobihaji cekajici psi a kozy a kravy.. hrajou si deti.. a pere se pradlo.
Pohled na rani Gangu je pak uplne jiny. Na rozdil od vecera plneho svetylek, hudby a halasu je rano bozsky klid, lidi stoji ve vode a koupou se, modli a cekaji na vychod slunka. Na nekterych ghatech se srocuji lidicky omotani bilym a cervenym pruhem latky a hromadne cvici "jogu" (trenuji smich a protahuji se). Zajimave je, ze na rozdil od vecera plave ve vode spousta mrtvych tel... ty asi pres den bud neco odlovi a sezere nebo proudem odplujou a
varanasi
voda plna.. vseho, take kvetin vyplavi se zas o kus dal. A lidi se vedle nich myjou a modli a vubec jim to nepripada divne..
Po rani projizdce jsme vyrazili na prohlidku mesta. Ve Varanasi je velka univerzita s necim jako kampus, vsechno je vsechno soustredene na jednom miste, vsechny fakulty, ustavy, ubytovny.. Soucasti mesta je i velka muslimska ctvrt, kam turisti moc nechodi. Vsichni tam na nas koukali jak na zjeveni, my na ne asi taky. Clovek ma pocit, ze se najednou behem vteriny ocitl v Egypte nebo kdovi kde.. zeny chodi uplne jinak oblikane a hlavne zahalene, deti nosi skolni uniformy.. ulicky jsou uzoucke a zni tu jina rec. Tradicne jsou v techto domech vyrobny hedvabi a brokatu, coz stoji za to videt. Podminky, ve kterych se tady pracuje ale rozhodne nevyhovuji zapadnim normam.
Na konci dne jsme si uvedomili, ze mame strasny hlad a rozhodli jsme se vyzkouset nedaleky indicky McDonald. Fakt jsme se tesili na zname chute a vune a maso!!! Mistni sortiment pripomina ten u nas znamy jen vzdalene, McMahajaru u nas asi nekoupime, byl pekne spicy! A Kureci burger chutnal taky dost indicky:-) ale bylo to fine.
Ve Varanasi spousta chramu, do kterych jsme ale nesli,
protoze uz jsme jich za celou dobu v Indii videli celkem dost a naprosto nam splyvaly.. a taky bylo strasne horko. Je tam taky opici chram, ktery je plny blaznivych drzych makaku, kteri tahali kolemjdouci za nohavice a vubec je jinak obtezovali.. no, ale po zkusenosti z Haridwaru jsme tam pro jistotu nesli. Jen jsme tam nakoukli, museli jsme ale vsechno nechat v riksovi, vcetne fotaku, batohu, proste vseho.. meli sme trochu nahnano, ale rozhodli jsme se mu duverovat a na chvilku jsme odbehli.. byl to slusny ind a pekne na nas pockal i s celou nasi bagazi. Pak uz jsme se nechali vyhodit u nadrazi, zasli jsme do i-way, coz je takova celkem slusna internetova kavarna, odkud jsme rozeslali uklidnujici pozdravy a cekali jsme na nocni vlak zpatky do Dili, tentokrat uz vybaveni teplyma ponozkama a svetrama.
Advertisement
Tot: 0.087s; Tpl: 0.021s; cc: 8; qc: 46; dbt: 0.0406s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.2mb
