Okoli Cuzca

---

Z Puna jsem vyrazil s mistnim autobusem pro turisty do Cuzca. Na rozdil od linkovejch autobusu jsme meli v cene zastavky u inckejch zricenin a pruvodce, kterej rackoval.

Nejprve jsme si z autobusu prohlidli mistni trziste, pravdepodobne pro ziskani pocitu tretiho sveta, abychom posleze ochutnali mistni specialitu - uzeny, prodavany v novinach od poulicni prodavacky. Pruvodce se dusoval, ze se jedna o vyhlasenou pochoutku, kvuli ktery tu vsichni stavi. Pres velmi podezrely baleni ale maso chutnalo normalne. Postupne zacalo ochutnavat cim dal vic lidi - je videt, jak funguje davova psychologie. Dalsi vehlasna vec jsou mistni psi, ktery vedej, ze se tu stavi a odhazujou kosti a pekne cekaj, kdo jim co hodi. Nemoh jsem si odpustit nevyfotit napoje v igelitovejch pytlikach - kdyz uz jsem se k tomu v Bolivii nedostal. Tenhle chod jsem ovsem vynechal. Urcite je k piti treba brcka nebo zvlastnich artistickejch schopnosti, ktery se predavaj v americe z otce na syna a ja jimi tudiz neoplyvam.

Dalsi zastavky uz byly serioznejsiho charakteru. Navstivili jsme jezuitskej kostel, zvanej pro svou bohatou malovanou stropni vyzdobu "Sixtinska kaple Ameriky", prilehle muzeum z predincke doby, kde se daly obdivovat sosky pohanskejch bohu drzici useklou hlavu nebozaku v rukou nebo v zubech a pruvodce nam kratce poreferoval co je znamo o kulture z doby pred incke.

Nejdulezitejsi z tehle starych kultur je kultura Tiahuanaco, od kterych stari inkove mnohe prebrali. Napriklad tzv. andsky kriz zvany chakana, predstavujici tri svety (obdoba pekla, zeme a nebe) a tri zvirata je reprezentujici: had pro podsveti, puma pro zemi a kondor pro nejvyssi svet. Tenhle symbol se vyskytuje v obou kulturach naprosto vsude. Mam ho mimochodem zachycenej na fotkach z Tiahuanaca - ovsem spis nez kriz to vypada jako by nekdo chtel namalovat kruh na linkach z ctvereckovanyho papiru. To by ale byl moc dlouhej nazev, takze se vzilo oznaceni andskej kriz.

Pokracovali jsme pres horske sedlo oddelujici distrikt Puna od distriktu Cuzca. Tady jsme si vyfotili horu, ktera dava vodu potoku, kterej se pozdeji o nekolik set az tisic kilometru dal zmeni v Amazonku.

Posledni zastavka byla vesice Raqchi, kde jsou dodnes zbytky nejvetsiho znameho chramu boha Wiracochi. Wiracocha byl v adske mytologii nejvyse postaveny buh, zodpovedny za stvoreni uplne vseho: hvezd, nebe, zeme, lidi, zvirat ... Chram a okoli bylo kdysi velmi dulezitym mistem. Krome duchovniho zivota zde byly i zasobarny potravin. Vsechny budovy jsou orientovany podle vychodu slunce o slunovratu a vsechny maji pro inckou risi typickej prvek: trapezoidalni tvar. To znamena, ze okna jsou nahore mensi nez dole a totez plati i o stenach staveb, ktery smerem vzhuru smerujou dovnitr. Tenhle symbol predstavoval v adske mytologii stabilitu - podobne jako kdyz se clovek rozkroci, aby mel vetsi stabilitu. Udajne to stavbam taky pomahalo lepe preckat mensi zemetreseni.

Do Cuzca jsme dorazili pul hodiny pred zapadem slunce, nejvyssi cas, abych vyrazil shanet ubytovani. Vyklopili nas pomerne daleko od centra, takze jsem si dosita uzil splodin z mistnich aut na mistnich hlavnich ulicich. Hledani ubytka zabralo asi hodinu, az jsem nakonec zakotvil v hostelu na kopci s prima vyhledem a dokonce i pomerne luxusnim vybavenim - solo koupelna a zachod a tv, a to vse za mene nez dve libry na noc.

Cuzco je mesto pro turisty. To ma svoje svetly i stinny stranky. Ta svetla je, ze je tu velka konkurence hostelu a tlaci ceny znatelne dolu. Dalsi vyhoda je, ze pradelnu ani internetovou kavarnu nemusite hledat vic jak padesat metru od hostelu. Stinna stranka je, ze za den clovek musi sto padesatkrat odbit nahanece do hospod, masaznich salonu, cestovek a vubec kamkoli. Nahaneci jsou opravdu neodbytni, nedaji cloveku pokoj ani kdyz ji. Nejlepsi je je proste ignorovat, protoze rikat neustale dokola "No, gracias" se vazne neda.

Cuzco je mesto postavene na zakladech inckeho mesta. Spanele prisli, zborili pohanske modly a vse co pripominalo inky a postavili si svoje katolicke mesto. Na zakladech chramu Wiracochi vyrostla katedrala, na zakladech klasteru pohanskyho klaster katolickej atd. jedna ku jedny se vsechny vyznamny stavby promenily ve vystavni skrin krestanstvi. Jediny co dodnes pripomina puvodni mesto je topologie a zaklady prakticky vsech ulic a domu. Az do urovne zhruba jednoho az dvou metru jsou ulice tvoreny starejma inckejma zdma, typickyma tim, ze se stavelo bez malty, kameny na sebe perfektne dosedaji a diky slozitym tvarum tvori jakousy zamkovou dlazbu - cela struktura drzi pohromade i bez spojovadel. Nejkurizonejsi ze vsech je mistni 12stenny kamen v ulici vedouci od hlavniho namesti. Mistni deti nevahaji vsem koho to zajima i koho to nezajima kamen ukazat a chtit za to propina (baksis).

Okolo mesta se nachazi par vyznamnejch inckej hradist a Valle sagrado neboli posvatne udoli. Hned nad Cuzcem se tyci zricenina hradu Saqsaywaman - pevnost, citajici tri opevneni a chranici mesto dole. V dnesni dobe si turisti misto pamatuji diky podobne vyslovnosti s anglickym sexy woman. Z hradeb je uzasnej vyhled na mesto dole.

Kousek dal jsou potom zriceniny hradist Quenqo a Pukapukara plus lazenskej resort Tambomachay. Vsechny mista lze pohodlne navsitvit behem jednoho dne, bud pesky a nebo pomoci bilejch mikrobusiku colectivos.

Posvatne udoli lezi o neco dale, cili jsem si zabookoval turu organizovanou. Prvni misto, ktere jsme navstivili byla horska pevnost a chram Pisaq. Z jeho hradeb se naskytal uchvatnej vyhled do udoli kolem. Mistni chram slouzil jako celorocni kalendar oznacujici prakticky vse, od slunovratu a rovnodennosti pres dny kdy je treba zasit a sklidit az po nejruznejsi svatky.

Dalsi zastavka na ceste byl chram Ollantayambo. Tady jsme obdivovali mimo jine hlavu inky vytesanou do hory naproti presne v miste, kde vychazi slunce o letnim slunovratu. Naproti na hore byla rovnez prirodni lednicka - zasobarna potravin postavena presne tak, aby vetry vanouci udolim mely tu spravnou teplotu pro uchovani vseho obili. Vitr zajistil vysuseni potravin a uchovani po velmi dlouhou dobu. Dalsi zajimavost je, ze inkove staveli svoje chramy a obydli do tvaru zvirat. Pri pohledu z urcite hory okolo tak Ollantaytambo pripomina lamu, ostatni sidliste maji potom tvary pumy, kondora atd... Vsechny tyhle mista jsou vysoko v kopcich, vsude kolem terasy, slouzici jednak jako zemedelska plocha (sirsi terasy), a jednak jako estetickej a proti erozivni prvek (uzsi terasy). Kameny tvorici zdi staveb do sebe zapadaji naprsto presne a nelze mezi ne vsunout ani ziletku. Kdyz clovek vidi tu tehdejsi technologii a stane na tech mistech a vidi ten rozhled kolem, tak nelze nemit k tyhle civilizaci hlubokej respekt. Skoda, ze s prichodem Spanelu vzalo vse za sve, v ramci horliveho obraceni na viru a niceni nepravych model.

Posledni zastavku jsme pak meli v krestanskym kostele s malovanym stropem ve vesnici Chinchero. Mistni deti se nam cpali do autobusu a hemzili se kolem i po ulicich a snazili se prodat co se dalo, kdyz si clovek nic nekoupil, prohlasili anglicky "maybe later" - mozna pozdeji. Roztomily.

P.S. Fotek je zase trochu vic, takze jsou na vice strankach

---

Photos

Raqchi
Chram Wiracochy

Andahuaylillas
Sixtinska kaple Ameriky

Ulice Cuzca
Ulice jsou postavene na inckych zakladech