Narodni park Puyehue

---

---

Po chilsku cteno 'pujeue' po argentinsku 'puseue'. Argentinska vyslovnost 'y' a 'll' nam dela problem, miluji totiz 's s hackem 😊 (nemam klavesnici), coz me ve skole neucili.

Puyehue je spici sopka, ktera v roce 1960 vybuchla, zasypala okolni kopce a lesy tunami popela, kamenu a sterku. Krajina podle toho vypada, vsude jsou hromady sede 'strusky' ozvlastnene snehovymi poli, ktere vyplnuji udolicka mezi hromadami. Nejlepsi na tom vsem je, ze uprostred hor ve 1400 m.n.m. vyveraji horke prameny, takze se tam da pekne koupat.

Prvni den jdeme porad v mracich. Vystoupili jsme i na sopku, ale videli jsme kulovy. Zato jsme meli nastoupano 2100 vyskovych metru, coz je vyrovnani naseho denniho vyskoveho rekordu. Vecer taborime sami uprostred hor. Testujeme termalni vodu a asi hodinu v ni lezime. Parada. V noci mrzne.

Rano je uplne jasno. Jdeme na lehko asi 8km proti proudu ricky ke gejzirum. Krajina je zvlastni, zase 'struskove' kopce se snehovymi poli. Porad je na co se divat. Samotne gejziry jsou jen vyfuky pary, bublajici rybnicek a mini prskajici voda. Na zpatecni ceste si konecne 'zalyzujeme' asi 150 vyskovych metru po snehovem poli. Po navratu ke stanu se zase nalozime do teple 'vany'. Z lenoseni nas vyrusi az tri jezdci na konich, kteri se utabori vedle nas, ale stale je klidek. Bohuzel za dalsi hodinu se dovali gang Izraelcu a je po klidu. Ani toto malo navstevovane misto nezustava jejich najezdu usetreno.

Vecer po desate skaceme naposledy do teple laguny. K nasemu prekvapeni, uz je obsazeno. Relaxuje tam pruvodce dvou Rakusaku, co prijeli na konich. Ja se snazim, Chilan se snazi, takze nakonec jsme si docela pokecali. Dnesni noc je jeste lepsi, nez vcera, protoze nebe je plne hvezd vcetne 'slavneho' Jizniho krize, ktery je ve srovnani s takovym Orionem jen rozplaclym ctvereckem.

Rano vstavame brzo, abychom se nemuseli brodit po kolena ve snehu. Jelikoz je nebe bez mracku, vydavame se podruhe do krateru Puyehue. Tentokrat vidime vsechno a jako bonus mame vyhledy na Villaricu, Lanin,Tronador, Osorno a xxxxx, ktera pripomina Matterhorn. Projdeme se po okraji krateru a nakonec prijdeme ke snehovemu poli, po kterem 'slyzujeme' a 'spytlujeme' 400 vyskovych metru na pesine. Z igelitkek zbyly jen cary a my si krome adrenalinu odnesli take narazene kostrce 😊.

Pak uz jen zbyva sklesat dalsich 1300 vyskovych metru a jsme dole v udoli, kde na travnate pastvine odpocivame a dojidame zbytky nasi pytlikove stravy.

---