El Calafate: ledovec Perito Moreno

---

Letadlem jsem se presunul pres nekonecnou plan argentinsky pampy dal na jih do Calafate, abych usetril 2 dny cesty pustinou v autobuse. Hned na letisti se me zeptala jedna pani jestli se nechci podelit o taxika do mesta, a tak jsem poznal moje 3 spolubydlici na dalsi 3 noci. Viviana, 47 leta z Buenos Aires, Gaby od tamtez a Miriam z Izraele.

El Calafate je zastrceny predrazeny mestecko uprostred pustiny, jehoz jedinym vyznamnym plusem je poloha vedle ledovce Perito Moreno, kam miri davy z cely Patagonie. Spolecne jsme nasli hostel a objednali si cestu na ledovec. V Chile jakoz i v Argentine jsou uplne normalni dvoji ceny. Nikdo se nad tim nepozastavuje a nezda se, ze by s tim nekdo chtel neco delat. Letenky proto pro cizince stoji 2x tolik co pro mistni a vstupy do narodnich parku 4x tolik. Ledovec Perito Moreno usti do velikyho jezera a da se obdivovat budto lodi nebo z byhlidky naproti jezeru. Zkusili jsme oboji. Pohled stoji opravdu za to, ale ty davy lidi ... poctem a hustotou na metr ctverecni se smele vyrovnaji Praze nebo Londynu. Bohuzel se neni ani moc kam zasit, protoze mimo vyznaceny pesinky se nikam nesmi. Na prohlidku jsou vyhrazeny asi 4 hodiny, a jede se zase zpatky. Takze presne ten typ organizovany turistiky, ktery jsem se snazil celou dobu vyhnout. No ale pro jednou se zas tak nic zasadniho nestalo. Necham proto za sebe radsi mluvit fotky.

Po navratu jsme se rozhodli z Calafate uprchnout co mozna nejrychleji a koupili si listky do mestecka El Chalten na konci sveta, na kraji mezi stepi a horama. Autobus odjizdel za hodinu a pul a pruvodce varoval, ze ve meste neni bankomat a nelze nikde platit kartou, takze pro me nastal hon za bankomatem. Bohuzel me zase zastihla nedele nepripravenyho. 01:30:00 cas bezi, prvni bankomat: mimo provoz. Jdu rychlym krokem k dalsimu za rohem: nema penize. Pripadal jsem si jak ve filmu kde musi nekdo stihnout provest ukol do stanovenyho casovyho limitu. Postupne jsem prosel uplne vsechny bankomaty ve meste, bez vysledku. Po ceste jsem potkaval dalsi lidi, stale stejny tvare, ktery taky schaneli penize. Vsechno vypadalo dost bezvychodne.

Nakonec mi v samosce retezce La Anonima poradili, ze nahore nad mestem ve stepi je hypermarket ve kterym je taky bankomat. Bohuzel ale velmi z ruky a nevedel jsem ani presne kde je... Vydal jsem se na pruzkum, po asi pul hodine jsem ho konecne nasel. Bankomat - ma penize!!! Nakoupil jsem v rychlosti neco na zub a pospichal zpatky na autobus. Odjizdel za ctvrt hodiny a mel jsem to vic nez kilometr stepi a do mesta na nadrazi. Foukal silnej teplej vitr... Nakonec jsem dorazil k autobusu s penezi i jidlem asi 3 minuty pred odjezdem. Slava a hura do pustiny!

---