Advertisement
Published: October 12th 2009
Klenba
nekonecne mnozstvi uzasnych tvaru, fore, barev, ornamentu ...Rukav na letisti Imama Chomejniho usti do letadla ruskeho Aeroflotu. Uz jen par metru, krok na schudek a strhavam z hlavy satek. Ne, ze by mi snad neslusel, ale je znakem nesvobody a nesmyslnych zakonu iranske vlady. Hazim hlavou ze strany na stranu, splihle, dlouhe vlasy vlaji rannim rozespalym letadlem, uzivam si ten pocit. Myslim na Formana a jeho Hair, i tam jsou vlasy symbolem svobody. Vyhrnuji rukavy tricka nad lokte - ruce mam opalene jen po zapesti. Letusky se smeji a rikaji: „Konecne, ze?!“ Opoustim zemi milych usmevavych lidi spoutanych prikazy tech mocnych. Vracim se tam, kde vladne svoboda, ale vetsina lidi je vecne zachmurenych a nastvanych.
Kashan Po noci stravene v lehatkovem vlaku jsme kratce po ctvrte rano byli vysazeni na nadrazi v Kashanu. Chvili jsme se povalovali po baglech v cekarne (zkratka delali Sidy z Doby ledove III.) a pak chytli taxi do hotylku Eshan Historical House, ktery mel byt udelany z historickeho mestanskeho domu. Kvuli temto domum jsme sem ostatne prijeli, tak proc v jednom z nich nebydlet. Za chvili uz vyrazime do krasne zeleneho mestecka, ktere skryva nekolik zrekonstruovanych domu. Krasne budovy usporadane v uceleny celek, spojene odkrytymi atrii s jezirky s fontanami. Potkavame zde i
nekolik autobusu korejskych turistu, kteri sem pravdepodobne prijeli na jednodenni vylet z Teheranu, ktery je na zdejsi pomery vlastne za rohem (pouhe 3,5 hodky busikem). Něco k jidlu jsme se rozhodli dat na mistnim bazaru, jenze ouha není co. Nakonec si ale pochutnavame pod vysokou kopuli uprostred bazaru na lilku, chlebu a caji. Majitel vyvarovny nas pak jeste zve na strechu bazaru na krasny vyhled. Jsme nadseni! Jenze on nam kazi naladu dost vysokym uctem … no, hold ne vsechna iranska pohostinnost je prikladna :o(! Odpocivame pak chvili na hotelu, ja dokonce usinam a pak vyrazime na Bazar. Dost velka hruza srovnatelna s Holesovicku trznici. Neni na cem by oko spocinulo, natoz pak penezenka vydala nejake penize. Uvidime v Teheranu … Dalsi den bezime do banky smenit jeste nejake penizky (jen tak mimochodem, tam nas take pekne osidili) a pak chytame taxi do temer 90km vzdaleneho Abyaneh, mestecka v nedalekych horach. Taxik je zdejsi nejbeznejsi auto, stary Peykan. No hrozne kary! Mrnave, hrkave a vetsinou jdou otevrit jen nektere dvere. Drtiva vetsina jezdi na plyn a pritom je stestim, kdyz v aute neni citit benzin. Do mestecka temer 2500 m.n.m. prijizdime ale v poradku. Je tu prijemny chladek, byt je
Abyaneh
pevnost nad horskym mestem v nadmorske vysce temer 2500m. nebe bez mracku a slunicko sviti jako o zivot. Domy jsou z cervenych palenych hlinenych cihel, mistni babky nejsou batmenky, ale chodi v krojich a susi vsude krizaly. Lezeme na protejsi kopec s krasnou vyhlidkou a uzivame klidu. Potkavame Polaka, ktereho jsme potkali uz v Shirazu. Ten Iran je ale hrozne mala zeme! :o))) Po dvou hodinach si to uz frcime zpet do Kashanu. Tam chvili odpocivame na hotelu, je kolem treti odpoledni a to vetsina mistnich nekde odpociva a ulice jsou uplne prazdne. Vyrazime pak jeste do mistnich zahrad, tzv.Fin Garden. No, moc se mi nechtelo, ale nakonec jsem byla rada. Krasne zahrady s palcem uprostred, kde byl v hammamu zavrazden na konci 19.st. Amir Kabir. Davame tu cajik a odpocivame. Vecer pak jeste jednou pokousime nejake nakupy, ale marne, proste neni co koupit. Nicmene si ale uzivame krasny vecer, protoze na nasem hotelu byl jiz dva dny pripravovan program na pamatku vyznamneho perskeho basnika Sohraba Sepehriho, ktery se v Kashanu narodil. Sedime pak mezi mistnimi intelektualy, poslouchame iranskou muziku a verse ve Farsi. Nakonec se jeste v male skupince sesli ke zpivani, a tak sedime s nimi. Meli jsme moc hezky kulturni vecer, ktery jsme jeste podporili recitaci
Kashan
typicky stredoasijsky hammam. casto jsou z nich dnes udelane cajovny (caikahven). Moc prijemne posezeni. perskych versu z vlastni dilny a notne tak potrenovali brisni branice :o).
Teheran 3,5 hodky do Teheranu sly jako po masle, stejne jako jizda zdejsim metrem a najiti volneho cisteho pokoje, a tak jsme hned vyrazili do ulic. Navstivili tak hned Narodni muzeum Iranu, tedy nic moc - ani velrybu tam nemeli :o(! Vyfotili jsme pro brachu ceduli HILTI, pry mají volne reditelske místo, a tak se muze hned nastehovat … i s rodinou. Krome lanovky na Tochal jsem se nejvic tesila na objekt byvaleho USA velvyslanectvi. Zdi jsou totiz pomalovane protiamerickymi motivy. Uz jsme je sice videli, ale presto nas pobavily a mnohe i vyjadrili nase smysleni o tomto Big Brotheru. Zda se ale, ze mistni jiz nechavaji v klidu a mnozi s nimi uz hlavne nesouhlasi, ba spise naopak k zemi za velkou louzi vzhlizeji s obdivem a pobyt ci ziti v USA povazuji za vrchol blaha - no, jo no :o(! Pak jsme se jen tak toulali ulicemi, dali něco do zaludku a na hotele pohovorili s Polaky, ktere jsme potkali v Shirazu a jednoho z nich jeste v Abyaneh. Druhy den v Teheranu nas cekal vylet do pohori Alborz jednou z nejdelsich lanovek sveta. Je dlouha
Kashan
vecer perske poezie. temer 8 km a vyvezla nas do vysky 3750m.n.m. Dole byly tropy, v pulce nas podzim a pod vrcholem hory Tochal snezilo - ovsem Iranci, ti piknikovali ouplne vsude. Byl totiz patek a oni meli volny den - hora jimi byla doslova obsypana. Poslusne slapali do kopce s trekovymi hulkami od sameho brzkeho rana! V horach jsme chvili pobyli, dali si polevku v horske chate, nekteri z nas si dali i kavu s mlekem bez kavy a uz jsme to zbohatlickou ctvri v podhuri Alborzu svisteli do arealu Sahovy letni residence. Potesili jsme se tak pohledem na nejvetsi persky koberec na svete - 145m2 a zaradovali se, ze vsechny lustry v techto palacich vyrobil nas Crystalex. Areal je obrovsky, ukryva ve svych zahradach 18 palacu, mezi kterymi se mistni hejsci prohaneji v zrekonstruovanych Sahovych autech a vozi s nimi mistni zbohatliky. Trochu smutna podivana. Jinak moc prijemna prochazka dalsimi zahradami Persie. Vecer pak na CNN sledujeme vitezstvi Obamy v Nobelove cene a nechapeme proc. Zda se, ze stejne jako on … :o(. Ulehame k posledni noci v Iranu. Rano se rozdělujeme, holky miri nakupovat, my do Golestanu, poslední nase zahrady a palace v Persii. Kdysy to byval stred Teheranu, dnes
Kashan
typicky opraveny mestansky dum. Nezbytne otevrene atrium. je to jen uboha pripominka byvale slavy - tak jako vse, co zbylo ze starobyle a ucene Persie. Odpocivame pak v parku v restauraci a pozorujeme i sem prichazejici podzim, barvici listi do zluta. Potkavame se pak s holkama u Bank Měli, kde jsou schovany korunovacni klenoty, statni poklad a hlavne nejvetsi svetovy diamant. Jsme okouzleni krasou paviho trunu, leskem diamantu a vůbec vsemi temi lesklymi věcičkami. Co nam kazi naladu je vedomi kolik valek a kolik lidi za to vse polozilo zivoty. No a pak uz jen dokupujeme darky na bazaru - ani zde neni z ceho vybirat … a kolem 11 vecer odjizdime smer letiste. Spesne odbaveni, vystupni razitko, turbulence nad Kaspikem, spinave zachody na Seremetevu, urvani Rusaci, Ruzyne, Stribrnak a doma …
Advertisement
Tot: 0.356s; Tpl: 0.052s; cc: 18; qc: 75; dbt: 0.1568s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.2mb
