Advertisement
Published: November 26th 2017
Edit Blog Post
Dnes jsme opustili Sigiriyu a vydali se na cestu na jih do Kandy. Meli jsme to tedy s plnym servisem, Shalika pujcil velky minivan, do ktereho se vsechno pohodlne veslo. Vzadu mel dokonce tonovana skla, takze jsme meli pocit, jako bychom byli nekdo dulezity (coz je samozrejme taky pravda:-)). Dusledkem ale taky bylo, ze jsme meli stale pocit, ze uz je vecer. Druhou zajimavou featurou bylo, ze v kufru byl reprak velikosti mensiho sudu, ktery dodaval Shalikovym regge mixum soucasneho popu z Youtube poradnou hloubku. A ktery pri pripojovani konektoru do telefonu vydaval takove zvuky, az se slabsi povahy semtam i tak trosku lekly.
Cesta probihala v poklidu, ridit bych tu tedy ale nechtel, rozhodne je potreba si na zdejsi pravidla jizdy privyknout.
Cestou jsme meli dve zastavky, u hinduistickeho chramu buh-vi-kde a ve spice garden.
Chram byl takovy ten typicky, kde jsou na kazdem kousku pagodove veze barevne postavicky jednotlivych bohu. Nekde v Indii je na stejnem miste v podstate Kamasutra, tady to bylo podstatne mene zajimave.
Spice garden byla celkem typicka past na turisty. Chlapik nas provedl po zahrade, kde nam ukazoval ruzne rostliny a plevely a nechal nas vzdy hadat, jake koreni z toho
delaji. Vetsinou jsme se netrefili. Pak nam rekl, ze lokalni samani tim dokazi vylecit vsechno od krecovych zil po zlomenou ruku, ale ze je to nutne po(u)zivat delsi dobu, takze si toho pak kupte vic... jak prekvapive... Behem prohlidky nas taky upozornil na asi deseticentrimetroveho pavoucka, ktereho jsme v tu chvili meli nad sebou. Ala asi nikdy v zivote neudelala rychlejsi pohyb a najednou se teleportovala zhruba deset metru daleko. Ale pak nas jeste drobne namasirovali a zavedli do shopu, kde jsme samozrejme neco koupili.
To, ze jsme dorazili do Kandy, jsme snadno poznali podle toho, ze doprava vyrazne zhoustla az do stupne "stojime".
Vecer jsme si vymenili penize (ve zlatnictvi, coz je tu normalni), zasli na predstaveni mistniho folkloru (bubny, trumpeta, akrobati a tanecnice, vse relativne sobe podobne, ale trvalo to jen hodinu a na konci chodili typci po uhli) a nakonec se zasli podivat na Buddhuv zub. Tedy, ono ho asi nikdo nikdy nevidel, je schovany v asi 10 do sebe vlozenych schrankach, takze maximalne uvidite zdobene dvere te vnejsi. Bylo tam strasne moc lidi, skoro kazdy daval kvetinovy dar, takze na stole byla uz pekna vrstva. Ale kdyz jsme odchazeli, tak jsme uz potkali uklidovou
cetu s velkymi kosi na odpadky:-).
Jeste jsme tam videli vycpaneho slona Radzu, ktery nosil Zub behem slavnosti. Nyni jiz to nedela (moc daleko by ho nedonesl) a ma sveho nastupce, taky nejakeho Radzu. Asi to funguje na podobnem principu jako s papezem nebo dalajlamou, vzdy musi byt nejaky Radza.
Vecer nas pobavil Shalika, ktery se omluvil zhruba v deset vecer, ze si musi dojet koupit kartacek. Tak jsme ho poprosili, at nam koupi i 4 vody. Az potom nam doslo, ze tomu plantaznikovi neslo o jeho zarivy usmev, ale o vymluvu, jak vypadnout na party... Predstava, jak pari na party s taskou vod, nas docela dlouho bavila:-)
Advertisement
Tot: 0.065s; Tpl: 0.011s; cc: 11; qc: 29; dbt: 0.0347s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 2;
; mem: 1.1mb