Advertisement
Published: July 12th 2017
Edit Blog Post
Geo: 36.9845, 128.371
Dnes si trochu přispáváme. Asi hodinu vzdorujeme neustále vyzvánějícímu budíku. Když už jsme se konečně vykopali z postele, snídáme na pokoji, balíme a vyrážíme na bus směr Darian. Oproti Japonsku tu jízdní řády jsou spíše informativní, kdy by tak asi mohl nějaký bus jet než aby oznamovaly čas, kdy autobus opravdu pojede 😊. Nakonec se ale bus přeci jen ukázal a mi nasedáme. Cca po 15min jsme na místě. Ufff…. je tu lidí. Parkoviště plné autobusů a okolí hraje všema možnejma barvama outodového oblečení korejských důchodců, kteří vyrazili na výlet. Ti přijeli jen sem k vodopádům, přeci by nelezli na horu, říkáme si. Opak je pravdou. Moc tomu nerozumím, ale nějak se jich nemůžeme zbavit. Všude kolem jen samí důchodci. Když už jedněm utečeme, objeví se najednou troje další. No takhle jsme si cestu opravdu nepředstavovali. oba jsme z toho dost znechuceni. Situace se ještě zhoršuje s rostoucí nadmořskou výškou a zužující se cestou vzhůru. Když už utečeme všem důchodcům stoupajícím na Birobong, začnou do nás vrážet ti, kteří se už v ohromných houfech vrací z hory dolů. Musím uznat, že nervy mi jen hrály. Nechybělo moc, abych někomu jednu nenatáhnul. Všude nápisy “držte se vpravo”, ale všichni korejci
jdou vlevo, takže do nás neustále naráží, protože se navzájem předbíhají, nebo skupinky zabírají celou šířku cesty a nějací cizáci je přeci nerozhází. No bylo to opravdu o nervy. konečně se ale blížíme k vrcholu. Vystupujeme do sedla nedaleko vrcholu a přichází další rána. Fouká tu jako blázen a do toho prší. Oblékáme membránovky a postupujeme dále k vrcholku, ale když vidíme tu spoustu lidí na vrcholku, do toho ten vichr a déšť… to už nedáváme. Znechuceně se otáčíme a jdeme raději zpět. V půlce sestupu se zastavujeme abychom si dali svačinku a pak už spěcháme, aby nám nedej bože ujel autobus zpět. Na parkoviště se vracíme včas, takže nám zbývá ještě čas na pivo a pak jako jediní nasedáme do městského busu a jedeme zpět. Po příjezdu se jdeme opět ubytovat k babče do Motelu, která už stihla pokoj uklidit s tím, že se nás zbaví 😊. Ubytováváme se a vyrážíme na jídlo. Pro dnešní večeři si vybíráme, tedy spíš vybírám Lotterii - burgery. Dáváme si oba salát a kuřecí prsíčka. Bohůžel mám ještě hlad, takže si musím dít ještě burgera 😊. Po dobré večeři si jdeme pro počítače a dnes již konečně do kavárny na internet. Tam jsme
vydrželi cca do 22hod, tedy asi hodinu po zavíračce, kdy konečně dorazil někdo, kdo mluví anglicky a mohl by nás požádat, abychom vypadli. 😊
Advertisement
Tot: 0.047s; Tpl: 0.013s; cc: 6; qc: 24; dbt: 0.027s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1mb