Zp?t do Busanu

---

Geo: 35.1979, 128.99

Ráno se probouzíme brzy, balíme věci a stan, rychlá snídaně s výhledem na typické místní ženy potápěčky jdoucí se potápět pro mořské plody a spěcháme na zastávku na bus. Naštěstí nečekáme dlouho a už se vezeme směrem k letišti. Na letiště se dostáváme cca 2hodiny před odletem, což je na vnitrostátní let skoro až moc brzy. Nejprve trochu přebalujeme věci, abychom se vešli do váhového limitu a pak se jdeme zacheckovat. Naštěstí vše probíhá bez problémů a batohy nám vzali bez řečí i přes pár kil nadváhy. Dojídáme snídani a procházíme do odletové haly. Letadlo má asi 20min spoždění, ale hlavně, že vůbec letí. Let jsem prakticky celý prospal, včetně né zcela měkkého přistání. V busanu už víme co a jak, takže zkušeně nasedáme na bus č.13 a vezeme se ke Kimovi do guesthousu, kde jsem nám objednal místo na stan na střeše, protože celý guesthouse včetně podkrovního pokoje má být obsazený. Po příjezdu do guesthousu si dáváme věci do společenské místnosti. Za chvíli doráží Kim. Vítá nás a pak nám vítězoslavně předává medaile, které nám k němu přišly za dokončení přejezdu Koreje na kole. Pání... vypadají dost honosně a diplom taky. Děkujeme a využíváme jeho nabídky, že nás zavede na dobrý nepálivý oběd. Jdeme do nedaleké "restaurace", která je ve vedlejší budově v druhém patře. Tam bychom ji rozhodně nehledali. Kim nás vede až ke stolu a u obsluhy nám rovnou objednává vařené kuře, plněné rýží. Restaurace je to vtipná, protože všechny stoly, od kterých odešli zákazníci, zůstávají tak jak odešli. Nikdo je neuklízí, takže je všude hrozný bordel a nově příchozí si sedají jen k nepoužitým stolům, které se po jejich odchodu stávají opět nepoužetelnými. Za nedlouho nám přinášejí naší ňamku. Před každého postavili kameninovou misku a v ní celé malé kuře plavoucí ve vývaru. Ani kuře a ani vývar není vůbec ochucen, což vysvětluje velkou misku se solí, kterou nám podali z vedlejšího stolu. Po osolení se to stává docela dobrým dietním jídlem a nakonec si na tom moc pochutnáváme. Pak přecházíme ke Gupo station na kávičku do Paris Baguette, kde sedíme až do podvečera, kdy se vracíme zpět do guesthousu a k našemu překvapení do podkrovního pokoje, který se nám mezi tím uvolnil. Unaveni uleháme a odpočíváme

---