Jaisalmer a camel safari

---

Jeste pred odjezdem do Jaisalmeru jsme navstivili chramovy komplex Ranakpur lezici asi 90 km od Udaipuru, cesta mistnim busem trva vsak cele 3 hodiny. Tato jizda se nam uz zamlouvala vice, autobus byl narvany k prasknuti a vypadal, ze se cestou rozpadne. Cesta castecne vedla pres pohori. Tesne pred zacatkem klesani, se vsichni cestujici pomodlili a my uz jsme se nikdy nedozvedeli, zda jsme mijeli nejaky chram nebo kvuli tomu, ze vedeli, co nas ceka... Brzdy nasi rachotiny to nakonec vydrzeli a my se zivi a zdravi dostali do Ranakpuru. Zdejsi chramy patri mezi nejvetsi a nejzachovalejsi jainske svatyne v Rajastanu. Na cestu zpatky jsme si vzali taxi, protoze jsme si mysleli, ze to bude bezpecnejsi. Dnes jiz vime, ze to bylo hodne naivni. Narazili jsme totiz na nejrychlejsiho taxikare v cele Indii...

Ten samy den vecer jsme odjeli spacim busem do Jaisalmeru. Jaisalmer je posledni "vetsi" mesto Rajastanu smerem na zapad k Pakistanskym hranicim. Lezi v pousti, ktera ale nevypada tak, jak si vetsina z nas poust predstavuje. Neni jenom piscita, ale taky kamenita a rostou na ni kaktusy a hromada krovi.

Na Jaisalmeru je nejzajimavejsi jeho pevnost, ale vetsina lidi sem prijede kvuli vyletu do pouste. Take my jsme hned po prijezdu do hotelu byli zahackovani do jednoho takoveho vyletu. Protoze jsme nemeli moc casu, vybrali jsme si dvoudenni variantu s prespanim v pousti. V utery rano nas odvezli jeepem asi 20 km za mesto, kde uz na nas cekal pruvodce s velbloudy. Spolu s nami jeste jeli dva kluci z Nemecka a Cinanka, ktera neumela anglicky.

Jizda na velbloudu nepatri ze zacatku mezi uplne nejpohodlnejsi veci, ale jakmile si clovek zvykne, uz je to lepsi. Minimalne nas pruvodce v sedle velblouda stravil uz deset let a vypada celkem spokojene. Predtim nez zacal delat pruvodce byl farmarem ve vesnicce vzdalene vic nez 100 km, ale protoze cela oblast trpi uz mnoho let suchem, farmarit v ni uz neni skoro mozne. On je jeden z tech stasnejsich a schopnejsich, protoze se naucil dostatecne anglicky, aby mohl delat pruvodcovskou praci. Vetsina lidi zijicich v pousti jako on, nikdy nechodila do skoly a anglicky se uci jenom z kontaktu s cizinci. Majitele velbloudu je ale i tak docela vyuzivaji, protoze maji volno jenom jeden vikend v mesici a plati jim pouze smesnou castku, takze jsou do velke miry odkazani na spropitne.

Nas vylet zahrnoval i lekci poustniho vareni a stolovani. Varili jsme ze zasob, ktere se vezly na velbloudech a na ohynku udelanem ze sucheho dreva. Zaujala nas technika myti nadobi... Aby se usetrila voda, tak se nadobi nejdrive zlehounka vyplachne vodou a pak se vydrbe piskem az do vysokeho lesku. Uvazujeme, ze s tou myckou si to jeste rozmyslime.

---