univerzita a večerní sledování lezců na skále

---

První den nultého, neboli orientačního týdne začal vybitým mobilem a s tím spojenou absencí budíku. Upps. Pro cestu do školy jsem v rámci sportu, zdravého těla a šetření zvolila kolo-účet z předchozího dne. Podle Google 40 minutová cesta zabrala minut 50, včetně výměny kola ve 30 minutovém limitu a zastávkou ve stanici bez proudu (čehož jsem si všimla až po zasunutí kola bez možnosti půjčení nového). Naštěstí byl na místě pracovník stanice, který svým silným přízvukem zavolal kolegovi a já dostala prodloužení limitu a kolo k tomu.
Do školy jsem přijela a vypadala asi takhle (foto)
Kampus je nádherný, jsem ohromena. Lékárna, banky, restaurace, budovy všemožných oborů blízko u sebe, knihovny, divadla, sportovní areál (venkovní bazén, tenisové kurty atd.) a pestrá směs studentů a vyučujících.

Na setkání mezinárodních studentů (of science) jsme dostali cedulky se zemí a dominovali studenti z USA, Brazílie a Číny.
Cestou po kampusu jsem pak najednou uslyšela češtinu - a ejhle, krajani z VŠE 😊 Společně jsme pak vyřídili identifikační kartu studenta i wifi připojení na eduroam. Zjistila jsem,že mám už do příštího týdne přečíst kapitolu z vyjednávání, takže jsem rovnou navštívila obří knihovnu.
Večer jsem pozorovala lezce po skalách a pak šla domů po tom pěkným velkým mostu, co jsem přidala na fotce, který byl tak vysoký, že jsem našlapovala opatrně a uprostřed chodníku.

---

Photos

uřícená milovnice cyklistiky
Znáte můj vztah ke kolům? ;)

lezení ve tmě
Já jen sledovala