Rio Dulce - Antigua

---

V sest hodin rano nasedame do busu privado jehoz velkou vyhou, narozdil od kolektiva, jak mi mafian vysvetlil je, ze nam ridic na pozadani zapne klimatizaci. Je ovsem ponekud chladneji, coz je na Petenskou nizinu relativne prekvapive, takze dnes klimatizaci zas tak moc nepotrebujeme. Jedou s nami dva veseli panove, ktere ceka dest hodin s nami dolu a nasledne cca 6-8 hodin zpet nahoru do Flores. Proto relativne slapou na plyn, ale neda se nic delat, na ceste musime stavet na genialni snidani na jihu Petenu a nasledne v Rio Dulce, kde nas ceka vyjizdka na lodi do jednoho z Guatemalskych karibskych mest - Livingstonu.
V Rio Dulce na nas chlapci z lodek vybaluji astronomicke ceny, ale presto nasedame a nechavame se vest nejdrive k pevnosti, ktera oddeluje obrovskou vodni nadrz od reky Rio Dulce, ktera se po nekolika kilometrech vleva do Karibiku. Reka misty pusobi spise jako jezero, fouka vitr a je relativne chladno, na vode jsou docela velke vlny a proto je misty cesta lodkou docela neprijemna. Klid nam dodava jedine napis na pridi - buh nas vede... okoli jezera vypada fantasticky, spousta dobre vypadajicich chatek pusobicich na gvatemalske pomery relativne luxusne, v pozadi se tyci zelene porostle hory. Zastavujeme se u zatoky, kde je voda poseta nadhernymi lekniny. U brehu probiha prani pradla mistnimi obyvatelkami. Prejizdime o kousek dal, abychom se vykoupali v teplych pramenech, ktere vytekaji zpod kopce a ohrivaji spise hladinu, cim hloubeji se ponorime, tim chladnejsi je voda, proto i pres varici svrchni cast vody, vidite pod hladinou vesele rejdit male kousave (potvory) rybky. Mistni pruvodce nas provadi jeskynemi, ktere jsou relativne rozsahle a ve kterych je teplo, jednu dokonce nazyvaji saunou... Sedame do lodky, ktera se ovsem proti ostremu startu a ostre jizde pres lagunu pohybuje podezrele pomalu. Jiz na lagune motor nejak zacal vypovidat sluzbu ovsem nas lodivod jej pomoci meho svycarskeho noze nejak spravil. Full speed z nej vsak az do 1 (rychle jizdy) vzdaleneho Livingstonu jiz nedostal. Nic netusicim turistum se jizda jevila pomalou z duvodu pozorovani nadherneho ptactva a mlznych lesu vukol, ovsem for byl v tom, ze motor byl fakt rozbity a v Livingstonu se to nasemu milemu chlapkovi ani po hodine nepodarilo spravit. Pomalou jizdou a spravovanim nam ukrojil dosti casu, ktery byl pro nas ten den hodne vzacny, proto volime variantu pomale jizdy zpet s tim, ze nam vyslou naprosti lodku jinou, rychlejsi, ktera nas pote priblizi. Kdyz uprostred cesty presedame na rychly clun, sdeluje nam majitel clunu rozbiteho, ze pote az dorazime do pristavu, ze zaplatime jeho kolegovi z rychleho clunu. Delame mensi chybu s tim, ze puvodnimu lodnikovi sdelujeme, ze chceme za velkou casovou prodlevu slevu. Ten se po pataliich s motorech okamzite vytaci a chce zaplatit ihned a plnou castku. Rozbity motor, jak sam rika, neni jeho vina, delal co mohl. My ovsem tvrdime opak, vysolili jsme mu docela dost dolaru a navic nam a nasim lidem cekajicim v pristavu ustedril docela solidni zpozdeni, trvame na sleve. Tak si tak kazdy trvame na svem, kol vukol je jen voda, nas lodnik si zapaluje nervozne cigaro a nechce odjet dokud nedostane prachy. nakonec couvneme z pozadavku na slevu a platime mu, plavat zpet se nam moc nechtelo a vukol nebylo nic nez voda...
Po prijezdu do pristavu na nas smutne koukaji nasi ridici, kteri budou mit svoji nocni jizdu o neco dlsi nez predpokladali, pan lodnik nas pohledem posila zrejme k certu, krasne, Rio Dulce muzeme rozhodne doporucit 😊
Uhanime si to guatemalskou krajinou a poustime si CD, ktere zakoupila nase cekajici skupina a nalada je docela vesela. Cim vice se blizime hlavnimu mestu, tim vice houstne doprava. Jesteze tu Tchajvanci prispeli na 3-proudou dalnici. Do Antigui Guatemaly prijizdime kolem 8 vecer, ceka nas noc v krasnem kolonialnim hotelu Posada San Vicente, kava a caj v cene, vecerni prochazka a rano nemusime vstavat. Huraaaa.

---