Advertisement
nepal
kathmandu valley - trek 5.4.2008 KATHMANDU VALLEY Po navratu z Chitwanu jsme hned dalsi den vyrazili na dvoudenni trek, aby jsme si taky trochu protahli kosti. Radi bysme podnikli i neco delsiho, ale bohuzel nebylo tolik casu. Dojeli jsme do vesnicky
Nala (asi 14km od Kathmandu), odkud jsme pak dloouho stoupali strme vzhuru, az jsme se dostali na hreben, ktery se vine kolem celeho kathmandskeho udoli. Pak uz jsme jen chodili krasnou krajinou terasovitych policek s bramborama a psenici (na zacatku dubna uz meli pred prvni sklizni; jinde uz dokonce sklizeli obili, mlatilo se tak, ze ho polozili pres silnici a cekali, az pres nej prejede dost aut:-) ale tady byly cesty jenom hlinene a auta jsme tu vubec nevideli), potkavali jsme mistni deti, ktere k nam hned bezely a uz z dalky nas zdravily.. a zeny, ktere nosily obrovske nuse s drivim a listim nebo praly v potocich... zivot tady zrejme bezi stejne jako pred 1000 lety.
V jednu chvili uz jsme byli strasne hladovi a tak jsme navrhli obed.. samozrejme kolem nas siroko daleko nebylo nic nez par osamelych osad. Zastavili jsme se u jedne z nich, meli na zaprazi tabuli s kridou napsanym "HOTEL", ale nebyl tam ani stul a
nepal
kathmandu valley - trek zidle, natoz nejaka postel. Spis asi chteli naznacit, ze tam clovek muze prijit a za nejaky poplatek si uvarit z jejich zasob (vzhledem k frekvenci kolemjdoucich to jiste nebyla zadna zatez). Domek obyvala jedna rodina se trema roztomilyma detma, ktere s mirnym ostychem pobihaly a hrali si s nusema a zkusene usmernovaly kravy, ktere na zaprazi vedle nas poziraly travu. Zobli jsme smazenou ryzi, slusne podekovali a zase vyrazili dal.
Nasim cilem byl
Nagarkot (asi 32km vychodne od Kathmandu, cca 2200m n.m.), mistecko smerujici k Himalajim, odkud je rozhled snad 260 stupnu. Je povestny hlavne uchvatnymi rozbresky a zapady slunce. Za jasneho pocasi (coz nebylo) je odsud videt i velky MtEverest. My meli slusnou oblacnost a mlhu, takze jsme vecer nevideli skoro vubec nic. V noci ale byla slusna bourka, takze rano bylo mnohem jasneji a mohli jsme videt i nejakou tu osmitisicovku. I na tu dalku vypadaji hory majestatne a cloveku je jasne, ze musi byt opravdu hooodne vysoke.
Rano jsme se pokochali vyhledem a vyrazili do mista zvaneho Bhaktapur. Cestou jsme se stavili na obed v duveryhodne vypadajici restauraci, kde jsme si ukolebani cistou prirodou a dvema tydny bez "zdravotnich komplikaci" bohuzel dali piti, ktere nam
nepal
kathmandu valley - trek
nuse plne travy a listi, musely vazit metrak! prinesli uz ve sklenici (nasledky nize). Jidlo bylo fine a vodu jsme nakonec taky vypili a slo se dal, smer
Bhaktapur. Jde o stare mesto z cihel, jehoz podoba se snad od postaveni v 17. stoleti vubec nezmenila. Primo z nej dycha historie a mistni namesti Durbar patri mezi pamatky Unesco. Mistni Zlata brana je znamym mistrovskym dilem z tepaneho kovu, bezpochyby nejvetsi tohoto druhu v Nepalu. Bhaktapur ale nejsou jen pagody, sochy a chramy, ale take ulicky plne kramku, kde posedavaji mistni, lakaji k nakupu suvenyru, nebo jen popiji caj a klabosi. Je tady take kralovsky palac s bazenkem a nejvetsi chram v kathmandskem udoli s 5 strechami. Na namesti se casto poradaji ruzne oslavy a festivaly.
Odsud jsme jeli zpatky do hotylku v Kathmandu a vzhledem k pokrocile vecerni hodine jsme vyrazili na veceri. Kousek od hotelu jsme objevili prijemnou cinskou restauraci, kde jsme si za svitu svicky (opet nesel proud) pochutnali na nejakem bambusu a smazene ryzi a zejmena na vyborne, jasminovem caji. Dusledkem odpoledniho neopatrneho piti uz probehla (nastesti kratka) cesta do hotelu sviznym tempem, ale vsechno vypadalo stabilizovane, tak jsme se neznepokojovali. Na recepci jsme se seznamili s chlapikem z Ugandy a celkem se
nepal
kathmandu valley - trek, vyhled s nim zakecali, tak jsme ho jeste pozvali na nepalsky caj a stravili s nim asi 2 hodinky v prijemnem a zajimavem rozhovoru. Behem noci jsme se ale stridave budili a behali s prujmem a nasledne i zvracenim na zachod a v krecich a horeckach premysleli, jak zvladneme nabity nasledujici den. Meli jsme zacit uz v 7 hodin a vyrazit na Boudhanath a ostatni zajimava mista v blizkem okoli mesta tak, abysme stihli letadlo zpet do Indie. V 7 rano jsme ale nebyli schopni niceho, tak jsme to posunuli na 10.. kdyz jsme se konecne vyhrabali, rozhodli jsme se, ze s horeckou 39 ponekud zredukujeme program a nechali jsme jen
Boudhanath, coz je nejvetsi buddhisticka stupa v Nepalu. Patri k ni jeste splet ulicek a kramku, ktere stupu obklopuji.. a vsude posedavali lidi, kteri se modlili nebo jen tak povidali nebo prodavali nepreberne mnozstvi suvenyru. Prosli jsme se kolem stupy, i prilepil se na nas "ochotny" pan, ktery nas vlacel a zahrnoval zmatenyma informacema, kde se mame jit pomodlit, kterym smerem, kolikrat a vubec.. v tech horeckach nam to bylo spis neprijemne, i kdyz by bylo jiste zajimave v klidu si cele misto projit a poslechnout si, "jak to tam
nepal
kathmandu valley - trek chodi". S vypetim vsech sil jsme aspon vylezli do druheho patra v budove naproti stupy, odkud byl hezky vyhled, pomodlili jsme se
ohm roztocenim obrovseho modlitebniho bubnu a po chvili jsme uz uplne zchvaceni smerovali k vychodu.
Vzhledem k nasemu neutesenemu zdravotnimu stavu jsme se rozhodli, ze uz vyrazime rovnou na letiste. Cestou jsme neprozretelne podekovali nasemu taxikari za ochotu a dali mu nejaky baksis, nacez on velmi pookral a chtel si ho jeste vic zaslouzit a rozhodl se, ze nam toho jeste musi hodne ukazat, kdyz prece mame jeste tolik casu. Nejak jsme nebyli schopni mu vysvetlit, ze jsme unaveni a ze o zadne dalsi poznavani moc nestojime.. vzdycky chapave pokyval hlavou,
ok, sir, no problem ale pak nas vezl jeste tam a jinam
no problem, sir, madam sleep, you take nice picture, sir.. no uz jsme byli skoro nastvani, i kdyz byl moc mily a ochotny:-) nakonec nas opravdu zavezl na letiste, kde Jirka vystal vsechny fronty, zatimco Nana se hroutila nekde na sedacce, pani ve fronte u check-inu nam dokonce pri pohledu na nas venovala nejake vitaminy:-) no a pak uz jsme meli asi 3 hodinky k preckani do odletu. Na zidlich v hale by se
nepal
kathmandu valley - trek, nevime, jak se jmenuji (budiz to apel na nase kamarady zvirology), ale jsou to ty housenky, jak vzdy nasleduji tu predchozi, po zacykleni tedy porad dokola az do uplneho vycerpani ale ta doba snad ani nedlaa preckat, protozte sedacky mely operatka a tak se nedalo poradne polozit ani moc pohodlne sednout, nastesti Jirka objevil kavarnu pro business class, kde meli takove bajecne male gauciky, na kterych nas ochotne nechali spocinout (dalsi pani nam tam nabizela nejaky lek, muslei jsme vypadat dost hrozne:-), objednali jsme si aspon caj a nejake susenky a bylo to baaajecne. Pak uz hlasili nas let, uvelebili jsme se v letadle a tesili se na uzasne zazemi nasi ambasady, na ktere jsme si planovali dolizat rany a zregenerovat se pro zbyvajici dny dovolene.
Advertisement
Tot: 0.101s; Tpl: 0.011s; cc: 6; qc: 47; dbt: 0.0536s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb