Monsopiad Cultural Village aneb za lovci lebek

---

Geo: 5.97267, 116.071

Dnes se probouzím s plánem jet dopoledne obhlednout přilehlé ostrovy a odpoledne se přesunout do Konabalu NP. Snídám v hostelu a vyrážím do přístavu. Cestou si tak přemýšlím nad cenou a jestli to vlastně za to bude stát, když vlastně pak poletím na Filipíny, kde je spousta ostrovů. Koukám tedy do LP a objevuji nedalekou vesničku lovců lebek. Hmm to nezní zle 😊. Kašlu na ostrovy, vracím se do hostelu a zjišťuji jak se tam dostat. Zní to komplikovaně, ale dobrodružně. Vyrážím na nádraží a chytám místní bus kamsi, kde mám přesednout na minivan. Jak bylo řečeno, tak se děje. Přijíždím na konečnou a ptám se kam dál. Nějací místňáci sedící na zastávce mě posílají směrem k minivanům. Cestou potkávám restauraci, kde se ptám opět. Nějaký pán mě tu radí a dokonce mě vede až k minivanu a domlouvá mi cestu. Super. Teď jen kolik si za to řeknou. Když mi řidič říká cenu, jsem mile překvapen. 1RM30centů jsem opravdu nečekal. Musím jen počkat až se auto naplní. Pohodička, hladovím, tak mu říkám, že se jdu najíst a že přijdu za chvíli. Vracím se do restaurace, kde mi pomohli a dávám si dobré jídlo. Když se vracím zpět k minivanu, čekají už na mě a vyrážíme. Sice jsme je 4, tak se cena zvedla a 2RM, ale furt pohoda. Vysazují mě na křižovatce a k vesnici musím asi 2km pěšky. Začíná se dost zatahovat a vypadá to, že příjde pěkný slejvák. Jdu tedy po silnici a zkouším stopovat. Asi druhé auto mi zastavuje a v něm nějaký chlápek a kam že potřebuji. Řikám mu to a už se vezu 😉... Je to místní učitel a hrozně milej chlap. Omlouvá se mi za bordel v autě, že to nestihl po dětech uklidit. Informace o dětech mě uklidnila, že se snad nejedná o nějakého buzíka, kterej mě bude chtít znásilnit a hned se cestovalo líp😊. Za nedlouho mě vysazuje na parkovišti u vesničky, i když jsme cca o kilák přejeli jeho dům. Vysedám z auta, děkuji a loučím se. Jdu si koupit lístek a zjišťuji, že jsem jediný návštěvník, takže budu mít soukromou prohlídku. Parádička. Když odcházím od pokladny, objevuje se opět onen řidič a dává mi na papírku své číslo s tím, že kdybych kdykoli cokoli potřeboval, mám zavolat. Trochu překvapen děkuji. To není vše. Ptá se mého spukromého průvodce, na jak dlouho to tam asi je. On mi odpovídá a to už mi oznamuje, že tam na mě bude čekat a že mě odveze zpět do města. Ups? To mě tedy překvapuje už úplně. Hodně zaskočen a vyděšen mu říkám, že to opravdu není nutné, ale on trvá na svém s tím, že jsem jeho host na Borneu a že se o mě prostě postará. Ok, proč tedy ne. Odcházíme s průvodcem na privátní tour a uvidíme, jestli tu bude. Tour začíná ochutnávkou místního alkoholu. Ta se nám však nečekaně protahuje, protože jsme oba chytli slinu, takže nás už čekající učínkující v následném tanečním představení musí trochu popohánět, abychom už šli. Představení obsahovalo tři různé bojové tance třech různých kmenů. Během prvního a třetího jsem se přidal k učinkujícím na pódiu a tančil s nimi 😉. Zhruba v půlce se k mé soukromé prohlídce přidala partička místních holek, takže jsem nebyl tak sám. Po představení pokračovala prohlídka návštevou muzea lebek a dalších částí vesnice, kde jsme si zkoušeli různé dovednosti jako střelbu z flusačky, chůzi na chůdách, střelbu prakem nebo rozdělávání ohně. Po prohlídce na mě opravdu čeká můj nový kámoš a bere mě zpět do KK. Neuvěřitelné, dokonce mi ještě ve měste ukazuje pár zajímavostí a zastavuje mi, abych si udělal fotky. Nakonec si bere mou adresu, aby mi mohl poslat pohled, protože má koníčka, že sbírá pohledy z celého světa. Slibuji, že mu pošlu jeden zpět, děkuji a loučíme se. Pak se vracím do hostelu, večer večeře, trocha piva při surfování na netu a odpočinek. Byl to super den...

---

Photos

Chtějí vidět jak se střílí flusačkou
Můj vojenský výcvik se nezapřel ;) ... 2 zásahy ze třech pokusů ;)