Nastal cas dat vale utulnymu hostylku Lili v Puerto Natales, kde to bylo uplne super, kamaradska atmosfera, musel jsem klukum dokonce vnutit penize pri odchodu, protoze by na to sami jinak zapomneli. Autobusem jsem se nechal odvezt do Punta Arenas - mesta na brehu Magellanova prulivu. Jak na me Puerto Natales udelalo moc milej dojem malyho mestecka na konci sveta, tak Punta Arenas na me udelalo dojem presne opacnej: osklivy mesto, na brehu pustyho prulivu. Jedinej duvod proc tam turisti vubec jezdi jsou asi tucnaci. Ubytoval jsem se v hostelu Independencia, kterej patri chlapikovi jmenem Eduardo. Eduardo je takovej malej revolucionar, barak ma pomalovanej zvenku obrazkama s protiamerickejma motivama, vevnitr potom vmestnal spoustu vlajek ze sveta a rikal: "Chybi mi tu ceska vlajka, musim pripomenout svymu kamaradovi, aby mi ji konecne privez" Tak z nej vylezlo, ... read more

Po predeslem dni nas cekalo casne probuzeni v 6 rano a expedice na ledovec. Za oknem byla tma, tramy chatky stenaly ve vetru a do plechove strechy busily kapky, takze z postele se nam vubec nechtelo. Nicmene nez jsme se vyhrabali ven tak aspon prset prestalo a jen tak jemne mrholilo. V 7 rano jsme se sesli jeste s dalsimi lidmi pred agenturou, ktera organizuje pochody po ledu a vyrazili jsme. Cekal nas 3hodinovy pochod do kempu, kde nas mel potkat dalsi pruvodce, ktery nas dovede na ledovec. Cesta rano ubihala pekne, protoze nebylo jeste tolik vedro a navic kapky prijemny chladily. Vesli jsme do udoli kde byla krasne videt duha. Fotil jsem a fotil, az se mi povedlo, ze mi ostatni utekli tak daleko, ze jsme se museli hledat. Na otevrenejch mistech opet val neskutecnej ... read more

Letadlem jsem se presunul pres nekonecnou plan argentinsky pampy dal na jih do Calafate, abych usetril 2 dny cesty pustinou v autobuse. Hned na letisti se me zeptala jedna pani jestli se nechci podelit o taxika do mesta, a tak jsem poznal moje 3 spolubydlici na dalsi 3 noci. Viviana, 47 leta z Buenos Aires, Gaby od tamtez a Miriam z Izraele. El Calafate je zastrceny predrazeny mestecko uprostred pustiny, jehoz jedinym vyznamnym plusem je poloha vedle ledovce Perito Moreno, kam miri davy z cely Patagonie. Spolecne jsme nasli hostel a objednali si cestu na ledovec. V Chile jakoz i v Argentine jsou uplne normalni dvoji ceny. Nikdo se nad tim nepozastavuje a nezda se, ze by s tim nekdo chtel neco delat. Letenky proto pro cizince stoji 2x tolik co pro mistni a vstupy do ... read more

Po vyletu do Huerquehue jsem prolelkoval 2 dny na brehu jezera na cerny lavovy plazi v Puconu, coz bylo moc prima ale cas nazral na to zase podniknou dalsi vejslap a tak jsem v nedeli casne z rana vyrazil na vystup na vulkan Villarrica. Cestu je nutno podniknout s pruvodcem ve skupine. Dodali nam botky, kalhoty, bundu, helmu, cepin, macky a bagl a vyrazilo se. Osazenstvo minibusu tvorili krome me 2 pruvodci, dva typci z Kolumbie, jeden par ze Statu, jeden Ital a dve Norky. Obloha byla jako vymetena, krasny pocasi. Protoze bylo udajne moc vetrno, museli jsme jit celou cestu pesky, zatimco obvykle se prvni etapa udajne zdolava lanovkou. Po prvnim vyslapu na horni stanici lanovky bylo jasny, ze se dnes nebudeme poustet do zadnejch vetsich akci, holcicka ze Statu funela, ze dal uz nemuze, ... read more

Dnesni den zacal velmi brzy, v 8 hodin jsem dorazil do cestovky na Baquedanu na celodenni tour po okoli Iquique. Nevedel jsem presne, co od toho ocekavat, ale tesil jsem se hlavne na el Gigante de Atacama - nejvetsi humanoidni geoglyf na svete (86 m). Nase vozitko byl jeden z tech japonskejch mikrobusu 4x4. Nas sofer a pruvodce v jedne osobe Jose (z nejakyho duvodu polovina vsech mistnich jmena zacina na J a uz se mi to pekne mota), postarsi chlapek v kovbojskym siraku, nas privital a vyrazili jsme. Krome me se jeste vyletu ucastnili 3 ucitele ze Santiaga. Na me pripadlo misto hned vedle ridice. Vrhli jsme se do ulic, Jose vykladal o vsem moznym, parkrat jsme se jen tesne vyhnuli autu, ja jsem sedel tise a doufal, ze blystivy modlitbicky, ktery mel zaveseny na ... read more