Rano sme sa, po dlhom case, mohli konecne poriadne vyspat. Skoro celu noc prsalo a dazd bubnoval na vlnity kus laminatu ktory mame namiesto strechy, bolo to prijemne monotonne a uspavajuce. Po ranajkach sme sa vybrali pozriet si Puno a musime priznat ze sme velmi ocareni neboli, hlavne v porovnani s predchadzajucim krasnym kolonialnym Cuzcom. Nase prve kroky viedli k jazeru Titicaca, mozno to znie zaujimavo a exoticky, ale v skutocnosti sme videli zapachajuci pristav, spinavu vodu a par starsich osarpanych lodiek. Pomerne sklamany sme sa vybrali do stredu mesta a tu sme videli mnozstvo pochodujucich ludi v roznych uniformach a krojoch. Vraj takto pochoduju kazdu nedelu, mi si teda vieme predstavit aj lepsie travenie nedeli, ale co uz. Zvysok mesta posobil spinavo, nedostavane a schatrane. Po obede nas cakal vylet na uz spominane Sillustani, ide ... read more

Spali jsme az do 9, o 10 jsme se museli odhlasit z hotelu a tak jsme v 9.45 byli dole na snidani. Snidane byla vynikajici, spousta vseho a tak jsme si to poradne uzili. Pak jsme se vratili zpatky do naseho hostelu, kde jsme byli pred INka trekem a vyrazili kouit si lupen na bus do Puna, pak nakoupit na veceri - nase oblibene testoviny. Po veceri jsme hned usnuli - asi v 8 a ze jsme to po tech 3 dnech ve stanu potrebovali. We slept till 9, at 10 we had to check out so at 9.45 we were down to have our posh brekkie in a posh hotel. Breakfast was great and we ate and ate slowly, just enjoying that wonderful food. Then back to our hostal where we were before INca trail, ... read more

Vstavani bylo jako vzdy o 6, coca cajicek az do stanu, dobra snidane a o 7 jsme vyrazili na dalsi turu. Nas spolucestujici Ben z Noveho Zelandu se moc dobre necitil, vecer zvracel a tak jsme mu dali par susenek, aby aspon neco do sebe dostal - jo, to s vami udela nadmorska vyska...soroche je pekna svinka. Na zacatku se chvili stoupalo az k male pevnosti Runkuraqay a odtud na nejvyssi bod dnesniho dne Abra Kunkuraqay. Pak jsme si dali obed kousek od dalsi incke pozorovatelny Sayamarka. Jinak se uz jen klesalo k mistu zvane Intipata, kde se pouze pestovali zemedelske plodiny a pak uz jsme dorazili do dnesniho kempu ve Winaywayna. Tady byla vecere a rychle ulehnout do posteli, protoze zitra se konecne dostaneme do Machu Picchu a vstavacka je uz ve smrtelnych 3.30... Waiking ... read more

Ako sme spomenuli v minulom blogu dnes nas cakal zaciatok Inca pochodu, ktory skonci navstevou Machu Picchu a preto asi neprekvapi ze sme sa obidvaja velmi tesili a ani nam nevadilo ze sme museli byt pripraveni na 6.15. Autobus nas doviezol na km 82, co je tradicny zaciatok tejto cesty, tu sme museli ukazat pasy, prejst cez uzky most ponad rieku Urubamba a zacat slapat. Tato cesta bola naozaj pouzivana inkami a znovuobjavena po par sto rokoch, dovolene po nej mali chodit len privelegovani a pre chudobnych boli urcene ine cesty. Niektore casti cesty boli vylozene kamenmi este z ich cias. Tento pochod nieje mozne robit samostatne a preto sme si museli zaplatit agenturu. Prijemnou zmenou bolo ze sme mali nosicov na stany a ani o jedlo sme sa nemuseli starat co bola prijemna zmena po ... read more

Rano jsme si doslapali na terminal a jeli smer Pikillacta, citadela postavene kulturou Wari, ale pravdepodobne osidlena i Inky. Komplex neni v prilis dobrem stavu a jedine co je videt je obranna zed a par ruin obydli. Vratili jsme se na hlavni cestu a stopli si dalsi collectivo do Tiponu, kde nas prekvapil strmy vystup kopcem, ale pro nas zadny problem... Cely areal ma asi 240 hektaru a je to takove mensi MachuPicchu. Jako vzdy bylo mozne chodit prakticky kdekoli a bylo toho spoustu k videni - amfiteatr, citadela, terasy k pestovani, dumyslny system rozvodu vody a konecne posvatny pramen, ktery ma snad i lecive ucinky. Opet tady bylo hodne pracovniku, kteri moc nepracovali, jen si tak lezeli na trave a uzivali si... Cesta do C. byla o.k, zastavili jsme se na zakusek - jako obvykle. ... read more