Po klasickych rannich ritualech jsme vyrazili na prejezd do Laudmannalauganu. Jelikoz jsem doposud na vyber trasy nedaval poradne pozor, zazil jsem prekvapeni. Jeli jsme totiz po silnici s oznacenim F, coz znamena horskou nezpevnenou cestu. Takze kdyz jsem zahlasil "tady doprava", tak jsem jen koukal, jakou polnackou jsme se to vydali. Kdyby teda tady byla nejaka pole... Sirka tak na jedno auto, vymoly a drncici useky, ze neni slyset vlastni myslenku (ne ze bych jich mel tolik). Proste jsem tak nejak cekal, ze kdyz je v mape zakreslena jedina silnice v okruhu 50 km, tak bude lepsi kvality. Holt, mylil jsem se... A to mel teprve prijit hlavni chod. Brod. Predstavte si takovou sviznou horskou reku, kterou jste nekdy nekde prejizdeli po moste. A ted si odmyslete ten most. Sranda, co? Trochu me uklidnovalo, ze po
... read more
