33. DEN - Lugo


Advertisement
United Kingdom's flag
Europe » United Kingdom » England » Greater London
June 20th 2015
Published: December 13th 2017
Edit Blog Post

Geo: 43.0121, -7.55585

Domů jsem se vrátila ve čtvrt na čtyři - takže vstávání v půl jedenácté pro mne nebylo moc příjemné, ještě když jsme se chystali na celodenní (spíše celoodpolednní😉 výlet do vnitrozemního města Lugo. Krásné počasí a oslavy, které zde byly na programu celý víkend, mne nejspíše držely vzhůru a v dobré náladě. U snídaně jsem se potkala s Larou, která dorazila kolem půl páté a možná byla ještě zmatená, protože si namáčela toast s marmeládou do kakaa (příště určitě vyzkouším také...).
Ve dvanáct hodin jsme vyrazili s rodiči směr Lugo, jež je vzdáleno necelých 100 kilometrů od Burely. Na nebi byste nenašli ani mráček a určitě bylo zrovna počasí vhodné na pláž, nicméně já si teplíčka užila i tak. První zastávka byla v obchodním domě, kde jsme se naobědvali (já měla těstoviny s kuřecím masem, špenátem a sýrovou omáčkou, nicméně domácí jogurt s melounovou marmeládou mi chutnal o něco více). Poté jsme se s Larou převlékly do kostýmů kvůli zmiňované slavnosti. Mnoho místních obyvatel vyrazí do ulic v kostýmech Římanů či galicijských Keltů. Oslavy trvají tři dny, při čemž každý den je na programu mnoho zajímavých aktivit. Teploměr ukazoval krásných 25 stupňů, ale během odpoledne se teplota musela zvýšit, protože i já odkládala některé kusy svého zapůjčeného převleku. Lugo je hlavně známe pro hradby, které chrání starou část města, kde se všechny klany scházejí a společně baví. Ve tři hodiny byly ulice docela prázdné, takže jsme alespoň měli prostor na fotky a klidnou procházku kolem středu Luga po kamenných hradbách. Avšak s přibývající teplotou začali lidé vycházet a náměstí se plnit. Všude panovala veselá nálada a děti (vlastně i mnoho dospělích) se pyšné nesly v krásných kostýmech. Na hlavním náměstí samozřejmě nechyběly trhy s místními produkty - narazili jsme na hromadu kožených náramků, ručně vyrobených mýdel anebo velkých bochníků s kousky čokolády či oříšky. Oslavy také poskytovaly stánky s pořádným občerstvením - například jste si mohli pochutnat na vepřových žebírkách či typických párcích zabalených v "housce". Toho hlavně využívali vystrojení lidé, takže jste mnohokrát mohli narazit na skupinu "Asterixů", jak se hlasitě smějí s půllitry v ruce a v druhé drží "churrasco" (žebírka na grilu). Nicméně v tomhle počasí měl člověk chuť jenom na jednu věc - zmrzlinu (s Larou jsme zvolily mražený jogurt s čokoládovou polevou - slast pro naše vyprahlé chuťové pohárky). Kolem šesté hodiny začaly starou částí procházet pestré průvody Římanů a Keltů, jenž tvořili roztomilé děti i dospělí. Slunce nepřestávalo hřat a lidé také rozhodně neubývali, spíše naopak. Občas jsme zaslechli výkřiky či živé potlesky, které patřily představením, jež byly na programu. Řekla bych, že jsme centrum prošli skrz na skrz (zejména při hledání místa pro odpočinek) a kostýmů jsem měla plnou hlavu, protože zúčastněných bylo opravdu mraky. Nejhezčí pohled byl na sladěné rodinky či skupinky, které si daly záležet i na malých detailech. S těžkým srdcem jsem se vracela do vyhřátého auta. Naposledy jsem se otočila na vstupní bránu, jež byla zacpána nadšenými návštěvníky a římskými bojovníky - snad se ještě potkáme...

Musím říct, že návštěva Luga byl (zatím) nejhezčí zážitek mého pobytu ve Španělsku. Nejen, že jsem poznala překrásnou slavnost, já se jí dokonce sama zúčastnila díky mé úžasné dočasné rodince! Navíc i počasí bylo konečně podle mého gusta (modrá jasná obloha s nekompromisním vedrem) a tvářičky mne pálí ještě teď. Přála bych si, abyste se také mohli zapojit (již vím dovolenou na příští rok...) a užít si tak pár hodin v roli vznešených dam či statečných bojovníků - kostýmy Římanů budu mít v paměti zřejmě ještě dlouho. Hřející sluníčko, příjemná atmosféra, jídlo na každém rohu, smějící se rodiny či přátelé, propracované kostýmy a mnoho dalších úžasných věcí, při kterých člověk na chvíli může zapomenout, kým ve skutečnosti je. Myslím, že dneska se vyspím tak krásně, že neděli započnu obědem...

(Skvělý den se přece musí i kvalitně zakončit, za což bych poděkovala mušlím, jež jsme měli k večeři).

¡Dulces sueños para mi familia bonita!

Advertisement



Tot: 0.052s; Tpl: 0.01s; cc: 15; qc: 26; dbt: 0.0286s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1; ; mem: 1.1mb