Den 10 - smejdeni po myVatn

---

Ze zakladniho tabora jsme podnikli utok na jezero myVatn. To uz jsme sice videli, ale shledali jsme, ze je potrebne ho zkontrolovat podrobneji. Abych to zkratil, jezero stoji za zlamanou gresli. Nekde u Trebone najdete hezci. Mozna na nem teda budou jine kachny (jako jine druhy, u konkrernich jedincu je to skoro jiste, i kdyz co ja vim o planech na dovolenou mistnich ptaku, takze vyloucit se to neda).

Ale okolo jezera je nekolik mist, ktere za navstevu stoji.

Nejprve jsme zastavili u pseudokrateru Skútustaðagígar. A ty teda za navstevu nestoji. Ze zeme, kde se predpokladam bude vetsina z vas pohybovat, to jsou totiz takove male zelene kopecky. Az ze vzduchu (kam se vetsina z vas asi nedostane) to cele vynikne. Takze se pred navstevou nejprve podivejte v mistnim obchudku na pohlednici, kde to celkem dobre vyfotili a dobarvili temperami.

Pak jsme zajeli do oblasti Dimmuborgir. Tady kdysi tekla lava (ono kde taky ne), ale pak jim to tu nejak vtipne popraskalo a kusy se vzpruzily, takze vzniklo skalni mesto z lavovych skal. Oproti vcerejsku teda takovy podruhe vylouhovany caj, ale celkem to bylo hezke. Maji tu jednu jeskyni a skalni okno, kde se lidi foti v ftipnych pozach. Tak my teda taky. Pokracovali jsme k mistnimu kopci Hellir, coz je docela slusne velky krater. Cesta nahoru byla typicky islandska - primo do kopce po velmi sypkem koridoru. Docela rozcvicka. Katka prohlasila, ze tudy dolu rozhodne nejde. Nechapu, byla by dole podstatne rychleji a jeste by prekonala svuj dosavadni rychlostni rekord. Ale jelikoz tu byla i cesta pro snezenky, tak jsme krater skoro obesli a pak sestoupili uplne nudnou cestou... Promarnena prilezitost pro adrenalinovy zazitek, pokud se me ptate. I kdyz je mozne, ze bych sestup neprezil a vy nemeli moznost (chtel jsem napsat poteseni, ale radeji se drzim jeste pri zemi) cist tyto radky. Coz by jiste byla oboustranna skoda.

Pak jsme prejeli k jeskyni Grotagja. Coz je takova puklina ve skale, kam se vejde asi 10 lidi, kde je dost horka voda, ve ktere se neda koupat a kde (a to je to dulezite) John Snow odpanil Ygritte ve Hre o truny. Behem nasi navstevy tedy k zadnemu odpaneni nedoslo, alespon co je mi znamo. A chtel bych mit naturu typka, ktery se mezi vsemi turisty v klidu svliknul do plavek a jakoby nic se v klidu poleval horkou vodou na tom nejfotografovanejsim miste, no stress.

Posledni vyvenceni jsme provedli u Krafly. Tam je nejnovejsi lavove pole na Islandu, prakticky jeste s cenovkou a v zaruce. Takze clovek muze porovnavat tento fungl novy model a jeho predchudce, ktere jiz tak trochu obrustaji mechem (doslova). Mistami se tu ze zeme kouri, je tu jedno nezdrave barevne jezirko a celkove moc hezka prochazka. Az skoro agresivne nehostinne uzemi.

A to by pro dnesek stacilo, mile deti a Ondine. My taky jenom vlezli v kempu do bazenu, zjistili, ze Cechu je tu nemaly pocet, porovnali s nimi zazitky a sli na kute.

---