Den 11 - Pirati z Islandu

---

Rano se nam podarilo vykyblovat se nezvykle brzo. Ukazalo se, ze staci mit spravnou motivaci. A listek na plachetnici, co dovazi turisty za velrybami, na 9:30 se ukazalo jako dostatecna motivace. Sbalili jsme svych pet instantnich polivek (svestky jsme tu totiz fakt nevideli) a sjeli k pobrezi do Husaviku.

Zde nas navlekli do slusivych oteplovaku a nahnali na lod. Plachetnice to byla hezka. Mela dva stezne, plachty, kapitana a motor. Hlavne ten motor ten dojem z plachteni trochu kazil. Jen pro zabavu nas nechali vytahnout 2 plachty, ktere po celou dobu plavby nebyly potreba. A pak uz nekdo zakricel: "whale" a zacala ta spravna sranda. Velryb tu bylo docela dost, rozhodne vic nez na Sri Lance. A urcite vic nez doma v Cechach. Jen me trochu stvalo, ze vetsinou znelo hlaseni pruvodce zhruba takto: "Velryba na pravoboku, hned vedle te dalsi lodi." Proste jsme meli trochu smulu, ze jine lode mely vetsi stesti a velryby tak blizko, co by kovadlinou dohodil. Plachetnice taky neni to nejmrstnejsi plavidlo, i kdyz motor vrnel a hucel poradne. Ale nejake fotky jsme udelali, to zase jo. Ale priste radeji na mensi a manevrovatelnejsi plavidlo...

Kdyz nas dorucili zpatky do pristavu, tak jsme jeste navstivili mistni muzeum velryb. Tady bych nechtel byt pri zombie apokalypse. Vsechny ty velrybi velekostry by potrebovaly sakra hodne mozku, aby ukojily svuj hlad. U kazde z nich bylo i napsano, kde ji nasli a nekdy i fotky, jak ji pomoci jerabu a jine tezke techniky prepravuji. Chce to holt trochu vice usili vyrobit velrybi konzervu nez rekneme treba u sardinky.

A pak uz nas "jen" cekal prejezd do vnitrozemi do Hveravelliru. Tam jsme si nejdriv dali super Shepper's pie, pry mistni vyhlasenou specialitu a potom prosli mistni geotermalni oblast. A ta byla zatim ta nejlepsi, jakou jsme videli. Nekolik malych gejzirku, jeden vydatne sycici sopouch (sycak jeden) a nejake to bublajici bahynko a vrouci prameny. A kousek pod tim bazenek, do ktereho tekla fakt horka voda (me prisla nejhorcejsi, co jsme tu potkali, ale ne vsichni clenove zajezdu s timto tvrzenim souhlasili). V tom jsme se poradne porochnili a pak vyrazili pocitat ovecky (obrazne, ono by to tu slo samozrejme i doslova, ale na to uz bylo prilis pozde). Jeste bych mel zminit uplne nejcervenejsi cervanky, ktere jsem v cervenci videl. Byly fakt dost cervene.

---