Molnarfici ve Vietnamu

---

2. den / 24.2.2012, Saigon

Je 4.30 rano a uz hodimu jsem vzhuru. Nemam rad casove posuny. Rano. Snidane - 2 vajicka nebo dzem,
nejnafouklejsi rohlik co jsem kdy videl (velikost mensiho bochniku, vaha rohliku), kafe nebo caj, limo, banan. Dalsi
dva dny totez. Prochazka mestem. Neutuchajici provoz a hluk. 7mil obyvatel, neoficialne pres 10.. z toho minimalne
polovina pres den nekam jede na skutru. Plynulost provoz neprestava udivovat, mame se d nich co ucit. Auta jsou tu v mensine, vzdyt jsou taky 3x drazsi nez v US. Benzin uz stoji pres dolar, pri prumernem platu 300 dolaru se nelze divit, ze auto (idealne bila toyota) je znamkou luxusu a postaveni. Vidime tu a tam i audi, mercedes S ci Lexusy - temito jezdi zdejsi mafie. Ta ke soucasti celeho spolecenskeho systemu. Kdyz se napriklad radovy obcan chce domoci svych prav, neobrati se na policii ci urady, ale na bosse, ktery jim vse zaridi. Samozrejme ne zadarmo.

Parkrat uspesne prechazime silnici a mirime podle doporucene trasy lonely planet (LP) po pesim okruhu. Najednou
nas zasavuje postarsi riksa, a jistuje se, abychom navstivili vsechna dulezita mista. A samozejme nabizi svoz.
Nakonec prikyvujeme na cenu 50tis pro oba (45kc), ze nas vezme na 3-4 mista. Sedam na chatrne kolo z 30.let, na
sedacku prede me Lenca, a pan s funenim slape do pedalu (nejradeji bych to vzal za nej, ale ne v Saigonu..). Obcas to musi roztlacit na krizovatce, prevod ukrajiny mu nepomaha..

Prijizdime kolem palace znovusjednoceni (prohlidku budovy s jasne komunistickym rezimem diktovanou architekturou vynechavame a jedeme do muzea valecnych
veteranu. Hned na uvod par vrtulniku, stihacek a tanku, zbrani a obrovskych nabojnic navozuji atmosferu pocitu
vietnamcu, kteri bojovali proti jasne technicke valecne presile. Uvnitr vesmes fotografie, clanky z novin, mezinarodni
propaganda proti americkym utokum. Chemicke zbrane byl neuveritelne zverstvo. Jeste dnes se zemedelcum, kteri
pracovali na zasazenych polich rodi deti s deformacemi.. par lidi jsme videli, a nikomu to nepreju ani videt. Z muzea
odchazime se sviravym a tizivym pocitem hrozneho nestesti a krivdy, ktere se dodnes drzi v mysli a srdcich
vietnamcu. Kdo bude mit kdy cestu do Saigonu, by navstevu muzea nemel vynechat, alespon nam to otevrelo oci a
aspon castecne jsme se vcitili do jekich kuze a mysli, jestli to vubec lze.

Nas riksa na nas ceka - po teto prohlidce se vubec necitime dobre kdyz nasedame pred naseho cyklopruvodce a nechavame se vysadit u reky, zbytek si
odslapeme sami. Vytahuji smluvenou castku i kdyz jsme neobjeli vse, avsak riksa si za 2h i s cekanim si rika o milion a pul (1500kc), vytahujic novy dokument/cenik. Zirame a nesouhlasime. Po 10 minutach platime 100 tis a nastvane se rozchazime. (Podle noveho LP je. Ststandardni sazba 20tis na hodinu). Nas rozjimavy a chapajici pocit a soucit vuci vietnamskemu narodu skoro hazime do vln kakaove hnedeho mekongu. Prochazime kolem budovy posty, Notre Dame, divadla,davame dzus z cestrvych brcalove zelenych pomerancu se syte oranzovou duzninou, a davame prohlidku botanicke / zoologicke zahrady (vstup 8000 dongu / 7 kc) .

Mame trochu obavu - zvirata tu pry ziji podle mistnich standardu. Dobre, ale nikoli podle tech nasich. Jsme vsak prijemne prekvapeni - mozna jen opicky maji mensi vybeh, jinak parada.. ruzni ptaci, makakove, krokodyli, pakoni, nosorozci, sloni, orchideje, drevene chodnicky nad vybehy. Polevka pho za 18kc. Sousedici muzeum historie nic moc. Pak uz jen najit posledni bod prochazky (trochu orisek) - pagodu nachazime. Utrmaceni u hotelu vitame nabidku masaze. 2x (pry) jemna masaz u Mikiho dovrsena nabidkou uspokojeni - neakceptovana samozrejme.

Takze je to pravda co se rika o thajskych masazich.. 😊 vecere - vyborne hovezi curry, Lenca tofu se zeleninou, 3 piva Saigon red - chutna prekvapive dobre. 4.3%!a(MISSING)lc, exportni 12ka 4.8%!,(MISSING) pry ceska receptura. Citim je. Pokracujeme do baru Crazy bull za Bobem, jeho pritelkyni Katkou a dalsi kamaradkou, ceskou, co zije saigonu. Velice prijemne, davame pivko a gintonic (15kc a 30kc resp.), dostavame rozumy o vietnamu, doporuceni co videt. Katka vstava za 3h na letadlo, my za 6 na bus na celodenni vylet na mekongskou deltu.

Den 3., 25.2.2012, Mekong

Budicek je neprijemny, ale vidina snad fajn vyletu prijemnejsi. Delegat se dostavuje v 7:30 jak mel, prekvapuje. Bus
mensi ale novy a nalesteny, to bude fajn. Zabirame zadni lavici. Pozdeji prisedaji dalsi turisti, k nam shodou okolnosti Ota s Alcou, mlady cesky par, co zde konci tritydenni cestu z Hanoje. Autobus si protrubuje cestu z dopravniho sajgonu a diky chybejicim tlumicum v zakladni vybave, prekazky preskakuje. My mu na zadni lavici pomahame, a misty se ocitame 15cm nad sedackou. Dve a pul hodiny jizdy na 120km je ale podstatne lepsi nez 9h na Sri lance na stejnou vzdalenost.

V pristavu nasedame na vetsi lodku /cca 15 lidi/, kterou nas 'lodnik' dovazi na maly ostruvek, kde vyrabeji z ryze ruzne pochutiny, od susenek po palenku. Osvezili nas moc dobrym cajem, ktery nam osladili propolisem a snazili se nam jeste nejaky ten vyrobek prodat. Podarilo se /odvazime vidlicky z kokosoveho dreva/ :]

Odjizdime z ostruvku a po cca 0.5hodine jizdy presedame na klasickou malou lodicku pro 4lidi /klasickou ve Vietnamu/, jako ridice mame sympatickeho postarsiho pana, ktery vsak neumi ani slovo anglicky/za to se hezky usmiva. Vsichni vyfasovavame vietnamske spicate kloboucky, a protoze slunicko pekne pere, jsme za ne radi. Takto plujeme asi 0.5hodinu, vystupujeme a kupujeme predrazene pivo v plechovce. Mame obed, mnam.

---