Molnarfici ve Vietnamu, 7.- 15.3.2012

---

Streda 7.3.2012 - Hoi An

Den odpocinku. Valecka u bazenu, cetba. Nasel jsem v hptelove knihovnicce milion holandsky psanych knih a jednu anglockou. Tak jsem ji vzal a za pulden ji hltam celou. Parada. Knizka o 11ti letem miliardari, ktery ma vse ale postrada kamarady. Jednalo se samozrejme o knizku pro deti se spoustou obrazku. 😊 K obedu trochu drazsi (2$) ale vytecne Cao Lao - Hoianska specilita - siroke ryzove nudle s veprovym, smazenymi ryzovymi platky a bambusovymi vyhonky. Taky se diky rozumne velkemu, asi 15ti metrovemu bazenu s chuti poustime do plaveckych vykonu. Lepsime se a bavi nas to - par dalsch dni si opet zaplaveme. Lenca prolistovala par modnich magazinu z mistni knihovny pro inspiraci - na vecer nalezeni doporucene svadleny a objednani casti noveho satniku.

Svadlenu mezi 500 dalsimi krejcovstvimi kupodivu nalezame celkem bez obtizi. Tady ovsem obtize teprv nastavaji. A sice vyber satu pro mou zenu.. Za hodinku a pul odchazime s objednavkou na:

Miki - 2 obleky s dvojema kalhotama navic (130 a 210 USD, podle materialu - vybral jsem nejlepsi co meli, normalni oblek od 70 USD), 5 kosil (25 $ za kus), kravata v barve lenci vecernich satu (zdarma)

Lenca - zimni kabat (45$), vecerni saty z pry nejkvalitnejsiho hedvabi (), troje normalni saty, kostymek do prace se sukni i kalhotama (100$), kosile (25$)

Celkove 795$, rikam si jeste s usmevem a spis vtipem, ze zvyku, o slevu a slevuje 15$. Vsechno na miru. Asi to budeme buset poslat postou. A to jeste zvazuju boty a kravaty. A na severu nas ceka cenovy raj North Face, ktery tam vyrabeji. Se nam ta svatebni cesta prodrazuje..😊

Na doporuceni pani krejcove mirime vyhladoveli do mistni restaurace. Vytecne Com gà a Com bò xao - smazena ryze s kurecim, respektivey hovezim a ananasem - asi zatim muj favorit co se tyce vietnamske kuchyne zatim. Mistni pivo s tygrem je pitelne. Dovrsujeme palacinkou s ananasem a medem a ananasovymi dzusy. I s vodou po nas chteji 6$, nechapu a zahy je upozornuju na par vynechanych polozek - s omluvne dekovnym usmevem berou ca 9$. Sem jeste zavitame. Cestou na hotel kupujeme telove mleko (jeste furt jsme spaleni). Jo, pres varovani o nedostupnosti - durexy zde jsou k dostani, aa za tretinovou cenu nez u nas.

Ctvrek 8.3.2012 - Hoi An

Dnes jsme si zase pucili kola a zkousime 2.plaz (na krizovatce ne rovne, ale vpravo a stale rovne, asi dalsi 3 km). Vracime se ale na tu prvni plaz, ktera se nam libila vic - i pro ten klid. Klid? Parta spanelsky mluvicich oplalujicich se lidi vedle nas nam moc klidu nedoprava, navic je chladneji, more prijemne? osvezujici. Vydryeli jsme to asi 2.5hodiny a po jidle padime uplne zmrzli na hotel, hura do bazenu.- asi jsme si jiz privykli na teple pocasi.Na bazenu pohoda, davame 50bazenu, zavodime, tocime pod vodou videa.

Kolem 16.h vzrazime do mesta na zkousku obledeni k nasi krejcove. Kupodivu kosile jsou perfektni, oblekz prinasi po chvili mlada holka, asi od stroju, jen mirene zestihled saka a je to. Satz pro Lencu potrebuji vesmes vsechnyzestihlet, cele je to ale malickost. Jsme prijemne prekvapeni,zitra ve 13h si je po dalsi zkousce snad uz definitivne prevezmeme. Vecere v podnik, kde 2 australanky z naseho hotelu absolvovali prijemnz kurz vareni, abzchom si to tam omrkli a zeptali se na dalsi den. Jidlo fajn, ale obsluha priserna, tak na to kasleme a volime radeji moznost koupit kucharku a bude to.

Cestou na hotel se zastavujeme u obchodu s botama a objednavame - opet. Ja sandale a boty na podpadku, Miki boty do prace, hnede - k novemu obleku 😊 Meri nas, zkouska zitra ve 20h. Miki je k tomu trochu skepticky,uvidime.

Utahani ze "shopovani" jdeme spat, zitra brzy vstavame, jedeme se podivat do My Son.

Patek 9.3.2012 - Hoi An

Objednali jsme si vylet do My Son, coz v prekladu znamena Krasne Hory. Vylet stoji 100.000vnd (bus + pruvodce+vody), musime si jeste zaplatit vstup. My Son je vlastne Angkor v Kambodze v malem provedeni. Jsou to zbytky chramu

Vyjizdime v 7hodin busem, prijezd zpet po 12.hod. Je to asi 40km od Hoi An.

Jsme prekvapeni, je to krasne misto, i pres to silene mnozstvi turistu to na nas dycha uzasnou atmosferou.

Po prijezdu zustavame v centru, jdmeme na jidlo, zkousku satu - vse uz je opravene. Pani rovnou vola postovni sluzbu, prijizdi kluk s krabici, veci vazime (7,5kg), bali a rozhodujeme se pro odeslani po mori - je to levnejsi, ale pomalejsi. Platime 626.000vnd (cca 600KC). Razime opet na bazen, plaveme, popijime Red Bull se slivovic a je nam hej. 😊

Po 18.hod razime do mesta na vecu a pro botky, ktere potrebuji male upravy, jsme jinak s nimi spokojeni - i Miki !! Jdeme zabalit a spat, rano odjezd do Hue.

Sobota 10.3.2012 - Hue

Nase posledni snidane v Hoi An a velmi hezkem hotelu s prijemnym personalem. Po brzke snidani nas ceka sleeping autobus do Hue. Stoji nas to cca 230.000 vnd/os. a pojede asi 4hodiny. Je fajn, mame mista nahore - 29,30. Pohodicka, az tedy na to, ze stavime kazdou hodinu, na 20minut! Uz chapeme, proc cesta trva 4hodiny. Do Hue prijizdime ve 12h. Pokoj uz je pripraven (guest house Binh Duong I, pokoj c.526)uplne nahore, opet, bez vytahu, nam to ale nevadi 😊 Je cisty, s klimatizaci, pocitaem, lednici, sprchou s teplou vodou. Co vic si prat. Platime 12USD*/os/bs.

Prevlekame se a jdeme se projit. Mestecko vypada tak nejak obycejne, prichazime k historickemu jadru - Citadella, maji ale do 17hod a je uz po 16.hod, nechavame prohlidku na jiny den.

Zjistujeme, ze Hue je na jidlo opravdu hodne levne, oblibujeme si zvlast Family Restaurant hned vedle naseho hotelu, kde je sevirka tak neuveritelne vesela, ze nas tim nakazuje take 😊

Rozhodujeme se pro koupi vyletu do DMZ (demilitarizovane zony) - zitra opet vstavacka po 5.hod.ranni ...

Dobrou.

Nedele 11.3.2012 - Hue - DMZ

Vstavame po 5.hod.ranni, ceka nas vylet do oblasti DMZ. Je to celodenni vylet, tak jsme na to zvedavi. V autobuse potkavame Jitku, holku, ktera priletela z Kuala Lumpur a pokracuje dal do Kambodze. Jelikoz nastupujeme jako posledni, Miki ma misto hned vedle ridice a ja hned za nim. Kdyz se dozvidame, ze dnes najedeme okolo 400Km, trochu nas to jiz dopredu varuje - a ano, tento vylet na konci dne hodnotime jako nejhorsi.

Zastavujeme na moste, ktery pomohl vybudovat sam strycek FIdel (Castro, samozrejme) - fotit tam neni co. Nasedame do autobusu, nas pruvodce je sice znaly veci, ale ja osobne mu rozumim slabou polovinu. Stavime u kopce (2000 m m.n), na kterem mely US zakladnu - mohli kontrolovat deni dole. Zjistujeme, ze Ho Chi Minhova stezka je nyni uz jen 1 "highway", kdezto puvodne se skladala z x cest, az do Kambodze. Existence v dzungli byla hodne tezka- 10procent lidi, kteri podnikli cestu, zemrelo na malarii - navic US vojaci nevedeli, co v dzungli jist. Vietnamci byli zivi z Tapioku. Dalsi sezeni v busu, zastavujeme u maleho valecneho muzea, opet drobna propaganda. Je tam ale maketa tunelu, do kterzch se ke konci nase ho vyletu jedeme podivat. Tunely staveli Vietnamci 18mesicu, zilo tam az 300lidi -30 rodin- po dobu 6let, narodilo se tam 7deti. I na tomto je videt, jak moc je vietnamsky lid houzevnaty a ma pevnou vuli. Ani si to nedokazeme predstavit tam stravit noc, natoz par dni/mesic/rok???

Navsteva a pruchod tunelem je poslednim zazitkem tohoto dne. Stisnenost, smutek, obdiv a des - tak to tam dole na nas pusobi.

Prijizdime po 18.hod, unaveni z celodenniho sezeni, ale i tak si z dnesniho dne neco odnasime.

Pondeli 12.3.2012 - Hue - odjezd do Hanoie

Vstavame v 8h, snidne, yabalit a odcekovat se. Sleeping bus do Hanoie odjizdi po 17.hodine, takze mame vlastne cely den na Hue.

Domluvili jsme si sraz s Jitkou, pujdeme spolecne do Citadelly, ktera se sklada z nekolika palacu. Protoze klasicky nestihame a potrebujeme provetrat nohy, pujcujeme si kola. Zacina me to v tom provozu bavit 😊) Provoz poklidny, Miki uz ma trasu zvladnutou, dojizdime jen s 30min zpozdenim 😊 Nastesti, Jitka take nebyla vcas. Citadella vypada stare - mineno historicky - jsme ale celkove hodne zklamani. Postavena 1803, rekonstruovana pak jeste nekolikrat. Netravime tam moc casu, loucime se s Jitkou a hura na kola. Jedeme do okoli Hue, najit jeste nejakou pagodu, nakonec jsme na kole hodinku a ja hlasim konec - mam hlad, uz dal nejedu, chci domu, papat. Muz posloucha 😊 neb vi, ze s hladovou zenou neni radno si zahravat ..Jdeme zse do Family Restaurace vedle, davame vafle a pancake a jdeme na pasaz nohou - 1hod za 5USD.

No, zajimavy zazitek. Mistama to boli, myslim ale, ze je to spis problemem na me noze, nez neschopnosti maserek. Prohlizime si velky obraz reflexnich bodu na plosce nohy. Me maserce je 20let..Po masazi navstevujeme indickou restauraci Omar...? a urcite pro budouci navstevniky Hue doporucujeme. Vynikajici a levne zaroven. (kure vindalu za 80.000 vnd)
Platime a jdeme na bus. Vybirame mista nahore a vzadu, Miki tam ma misto na nohy. Oba u okna, jsme zvedavi na noc, deky ta, nastesti maji.

Utery 13.3.2012 - Hanoi + odjezd do SAPY

Noc byla celkem obstojna, musela jsem zase hodne "grilovat", ale slo to, zima mi nebyla. Do Hanoie prijizdime v 7:30. Musime se dopravit ke kancelari Happy Tour, kde mame zamluvene listky na vlak do Sapy s tim, ze si tam muzeme nechat batohy.

Volame taxi (za pomoci servirky v baru, kde si davame kavu) a platime 80.000vnd. Nechavame tam krosny a rozhodujem e se, co podnikeme. Vyhrava pesi tura doporucena v Lonely Planet. Mesto na nas nepusobi dobre, spinave, hrozne hlucne,neusporadane a bordel vsude. Vsichni neco delaji, ale pro koho, to je otazka. Mame cely den, vlak odjizdi at po 20.hod. Sedame do kavarny, ja davam caj, Miki pivo 😊Rozhodujeme se jit na masaz, Miki na cele telo a ja jen na nohy. Jsem vic spokojena nez v Hue, za hodinu platim 130.000, MIki 170.000vnd - ten moc spokojeny neni.

Jsem utahana z toho hluku, chci pryc, uz abzhom byli ve Vlaku - ten nakonec odjizdi az ve 22hod.

Streda 14.3.2012 - prvni den v Sape

Vlakem (soft sleeper , tzn. 4luzka v 1 kupe) prijizdime do LAo Cai asi v 7rano. Cesta byla super, az na tu cenu (1listek Hanoi - Lao Cai 40USD). Ale aspon jsme se vyspali, vlak byl o dost pohodlnejsi nez sleeping bus.

Dostavame se do lokalni autobusu /tranzitu do Sapy, platime jeste 50.000vnd/os. Pocasi neni prilis pozitivni, vymyslime podobnou vetu jako tenkrat v Haputale (Haputale hali husta hmla), protoze je to uplne stejne pocasi - vlezle vlhko, tudiz zima. Nas hotel (Green Valley, 12USD/os/bs) je uvnitr snad jeste horsi, vsude hnusne vlhko, zima, fuj, a v tomhle ze budeme spat???😞

Davame sprchu a raziem se podivat do mestecka, prd vidime, leda tak na 5m dopredu. Vrhaji se na nas mistni zeny (z minoritni skupiny Hmongu) a snazi se nam neco prodat. Zatim vse odmitame. Prochazime si mistni trziste, davame si polevku a nudle a rozhodujeme se pro navstevu mistni vesnicky Cat Cat (kde prave ziji Hmongove). Chteji vstup 40.000 vnd /os. Ok, platime. Pocasi se malicko vylepsuje, prochazime vesnickou, kde behaji spinave deti a spousta psiku. Opet seznavame, v jakych podminkach mohou lide zit. Jdeme se podivat na mistni vodopad, ktery je ale nyni, v obdobi sucha, malicky. Jsme uplne grogy, snad ze zmeny vzduchu?

Po prichodu do Sapy kupujeme meloun. .. Na nas uz si nekdo neprijde, pani chce 100.000 vnd za 2.5kg meloun. Haha...nekompromisne srazim cenu na 30.000vnd, vic nedam ani nahodou. Je nastvana, ale prodava.

Kdo to jeste nevi, v cele Sape je asi 100 obchudku s vecmi North FAce, opoznani levnejsi nez u nas. Tak prohlizime a prochazime jeden za druhym, urcite si tu neco koupime.

Balime brcko, sedame pred hriste a koukame na decka hrajici fotbal. Jdeme na jidlo, a pak do baaaru na Mojito (2za cenu 1 - tak davame 2rundy).

Tak, a hura spat. K nasemu prekvapeni, postel ma vyhrrivaci decku, takze se nam spi uplne nadherne. Velka postel, velka deka, moskytiera.

Zitra si ale hledame jine ubytovani, takove vlhko nechceme. Volime Prince Hotel (15usd/s/ss).

Ctvrek 15.3.2012 - Sapa, vylet na motorce do Lai Chao

Probuzeni do slunecneho rana vesti pekny den a snad i pobyt v horach. Nazouvam tedy hned rano tenisky a jdu si 20min zabehat - poprve po x letech..firemni pulmaratonova stafeta je jiz za 15 dni, mam co delat. Vyhledy nadherne, provoz celkem maly, tak bezim z hotelu smer z mesta. Mijim nekolik babek z horskych kmenu, ktere vysazuji ridici motorek kilometr dva pred mestem a dal jiz slapou v cernych ci pestrobarevnych uborech a nezbytnymi proutenymi kosi na zadech nabizet sve vyrobky turistum. Me nechavaji na pokoji, zrejme pri pohledu na funiciho belocha pochopily, ze jsem rad ze jsem rad. Vzduch je jiz v nadmorske vysce 1600m jiny, ale porad velmi vlhky, par oblak jeste zahalujee okolni kopce a udoli. Dobiham 2km k vesnicce, na jejimz zacatku je budka, ktera nevesti nic dobreho - 40tis dongu vstupne do oblasti. Otacim a funim uz vicemene jen do kopce zpet. Casto jiz jen chuzi ne rychlejsi horskych babek (tam pridavam do klusu..) Balime sve svestky z hotelu a jdeme se ubytovat do (snad) lepsiho hotylku ve meste. Ta vlhost zde je totiz uplne vsude, mokre obleceni neni nic moc. Bohuzel uz nestihae bufetovou snidani za 3.5$, co jsme zahledli cestou a ubytovavame se. Vypada to hezky, hlavne velmi sympaticka majitelka s majitelem jiz mluvi i anglicky. Po snidani pujcujeme skutr a vyrazime na zapad.

Ukazatel nadrze ukazuje prazdno, tak chci vzit 3l - dostavam plnou nadrz -2.5l za 50tis dongu (45kc). To jsem zvedav jak daleko dojedeme. V planu je vylet na stribrny vodopad (14km) a dale smer zapad, kde jsou prej krasny vyhledy. Honda se 110ccm motorem, kterych tu jezdi desitky milionu (ve Vietnamu zije pres 80mln lidi a je tu 70mln motorek) slape ok, ma manualni razeni, 4kvalt, ale bubnove brzdy nic extra - mozna na jejich musi vahu staci, ja radeji brdim i motorem.

Zastavujeme az v male vesnicce, Binh Lo, kde bohuzel ve stanku s inzerovanym pho a com (ryzi) ani jedno nemaj. Mila pani nabizi jen cosi co jsme jeste neslyseli. Tak to objednavame. Prodavacka bezi za jinou tetou co rave desla - vraci s s osatkou plnou vajicek. Podle pohmatu jsou horka, tudiz snad jiz varena ta ke trem pridava v papirkach zabalenou sul. Platime 10tis dongu a futrujeme natvrdo varena vajicka za neustaleho dohledu prodavacky a dalsich 4 hostu, kteri asi jeste nevideli belochy, co by si objednali varena vejce. Nekolikrat se nas (i jinde) ptaji, jestli jsme dva ukazujic si na prstenicek. Rikame ze jo (vic nas, zatim, neni), oni samozrejme mysli jestli jsme manzele. Po kladne odpovedi se spokojene usmivaji, asi to pro ne hodne znamena.

Vyrazime vpravo smer Lao Chai. Po 15km jizdy seznavame, ze dalsich 15km kvuli (podle LP) novemu mestu s sirokymi boulevardy to nema cenu, tak otacime a jedem zpet, podivat se na vodopad, kolem ktereho jsme predtim profrceli a ani si jej nevsimli. On totiz to byl spis takovy curek vody z potoka kdesi ve vysce - v obdobi destu to muze vypadat lip.

Obedvame podruhe v Binh Lo, tentokrat jiz v hospode, kde ryzi maji. Kucharka nerozumi, ze chceme ryzi s kurecim a mava na me, at s jdu do kuchyne. Potvrzuji to spanelaci od vedlejsiho stolu, pry at si v kichyni vyberu. Kucharka hulakajice ksaksa na slepice aby vypadly z kuchyne me provadi klem kastrolu a ukazuje ryzi a varene nudle, pak hovezi a veprove masi v nechlazene vitrine.

Po ukazani prstem na ryzi a hovezi me taha za rukav a ukazuje nejake bylnky - netusim co to je tak rikam jasne, dejte to tam taky. Prinasi obrovsky kybl ryze, spoustu masa s bylinkama, vyvar z vietnamskeho zeli a k tomu to prevarene zeli jako prilohu. Je to mnam. Z ryze ujidame ztezi desetinu a jsme plni ; stara pani ukazuje na ryzi a brisko a usmiva se. Smejeme se taky - To uz fakt nedame.

---