7. etapa - Kambodza - pred volbami do Parlamentu

---

Predmluva:
Do Kambodzi se mi docela chtelo i nechtelo. Vietnam je vazne skvely, ale byli jsme zde jiz mesic. V Kambodzi nas cekaly nove zazitky, ale po studiu pruvodce i rada vykricniku. Jiz prvni dojmy byly pomerne intenzivni, rada veci je zde ocekavatelne (i mene ocekavatelne) jinak. Take zde uvedu radu technickych a historickych informaci, protoze bez nich by cely popis postradal nutne souvislosti.
Vzhledem k tomu, ze na Kombodzu jsme si vyhradili nejvyse 14 dni a skutecnosti, ze se zde cestuje podstatne hure, nektera mista jsou jen obtizne dostupna, za znacne casove narocnosti, rozhodli jsme se naplanovat cestu po nekolika dohadach (nakonec zdarne poresenych) na mensi okruh, kdy nejprve prozkoumame hlavni mesto, pote vyrazime na jih k Indickemu oceanu do byvalych vyznamnych letovisek Kampotu a Kepu, vyridime si mezitim viza do Thajska a na ceste zpet pres Phnom Penh hned pojedeme dale SZ pres male mesto se zajimavymi pamatkami predAngkorske doby, az do hlavniho trhaku zeme, tj. mesta Siem Reap, obrovskeho jezera Tonle Sap a samozrejme nemene obrovskeho historickeho sidla Angkoru. Dalsi vyznamnou pamatku, to jest mesto Prasat Preah Vihear, mimochodem prave zarazene do UNESCO, vynechame uplne, jednak je z ruky, a jednak tam prave v dnesnich dnech vyhlaseni UNESCA nabehli thajsti vojaci. Thajsko nesouhlasi se zarazenim na seznam pod hlavickou Kambodzi, klade si na nej narok, neuznava, ze je momentalne na uzemi Kambodzi, i ze mezinarodni soud rozhodl, ze jasne patri Kambodze. Takze krome velmi intenzivniho zazitku - 24.7. jsou v Kambodze po 5 letem obdobi volby, jeste sledujeme deni v novinach, jak se vyviji Kambodzsko-Thajsky konflikt.

Jazyk: V Kambodzi se mluvi khmersky, zcela odlisne nez ve Vietnamu, nehraji zde roli vyska tonu reci, takze jazyk je srozumitelnejsi, ma nektere podobnosti s thajstinou, ale lisi se od ni vyznamne.

Penize: Placeni je zde pevne provazano s americkym dolarem. Ceny jsou uvadeny casteji v USD, i kdzy zdejsi mena (Riel) se tez pouziva, zvlaste pri placeni mensich castek. Dolar je zde zivotni esenci. Sotva se male decko nauci mluvit, uz beha po ulici, neco prodava a krici: "One dollar, please !"

Kuchyne: oproti vietnamske je pro me podstatne chutnejsi, jidla jsou dochucena, pokud se inzeruje evropske jidlo, je opravdu evropske a nikoliv vietnamska parodie na pizzu, khmerske speciality jsou dobre a zajimave a obecne por ce jsou velke a neprilis drahe, hody zacinaji !!! A taktez nosi dostatek ryze, prakticky co kdo sni, ne jako Vietnamci, kde vzdycky prinesou jen malou misku - asi potrebuji setrit, aby meli tech 3,5 milionu tun vyvoz ...

Pivo: mame PROBLEM !!! Zakladni slozka rozpoctu je zde drazsi nez ve Vietnamu a pokud neni Happy hour, pak castka za ucet znacne oproti Vietnamu narusta. Bude zde tudiz pro nas celkove draz ! Je to podobne, jako kdyz v televizi hlasi, ze od cen benzinu se odviji ceny vseh dalsich sluzeb i zbozi. Proste na teto expedici se zakladni utrata a cerpani rozpoctu odviji od cen piva - teda krome Petule, u ktere se to odviji od ceny kokosoveho orechu 😊 Nejcastejsi znackou piva je tu Angkor, ktery je skutecne na vsem kambodzsklem, od vlajky, jidla, penez a bankovek pocinaje.

Historie:
V anglickem pruvodci Lonely Planet me zaujala hned prvni veta. Kratky popisek, ze historie Kambodzi mela tri faze (dobre, spatna a ohavna era) - znama fraze z westernoveho filmu The good, the bad a and the ugly. V 6. stoleti vladli sirokemu okoli vcetne casti dnesniho Thajska predkove Khmeru v ramci kralovstvi Chenla. Konkurenci jiz tehdy byli hlavne Cinani a take Vietnamci (tehdy Dai Viet). Na hore Phnom Kulen u Siem Reap v roce 802 se prohlasil kral Jayavarman II za krale-boha a budovani angkorskeho imperia mohlo zapocit. Stavely se pompezni stavby, ktere ve 12.-13. stoleti dotvorili v obrovske sidliste Angkor a kralovstvi bylo na vrcholu slavy. V roce 1431 kral vladnouci v sousednim Thajsku v sidlisti Ayutthaya (tri znama soudoba sidliste - navic jeste My Son ve Vietnamu) dobyl a vyplenil Angkor, ktery byk prakticky zapomenut az do 19. stoleti. Pote probihalo obdobi slabych kralu, sidlo bylo presunuto do vyhodnejsi pozice do Phnom Penhu a okoli. V roce 1863 obsadili Kambodzu Francouzi a vznikla tak kolonie za vlady krale Norodoma I.
V roce 1952 Kral Norodom Sihanouk zbavil Kambodzu teto nadvlady a v roce 1955 zalozil politickou stranu (nejspise predchudce CPP) a ziskal 100 procent kresel v parlamentu. Za valky USA a Jizniho Vietnamu, proti komunistickemu Severnimu Vietnamu se pridal na stranu komunistu (jednotky Vietkongu tak operovaly na Kambodzskem uzemi) a zorganizoval i hromadne znarodnovani, ktere vyznamne poskodilo ekonomiku zeme. Jiz v roce 1963 ale vznika z nespokojenosti zarodek Rudych Khmeru pod vedenim Pol Pota, kteri broji proti krali a vedou neutuchajici guerillovou valku ze svych pozic v dzungli.
Mimochodem kral Norodom Sihanouk bral CSSR jako zemi, ze ktere cerpal radu podnetu, 1960 se setkal a Antoninem Novotnym a slavnostne podepsali v prezidentskem zamku v Lanech Smlouvu o pratelstvi a spolupraci mezi CSSR a Kambodzou. Sihanouk pote CSSR nekolikrat navstivil a soukrome prijel. Hlavnim duvodem byly navstevy jeho syna Norodoma Sihamoniho, ktery v CSSR studoval.
Situace se krali vymyka, boju mezi znesvarenymi stranami pribyva a po kratkem pobytu v roce 1969 mimo zemi je zbaven pozice generalem Lon Nolem a v roce 1970 odhlasovana v parlamentu ztrata vsech pravomoci a kral se musi odebrat do exilu do Pekingu, kde opet vrele splupracuje s komunisty. Lon Nol vykazal ihned jednotky Severniho Vietnamu ze zeme a spolupracoval s USA na tom, aby tuto aramadu vytlacila. To se vsak nepodarilo, protoze jednotky Vietkongu se spojily s Rudymi Khmery a stahly hloubeji do dzungli a fakticky kontrolovaly temer polovinu zeme. A jak to chodi i dnes, USA se rozhodly problem resit kobercovym bombardovanim komunistickych pozic, protoze pozemne jim to neslo ani ve Vietnamu, natoz v Kambodze, za 4 roky utajeneho bombardovani letouny B-52 bylo zabito cca az 250 tisic Kambodzanu. To vse vyrazne posilovalo roli Rudych Khmeru, kteri tak daleko snadneji rekrutovali dalsi vojaky, vcetne deti, do svych jednotek. Netrva to dlouho a USA se stahuje nejen z valky z Vietnamu, ale i z Kambodzi, rezim generala Lon Nola je velmi nepopularni, zeme je v zalostnem stavu a moci se 17. dubna 1975 ujimaji Rudi Khmerove. Ovsem to, co lide cekali v dobre vire a vitajice v ulicich Phnom Penku Rude Khmery, se stava nejcernejsi nocni murou zeme. RK maji jiz delsi dobu pripravenu tajnou politiku zrudneho experimentu. Rok 1975 prohlasuji za rok Nula, problem prelidneni hlavniho mesta resi jeho brutalnim temer uplnym vystehovanim lidi na venkov, kde z nich delaji nevolniky pracujici na plantazich bez naroku na mzdu, az 16 hodin denne v nelidskych podminkach, zakladaji koncentracni tabory, kde vezni odpurce, cleny opozice, ale i jejich cele rozvetvene rodiny, pozdeji jiz i inteligenci a vsechny dalsi osoby, ktere by mohly iniciovat vzpouru. V teto dobe jiz jsou prazdne ambasady v Phnom Pehnu, cizinci jsou davno pryc a zeme je ponechana svemu osudu. Za dobu tohoto rezimu, trvajiciho pouze do roku 1979 je zabito a umuceno na 3 miliony Kambodzanu, cela tretina populace. Pak ale dochazi k reseni, kdyz si preci jen nedobre organizovana a vyzbrojena kasta RK dovoli napadnout vesnice na vietnamskem uzemi v povodi delty Mekongu a provadi zde rozsahle masakry vesnicanu (pozn. Delta Mekongu byla v davnejsi historii Kambodzskym uzemim a dodnes ji Kambodzane nazyvaji tzv. Dolni Kambodzou). Vietnamska armada jiz sjednoceneho statu vstupuje na uzemi Kambodzi a osvobozuje lid, nastoluje zde prozatimni mistni vladu a pozoruje situaci, stahuje se az v roce 1989, protoze situace je dlouho nestabilni. RK prchaji zpet do dzungle. Krajan se nemuze podivat do oci krajanovi, protoze zla na sobe a svych rodinach vzajemne pachala spousta lidi, zeme trpi velkou bidou, hospodarstvi je v troskach. Dodnes je to tema pomerne tabuizovane a lidi o nem neradi mluvi. RK jsou pozdeji vytlaceni na thajske hranice, ale nedojde k jejich eradikaci a mohou se tak znovu organizovat. Az v roce 1993 probihaji prvni demokraticke volby, premierem je Hun Sen z CPP, ale situace v politice je stale nestabilni. RK jsou stale ozbrojeni, ostatne jako vetsina populace zijici ve stalem strachu, a dale vedou valku proti vlade a provadi brutalni akce jako napriklad znama poprava tri zahranicnich turistu v jizni Kabodze, pote co je nasilne vytahli z vozu taxi a dalsi unosy a vrazdy. Situace se zklidnuje az po smrti Pol Pota v roce 1998, kdy uz je preci jen kapitola RK u konce.

Politika: Dosti jsem cerpal z netu, mistnich novin i z kontaktu s lidmi. V zasade zde v novodobe historii hraji ci hrali roli tri strany.
CPP - Cambodian People's Party - predsedou je Hun Sen
Sam Rainsy Party - strana Sama Rainsyho
FUNCINPEC - roaylisticka strana
Jinak stran kandiduje celkem 11, vcetne nove strany Norodoma Ranariddha (byvaly premier v premierskem schizmatu)-nyni zije a ridi stranu z exilu, ale tyto strany nemaji na to, ziskat vice nez jen nekolik malo kresel ze 123.

Hun Sen se v politice pohybuje uz tricet let. Dokaze dojmout vesnicany - a zpevem tklive pisne na predvolebnim mitinku dokonce i sam sebe. Dokaze vsak byt i velice tvrdy. Do jeho repertoaru patrí nasili vuci politickym souperum, drsne zastrasovani a cile volebni machinace.
Hun Sen zacinal u maoistickych Rudych Khmeru. Vcas ale presel na stranu Vietnamcu, kteri Rude Khmery svrhli. V prvni ustavene vlade se Hun Sen jeste jako velmi mlady muz stal ministrem zahranici. Postupne to dotahl na premiera a v teto pozici dojednal s OSN zasady narodniho usmireni.
V prvnich svobodnych volbach v roce 1993 Hun Sen prohral, nicmene vitezni roajaliste nezvitezili natolik presvedcive, aby se pri sestavovani vlady obesli bez Hun Senovych postkomunistu. Ve spolecnem kabinetu se Hun Sen nedal pripravit ani o spetku vlivu a prosadil si svetovou zvlastnost, system dvou soubeznych premieru. Roajalistickeho spolupremiera, prince Norodoma Ranariddha, ktery nemel Hun Senovy politicke vlohy, svou mazanosti a bezskrupuloznosti postupne odsoudil k mocenske bezvyznamnosti - a zbytky moci, na které nedosahl legálnì, si pøisvojil v prevratu v roce 1997.
Jeho postaveni se od te doby zda neotresitelne. V soucasne dobì exkomunistovi Hun Senovi prihrava i ekonomika. Je sice pravda, ze vice nez tretina Kambodzanu ma na denni utratu v prepoctu mene nez jeden dolar - ale prave temto lidem, zpravidla vesnicanum, daval Hun Sen darky, ktere je mely presvedcit, ze na ne jeho vlada mysli. Dava jim stavet nove skoly ci silnice. Ekonomika zeme vykazuje ekonomika v poslednich letech uctyhodny, jedenactiprocentni mezirocni rust.
Strana royalistu postupne ztratila vliv a dnes je na hranici volitelnosti. Hlavnim odpurcem je Sam Rainsy, ktery tvrdi, ze CPP a Hun Sen vytvari dva rozpocty, jeden pro stranu a jeden pro zemi, pricemz ten stranicky je vyssi a nikdo tam poradne vlastne nevi, ze ktereho se plati vsechny akce financovane statem, resp. to vypada, jakoby vsechno platila CPP. Taktez je kritizovana obrovska mira korupce a pravni chaos.
Hun Sen navic dokazal zuzitkovat i hadku s Thajskem o tisic let stary hinduisticky chram, nejen ze situaci pred volbami vyrazne eskaloval, ale take ukazuje nebojacnost, ale i aroganci, protoze thajsko-kambodzske rozhovory, jejichz hlavnim tematem je prave hadka o chram, svolala Kambodza do mesta Siem Reap. V jeho nazvu se obrazi nekdejsí thajsko-kambodzské valky - a z thajskeho hlediska znacne neuctive. Siem Reap znamena Siam srovnany se zemi. A Siam - to je historicke jméno Thajska.
Pozn: V pondeli bylo toto jednani a docela jsme se divili, co se to deje, kazdych snad 100 metru byl policista nebo dokonce skupinka policistu ... to jsme jeste toto nevedeli a spise se domnivali, ze jde o zajisteni bezpecnosti po volbach.

Bezpecnost: je zde jiz vyrazne lepsi, nejaky problem lze ocekavat snad jen v nekterych ctvrtich Phnom Penhu a kdyz clovek narazi na cleny zdejsi elity, kteri nezridka mivaji s sebou bodyguardy. Krome beznych veci vsude na svete jako kradeze, je zde stale misty citit obezretnost lidi, napriklad zamceny hotel zde hlida pres noc ochranka (v Phnom Penhu), obecne je zde hodne soukromych bezpecnostnich agentur. Po nocich se toulat mestem ci jezdit taxiky se ale nedopprucuje. Krome hlavniho mesta a hlavne v Siem Reapu se mi zda situace pohodova.

Cestovani: cestovani v noci neexistuje, takze se vzdy kodrcame pres den, 100 km jede bus i 2-3 hodiny, cesty jsou casto s radou vymolu, takze nadskakujeme s celym busem, motocykly se pujcuji, ale neni to uplne v pohode, nemluvi se o tom, v Siem Reapu to nelze vubec.


Den 34
Prijezd do Phnom Penhu - prvni dojmy
Umorna celodenni cesta pomalou lodi se nakonec preci jen nachylila ke konci a byli jsme preslozeni do maleho mikrobusu s klimatizaci a po dobu cca hodinove jizdy jsme tak mohli vychutnavat prvni dojmy ze zeme. Prekvapily me na uvod tri veci: malo motorek a obecne provozu oproti Vietnamu (souvisi s ekonomikou vcetne draheho benzinu, az o 5-7 Kc drazsi na litru nez ve Vietnamu - co je hodne) - Sam Rainsy pise ve svych clancich, ze je to dano umele monopolem jedinych dvou distribucnich firem v zemi - jednu vlastni dcera premiera Hun Sena a s druhou je v intenzivnim-korupcnim kontaktu, dale me zaujalo mnozstvi stalych plechovych ceduli hlasajicich uspechy stran (nektere i evidentne leta stare), snad u kazdeho druheho domu je nejaka cedule, vetsinou CPP, proste politikou to tu zije a nejen pred volbami a za treti pomerne neupaveny venkov, obdelana pole jen v blizkosti domu, taktez velky kontrast. Chude domky jsou stridany obcas s nejakou supermoderni rezidenci bohateho cloveka. Bus nas vylozil tradicne u jednoho penzionu, ale ten ma jiz jen pokoje, ktere nechceme a tak ve vire ze jiste ve vedlejsim guest housu poridime lepe a levneji, jdeme dal s bagly, ihned jsme tercem zdejsich tuk-tukaru, kteri jsou neodbytni. Chvili odolavame, ale po cca 500 metrecgh chuze, kdyz zjistujeme, ze blokguest housu uz na danem miste neni a byly zbourany, nasedame a jedeme do blizkeho jineho. Velmi sympaticka a hodna dcera majitele nas vita, pokoj ma ale jen jeden s jednou posteli a jeste nejzablesenejsi a bez oken v celem penzionu. Nejaci anglicani na nej nadavali a sli si hledat jiny. My ale nejsme zadny anglicky masla a tak se ubytovavame a aspon usetrime, Bach a Petule na jedna posteli, my se Zrzkem na zemi, cimz je veskera podlahova krytina vyuzita ke spanku. Vecer zjistujeme skutecnost o zdejsi kuchyni i pivu viz vyse a jdeme brzy spat, resp. ve 22 hodin pomalu konci restaurace, vischni zalezaji a pivo dopijime pod kontrolou ochranky, ktera se dostavuje, a by hlidala na noc hotel.


Den 35
Phnom Penh - prohlidka mesta, nezapomenutelne zazitky
Rano razime na prochazku ulicemi, obdivujeme vladni sirokou ulici s radou ministerstev a uradu. Navstevujeme chram Wat Phnom z roku 1373 a Narodni muzeum Kambodze, kde je rada soch a rozlicnych nastroju a umeleckych rukodelnych del - takze trochu nuda. Nicmene pote, zo se namdari vybrat z bankomatu dollary, jdeme na studeny hamburger a frcime do Pol Potova muzea, coz je zazitek cislo Jedna. Je to muzeum v centru Phnom Pehnu, na mistech, kde byl tzv. Tuol Sleng (znamy koncentracni tabor s oznacenim S-21). Prohlidka trva dlouho, sledujeme podminky, v nich lide byli uvezneni, metody prace zdejsich strazcu a popravcich z rad Rudych Khmeru, casto to delaly deti !!! Cteme si pribehy lidi na obou stranach barikady, sledujeme obrovskou vystavu fotografii obeti, divame se na film o teto tragicke ere a vubec je to ponury a silny zazitek. Pak zacina zdejsi monzunovy lijak a radeji jedeme tuk-tukem do hotelu, ovsem kvality jizdy nic moc 😊 Vecer v hotelu sledujeme film o zachrane pamatek Angkor Wat a take hrany film Killing Fields o dobe Rudych Khmeru.


Den 36
Phnom Penh - Kralovsky palac a Stribrna pagoda
Dopoledne jiz jen ve vedru vybihame na prohlidku pompezniho Kralovskeho palace. Od roku 20o4 je kralem korunovany princ Norodom Sihamoni, syn Sihanouka (mimochodem titul zde neni dedicny). Podle rozhovoru s lidmi zde tento kral je pomerne popularni, on ostatne byl i pres rozporuplne aktivity i jeho otec. Kral ale nema faktickou moc, slysel jsem, ze strana Sama Rainsyho by rada vytvorila republiku a zrusila kralovstvi. Vsude v palaci se blizka zlato, je to krasne upraveny obrovsky areal. Sihamoni zde ma napriklad muzeum korunovace, ktera je zde popisovana, jdou zde modely pruvodu o 9 oddilech muzu doprovazejicich jej pri korunovaci, vsichni v tradicnich satech a s tradicnimi prvky. Drive trvala korunovace 7 dni, nyni je to jen 3 dny, ale musi to byt velka slava. Dale jsme shledli znamou Stribrnou pagodu, jejiz podlaha je tvorena 5 tisici stribrnymi dlazdicemi, odehrava se de akt korunovace, kdyz nejprve 12 muzu musi prinest latou postel pro budouciho krale. Venku jsou jeste stupy znamych panovniku z dynastie Norodom, nejvetsi samozrejme pro Norodoma I.

Presun na jih Kambodzi do mesta Kampot
Pred odjezdem jeste Petule zjistila, ze ji dcera majitele penzionu asi zrusila omylem nektere foty na karte, tak z toho byla rozladena, ale jen kratce, pac zase brzy zacala fotit o 106. Presun opet narocny, nic moc kilometru, ale cesta ve vedru busu asi 4,5 hodiny, nez jsme dojeli do ospaleho Kampotu. Vybrali jsme levny guest house, ale po nastehovani jsme se Zrzkem zjistili, ze je zde za nekrestansky priplatek jak klimatizace, tak vetrak, takze dalsi dny jsme se doslova v noci saunovali a pred spanim ci v prubehu noci nas zachranovalo nachlazeni studenou sprchou. tepla voda zde take nebyl, ale to vubec nevadilo 😊 Hned vecer jsme objevili prijemnou restauraci u reky, kde kazda porce stala jen 4 USD, pricemz se z ni najedli perfektne dva lide, takze jsme tuto restauraci prohlasili za nasi a chodili sem jiz do konce pobytu.


Den 37
Kampot - vyjizdka do okoli ospaleho mesta
Druhy den jsme si zapujcili motorky a jeli se projet k horam, kde zacional narodni park Bokor. Kdyz jsme tam ale dojeli a meli odbocit z hlavni silnice, ukazalo se, ze bude nejspis prset, prihnal se tezky cerny mrak a tak bylo nemozne pokracovat dale s Bachem a Petuli, kteri jsou obecne znami tim, ze jsou z cukru a rozpustili by se na desti, a museli jsme se vratit do Kampotu, kde zacal dosti velky a vytrvaly dest, coz mi alespon umoznili trochu pohnout s blogem. Po obede se ale udelalo hezky a tak jsme jeste jeli k nejakym udajnym vodopadum, zaplatili mytne, ale vodopady nikde, jen rozoorana zeme a zavora na staveniste - nejspis jiz zacal projekt hydroelektrarny - viz foto. Nicmene jsme se alespon vykoupali v prijemne a ciste vode zdejsi reky, vyfotili nejake mnichy, ze kterych je vzdy Petule totalne unesena vzhledem ke sve tezke mnichofilite. No a den jeste nekoncil a tak jsme jeste jeli na plaz, pokochat se Indickym oceanem, ale zde to bylo take nejake rozkopane, zase nejake mega projekt ve vystavbe a tak jsme jeli radeji zpet do mesta a fotili a divali se po ceste. Vecer tradicne dobra vecere a nejake hry, stalo se nemozne, kdyz se takovi antitalenti na hry jako je Bach s Petuli konecne dokazali naucit hru Citadela, kterou s sebou tahnu a jeste nas rasili, takze jsem musel platit pivo za prohru 😊

Den 38
Vyjizdka z Kampotu do primorskeho mesta Kep
Tento den me vubec nezaujal, pocasi takove nemastne neslane, asi 20 km zdaleny Kep , kam jsme asi po pul hodine dojeli na motorce je strasna diera, opustene byvale mesto drive vzkvetajici jako pristav, dnes plne zchatralych kolonialnich vil, plaz nepouzitelna, peprovou plantaz jsme nenasli, jen jsme se neustale nekde motali na motorce. Po ceste zpet jsme navstivili jakesi jeskyne, taktez nic moc, teda krome vyse vstupneho a pruvodcovskeho poplatku zdejsim mladikum, vcetne toho, ze jsme zde vyrusili obrovske mnozstvi netopyru, kteri nastvane poletovali a skrehotali. Vecer jsme zjistili, ze na vylet do parku druhy den nemuzeme, pac je jen dvoudenni a my uz bychom nesohluitihli zajet pro viza a tak jsme se rozhodli, ze odsud odjedeme uz brzy rano.

Den 39
Presun zpet do Phnom Penhu pro viza a obratem pokracovani do mesta Kompong Thom
Umorna cesta tentokrat v pohode klimatizovanym busem. V Phnom penhu jsme meli cca 45 minut, abychom prejeli z nadrazi na druhe nadrazi, koupili listek a sjeli na ambasadu Thajska pro viza. Kdyz je ovsem 12 hodin a viza vydavaji az od tri, tak se to zda nemozne. Ovsem neni. Jak znamo, vse zalezi na castce a tak za uplatek zdejsi vratny-policista, kamsi zavolal mobilem, nacez vykoukla nejaka pania zacala nam podavat nejake pasy nejakych Kameruncu, vubec ji nevadilo, ze vubec nevypadame jako Kamerunci, ani typove, ani dle fotky v pasu, nicmene na druhy pokus to jiz zvladla, tuk-tukar projel nekolik jednosmerek a my jsme bus stihli.
Cestu jsme rozdelili na dve etapy po 4 hodinach a vystoupili uprostred ve meste, ktere je sice pomerne male, ale lze z nej vyrazit na cenne a zajimave chramy predangkorske doby. Vecer jsme posedeli na verande hotelu, Zrzek cely vecer cucal nejaky liker 0,75 litru za 1 USD, ktereho vypil asi deci, prohasil, ze to je liker zaludecni na rano a da se pit jen rano, ovsem druheho rana se po likeru slehla zem a uz jsme ho nikdy nevideli, taktez Bach koupil neco podobneho, ale jeste horsiho, co se muselo vylit okamzite. Nicmene se Bachovci naucili druhou hru, a to Odyssea, coz uz byl opravdu majstrstik.

Den 40
Mesto Kompong Thom, vyjizdka na Sambor Prei Kuk
Rano uz od snad 5 hodin zase dalsi volebni kampane, hulakani hlavne zastupcu CPP narvanych na nakladaky do amplionu a vubec vsude chaos, takze jsme radi zapujcili potajmu motorky a vyrazili na cca 40 km jizdu po udajne nejlepsi prasne ceste v zemi na pamatky. Cesta to byla sice obtizna, rovne useky stridaly diry, ve kterych clovek mohl znicit motorku, ale okoli, priroda, vesnicky a lide, vse skvele, moc pekne kochani se a den rychle utikal. Vsude jezdily davy motorek ci aut z volebnimi propagandami a kdyz jsme najeli na Sambor, zacali se vsichni shlukovat tam, takze tam v tye poklidne oaze lesu a klidu najednoui zacal brutalni meeting. Rychle jsme tedy za pomoci mistnich mladych pruvodcu prosli pamatky a vyrazili zpet, po ceste jsme se Zrzkem nekolikrat na jeden z mnoha odbocek zabloudili a jezdili obcas v kruzich, ale odpoledni bus jsme nakonec vsichni stihli a mohli se presunout do Siem Reapu.


Den 41
Mirime na severozapad k jezeru Tonle Sap, do krasneho mesta Siem Reap
Mesto me hned od zacatku velmi prekvapilo a prijemne potesilo, mile prostredi, spousta zajimavych mist, podniky, kde se lide bavi ci chodi jen na dobre jidlo a piti, obchudku, trznice, proste zajimave zivouci mesto. Mesto je druhe nejvetsi v zemi, zda se velmi bezpecne, je jen kousek od jezera Tonle Sap a Angkoru. Ubytovavame se po mensich pataliich se zdejsimi tuk-tukari alias nahaneci do hotelu, v jednom milem, levnem guest housu i se znacne vykonou klimatizaci, takze pohoda a dobre vychozi misto. Mezitim, co BAch s Petul litaji po hotelech a my hlidame veci, objevujeme likvidacni metody Happy hour. Nekde je Happy hour pul dne, jinde cely den - tzv. Open-Close Happy Hour, ale kazdopadne si clovek bud dava najednou na Kambodzu levne napoje, nebo dvojice napoju a koktejlu za cenu jednoho a tak brzy alkohol ovlada udy a smysly. Po ubytovani jeste parime v jedne restauraci, mixy koktejlu me oddelavaji a stahuji se dobrovlne do bezpeci hotelove postele, coz je skoda, protoze je to prvni vecer, kdy zaparili i Bach s Petuli (pozn>zaparili je diskutativni pojem, ale rekneme, ze sli spat udajne asi ve 3 rano) a Zrzek rano vypadal znacne vyzile. No, slibil jsem jim, ze napisu o te slavne parbe Bacha s Petuli, jenze ja tam nebyl a Zrzek neni asi uplne kompetentni, protoze jen mumlal neco o tom, ze bylo mraky koktejlu a jak hral kulecnik a zlomil jedine tago, co tam bylo ...

Den 42
Siem Reap - jsme zde jako ryby ve vode
Takze neni divu, ze dalsi den byl relaxacni a sanacni. Tak jsme nejak zevlovali po meste, nasli super restauracku, kde davaji genialni snidanove menu, nakoupili nejake darky a prihlasili se se Zrzkem do Vecerni skoly vareni. Pro Petuli a Bacha to bylo prekvapeni, ale my jsme se rozhodli, ze den vyuzijeme ve stylu Kluci v akci. Vybrali jsme 3 chody, pracne vysvetlili lektorce, ze dva lide budou varit tri chody pro ctyri stravniky a sli do akce. Pod vedenim pani kucharky-trenerky jsme pronikali odpoledne do taju khmerske kuchyne a kdyz konecne udiveni bach s Petuli dorazili do restarurace, byla tabule prichystana, vcetne dobreho vina. Mimochodem vezu do Prahy cele baleni ryzovych papiru, takze rolky a la Khmer budou ve Vidimi, teste se, je to genialni zalezitost !!!

Den 43
Vyjizdka k jezeru Tonle Sap - den voleb
Den voleb se priblizil a my soucasne vyjeli s tuk-tukem na projizdku k jezeru Tonle Sap ...
a jak to bude dal se nechte prekvapit zase priste. Vite, co je Hemoragicka horecka Dengue? Nevite ? Tak se nechte prekvapit a hlavne se nenechte strasit (jako Petule, kterou tady strasim permanente a timto se ji omlouvam na dalku, protoze ona uz to bude za par hodin urcite hltat jako kazdou etapu - i kdyz tvrdi, ze kazdy popisujeme jinou expedici - na ostrove Ko Samet v Thajsku, kam dnes rano odjeli, ponevadz jim uz konci pobyt - tak zdarec Petule v Praze. Koho tady ale ted budu strasit, kdyz Zrzek se neboji a vy tu nejste. Vis co, tak budu strasit vsechny aspon pres blog ....

---

Comments

[Pušta]

Zdurte
us, kdy se vlastn vracíte? Jinak se omlouvám, vobec nemám íst vaše pYíspvky, maximáln prosvištím fotky a nadpisy. Snad si na to najdu cas aspon nekdy dodatecne. Holt furt se neco deje, jak rika Drik.

[My vsichni cestovatele]

Dle planu 12.8.

[stana]

Hoj cestovatelum! Ja si na blogy nechavam cas a nejlepe je ctu nekde kde jsem sama, jelikoz se u toho temer porad chechtam jak blazen, Drik je spisovatel. talent a celkove prozivate nevsedni zazitky, ktere si chci s Vami vychutnat... :-) mnam..Tak v pondeli se tesim na Petuli a Bacha a Vam pokracujicim cestovatelum preji stastnou cestu, hoooj a navidenou dle planu :-)

[My vsichni cestovatele]

Stana
Stano, nejvic se u toho bavim ja, kdyz to pisu, taky proto me to tak bavi. Dle planu snad prijezd probehne, dnes se nam podarilo sehnat posledni dve jizdenky na 11.8. z Mnichova do Prahy, tak snad to bude v poho ...