V samem centru Persie aneb lekce v pohostinnosti II.

---

---

Sedim na baglu na esfahanskem nadrazi a premyslim, kde jsem udelala chybu. Takhle se nechat skolacky osidit. Vcera jsme zaplatili listky do Shirazu a chlapik s nimi dnes zmizel. Museli jsme tak koupit jine a krome zanedbatelnych 85korun kazdy z nas prisel o iluze, resp.rikame, ze nam to dojem nezkazi, ale stejne na to myslime. Za chvili prichazi chlapik a pta se, jestli jsem Lada z Czech Republic. Vraci mi penize za listky, ze asistentce se neco stalo, a tak nemohla listky dorucit. Jede za nami pres cele mesto aby nas zastihl, vymenil dokonce auto za motorku, aby mohl projet hustym provozem. A tady pry jsou sladkosti, abychom se nezlobili. Sedime a jen civime … a to byl teprve zacatek dne, byt uz bylo vlastne odpoledne.

Hezci kluci, krasne holky, nikdo tlusty a kazdy vonavy - to jsou Persane (to zni hezky). Jsou pekne vklineni mezi Araby a spousta lidi je haze do jednoho pytle. Nicmene oni patri narozdil od svych sousedu k nam, k indoevropanum a takovy je i jejich jazyk, Farsi. Jsou proto uplne jini, mirni, mluvi tise, jsou cistotni, nestrkaji se a maji kultivovane chovani. Jedine, co maji s Araby spolecne je to jejich vecne premistovani se z mista na misto, zkratka nezaprou sve nomadstvi.
Esfahan
Opet jsme dorazili jeste za tmy na busovy terminal. Zadky znacne osezele, umudlovani … no, ve vytahanem svetru, satku na hlave a spinavych o deset cisel vetsich kalhotech jsem si pripadala jako kdyz prave vyrazim na ranni smenu do kravina. Caj, susenka, rozedneni a rychly prejezd taxi do hotelu ale vse zlepsilo. … a tak nic nebranilo vyrazit do sameho „stredu Persie“, kdysi udajne i sveta. Esfahan je hodnocen jako nejkrasnejsi perske mesto. V jeho stredu je hned nekolik nej. Nejvetsi iranska mesita - mesita Patecni, kde lze nalezt temer vsechny islamske architektonicke slohy ruznych dynastii. Provazel nas moc mily pan, ktery nam ukazal spoustu zajimavych detailu. Maji samozrejme i mesitu nejstarsi, ktera ma nadherny vstupni portal. Kazdopadne stredem veskereho deni je Imamovo namesti, svou velikosti druhe na svete. V jeho cele, smerem k Mecce je Imamova mesita s kopuli vysokou uctyhodnych 53 metru. Oci nam prechazeli krasou, kombinaci vzoru, barev. Zasli jsme nad umem stavitelu v dobe, kdy se u nas stavitelstvi teprve rozvijelo. Ten den jsme nachodili po meste neco kolem 15km. Kdyz jsme pak k veceru koncili u mostu s 36 oblouky, stareho jako nas Karluv most a uz 150.clovek si s nami chtel povidat, hledat s nami v cesko-perske konverzaci a rict nam, ze nas vita v Iranu, mela jsem dost. Buhvi na kolika fotkach mistnaku uz jsme … Dalsi den v Esfahanu jsme vyrazili trochu za mesto k zoroasterianskemu Chramu ohne Ateshkadeh. Vystoupali jsme na kopec a precetli si, ze prave odsud byli pravdepodobne tri kralove, kteri prisli navstivit Jezise pri narozeni. Buhvi jak to bylo, kazdopadne Zoroasteriani jako prvni uctivali jedineho Boha, uz davno pred krestany, muslimy a Zidy. Zije jich zde nekolik desitek tisic dodnes. Z kopce byl i krasny vyhled na cely Esfahan a okolni hory. Cestou zpet jsme se zastavili jeste u hrobky dervise Abu Abdullaha, ktere prinalezi dva „chvejici se minarety“. Kazdou hodinu do jednoho z nich vleze chlapik a trese s nim a druhy, ktery je vzdalen priblizne 5 metru se chveje. … no, nic moc. Vecer jsme pak stravili pozorovanim nocniho Imamova namesti, lide zde piknikuji, bavi se, behaji deti … no, pohoda.
Druhy den nasleduje ona historka zminovana na zacatku. Sedime pak spokojene v buse smerem na Shiraz a za mnou sedi nahodou kluk, kteremu jsem vcera na namesti pujcila stativ. Rodinu ma ve mestecku u Persepole, ale sam studuje v Shirazu. Cestou si povidame (nejakej moc premyslivej na muj vkus), slovo da slovo a vystupujeme s nim 50km pred Shirazem s tim, ze prespime v dome jeho rodiny. Ruzne kombinuje odvoz auty domu, vola brachum. Nakonec nas jedno odvazi, lec ouha, pote co konstatujeme, ze jde pravdepodobne o klidne provincni mestecko, premyslim, zda to na krizovatce ubrzdime my, ci to auto co se na nas riti z boku. No, neubrzdil to ani jeden. Krach, rana, ticho … Nevim, zda jsem okamzite dostala zachvat smichu ze soku, ci Maruscina vykriku: jejdamane a nebo z toho, ze se okamzite okolo nas sbiha cela ulice a okukuji nas vsichni jak rybicky v akvariu. Kontroluji co se nam stalo. Nakonec vse dobre dopadne, auto bylo pojistene a my si nerusene muzeme uzivat iranske pohostinnosti. Sejde se spousta clenu rodiny, udelaji vyborne jidlo, citime se tam jako doma. Nakonec igelit ze zeme, na kterem hoduji sbali a misto nej na zem hodi matrace - povidame do pulnoci.
Persepolis
Rano vstavame brzy, ceka nas opet velka rodinna snidane. Jeste chvili povidame a uz si to taxi sineme k byvalemu hlavnimi mestu Persie. Ctyri hodiny prochazime ruinami a ja vzpominam na vsechny ty zdejsi krale Xerxese a Darei, kteri plnili mou detskou mysl pri cteni biblickych pribehu. Takovi to byli frajeri a ted tu na nich lezi akorat kameny. Alexadr Makendonsky mesto spalil behem okamziku. Zajimavosti je i znicene Sahovo stanove mestecko. Sah ho zde vystavel v r.1972, ze bude zvat delegace a hostit je zde, ale prisla revoluce a jemu bylo i toto vycitano. Ajatollahove ujmuvsi se pote vlady, chteli Persepolis znicit, pac je pry pripominkou kralovstvi a drivejsich dob, ale lide nastesti Persepolis ubranili … no, Ajatollahove mohli byt slavnejsi nez Alexadr Makedonsky a ukrojit si jeste vetsi dil trapnosti. Vracime se pak zpet do rodiny, nasleduje velky obed, louceni, jako podekovani kupujeme sladkosti, ktere tu delaji opravdu vyborne. No bodejt ne, jsou temer ujeti na sladko. Celkem legracni podivana, kdyz dva chlapci vecer misto u piva sedi v cukrarne a cpou se dortama! No a pak uz jen hodinova jizda minibusem do Shirazu. Nejjiznejsiho bodu naseho putovani. Mesta basniku a parku.
Shiraz
Na Shiraz mame vecer a cely nasledujici den. Uzivame si pohodoveho mesta plneho parku. Posedavame u hrobky basnika Hafeze (nejvyznamnejsiho perskeho basnika). Prochazime parky, kde lide piknikuji. To je totiz vubec dalsi iranska specialita. Kdekoli si postavi stan, navezou jidlo a treba cely vikend proklabosi. V parcich potkavame spoustu dvojic. Povidaji si, je videt, ze je jim spolu dobre, ale nedotykaji se ani centimetrem - pak uz by rande bylo ilegalni. K veceru pak mirime na zdejsi vyhlaseny bazar - nadhera, dalsi krasna stavba. Potkavame particku Polaku. Mirili na Damavand, ale je tam pry osklivo, minus deset a videli i nekoho snaset. Znacne nas nahlodaji a my zaciname premyslet o zmene itinerare. No, uvidime … V jedenact vecer nastupujeme na bus do Yazdu, do pouste polozene temer 2000m n.m.
Prehoupli jsme se do druhe pule a tocime to smer Teheran. Brachovi je dnes 33. Doma je kolem deseti stupnu a zapadacke noviny jsou plne spatnych zprav o Iranu :o(.

---

Photos

Esfahan
Imamovo namesti se stejnojmenou mesitou

Esfahan, Patecni mesita
mistnosti maji pripominat stany. Ve strope jsou alabastrove kryty, kterymi proudi svetlo. V mistnostech je tak stale stejna teplota.

Esfahan, Adaskedash
pevnost Zoroasterianu

Esfahan
chvejici se minarety ... no nic moc

Vyzdoba mesit
dalo by se fotit do nekonecna. Barvy, tvary, geometrie - jednim slovem naaaaadhera!

Esfahan, Lotfollahova mesita
potkali jsme zde holku ze zajezdu do Turecka, kde se nase posadka seznamila. Svet je maly :o)

Esfahanske mosty
... momentalne pres vyschle koryto reky.

V rodine
lekce pohostinnosti ve mestecku Mavrdasht. V hlavni roli "bily darek z tabora" :o)!

Persepolis
v pozadi hrobka Xerxese

Persepolis
typicke hlavy jsou k videni temer na vsech reliefech.

Shiraz
mesto perskych basniku

Shiraz
pomnik basnika Hafeze dokumentuje krasne zahrady v Shirazu. V pustine se najde spousta vody ke kazdodennimu zavlazovani.

Taxikari
no jezdi s neuveritelnymi pleckami, ruzne jim to blika, troubi. Jsou mistri v klickovani. Na druhou stranu jsou levni a temer vzdy usmevavi.

Shiraz
krasna atmosfera nocniho bazaru.