Advertisement
Published: January 29th 2024
Edit Blog Post
Sobota se nesla v únavě a Jonáškově roztrpčení nad změnou ubytování. Takže jsme dospávali únavu z plavby a koupali se v rezortním bazénu. V neděli jsme se probudili velmi brzy, abychom zjistili, že Janíček má 38 °C. Naštěstí hned Zuza nasadila léčbu a nařídila klid na lůžku doma.
Sice se to Janíčkovi nelíbilo a zkoušel, zda nepůjdeme k moři, nebo alespoň k bazénu. Já jsem však vyrazil k moři s Jonáškem, aby mu slaný mořský vzduch protáhl dutiny. Na pláži jsme byli po půl deváté a byl velký problém zaparkovat. Je neděle a místní lidé místo v kostele jsou na pláži.
Našli jsme si na jemném světlém písku místečko ve stínu velkého stromu a pozorovali jsme moře. Dutiny se Jonáškovi začaly protahovat, až jsem nestačil utírat nos. Jen ať jde vše ven. Proto u toho moře jsme. Chvíli jsme stavěli z písku hrad, pak dělali bábovky a nezapomněli jsme na nejoblíbenější Jonáškovu hru – házení plných hrstí písku proti vlnkám. A i nožky si smočil.
Po hodině a půl mi naznačil nandávaním sandálů, že už je čas jít. Prošli jsme se po pláži i po promenádě a pozorovali stánky s jídlem, upomínkovými předměty i plážové restaurace. Nakoupili jsme
pohlednice a byl nejvyšší čas se vrátit, neboť Jonáškovi se začaly klížit zraky.
Naštěstí jsme ubytovaní blízko pláže, takže se Jonášek dostal včas do postele, aniž by se musel rozčilovat jako včera. Janíčkovi se ulevilo, teplota klesla k 37 °C a vlila se do něj životní energie. Rád by aspoň do bazénu, ale raději dnes ještě ne.
Při ranní procházce jsem si všiml řeznictví, kde se grilovala kuřata. Zuza při zmínce o grilovaném kuřeti jen protočila oči v sloup, protože na těstovinách, kečupu a grilovaných kuřatech jsme byli na Dominice. A že by si raději dala nějaký sendvič a hranolky.
Opět zajedu do městečka a nacházím před radnicí místo na zaparkování. Vedle radnice je pošta, v neděli zavřená, ale schránka je před budovou. Vhazuji první várku napsaných pohlednic a už spěchám na promenádu, abych sehnal hranolky pro Zuzu a něco k jídlu.
Téměř až na konci pláže nacházím zaparkovaný karavan, před kterým jsou natažené stany a pod stany židle a stoly. Francouzka mě osloví, když vidí, jak si vybírám u vystavené nabídky. Dotazuji se, zda má hranolky, protože jsem je ještě dnes nezahlédl. Dostávám souhlasnou odpověď, tak rovnou objednávám dvojitou porci a k tomu smaženou těstovou
placku plněnou šunkou a sýrem. Jelikož jsou přede mnou ještě nějaké objednávky, musím si půl hodiny počkat.
Když nesu Zuzin oběd do auta, pěkně mě hřejí čerstvě usmažené hranolky do rukou. Naštěstí je venku přes třicet stupňů Celsia, tak mi to snad nevystydne. A teď ještě koupit něco pro synky a sebe. Grilovaná kuřata už nejsou, lépe napsáno, řeznictví je již zavřené. Tak se vracím na promenádu, kde ráno prodávali dva chlapi dobroty z moře.
Jenže páni měli už ráno pořádnou frontu a po poledni už tu nejsou. Na jejich místě je však švarná Guadeloupanka, která má dost jídel navařených. Sice je přede mnou jen do červena spálená Francouzka, která dnes ještě nepronesla svou povinnou dávku slov. Takže se s kuchařkou zapovídá a nemůže si z nabídky pěti jídel vybrat a pořád své rozhodnutí mění. Trpělivě čekám, až na mne přijde řada.
Konečně si můžu tedy vybrat. Nechám si ukázat kuřecí kari, dušené kuře, dušené jehněčí a hustou polévku, ze které na mne jukají krevety. Je rozhodnuto, dám si polévku a klukům vezmu dušené kuře s bílou rýží. Kuchařka mi nabízí ke kuřeti místo rýže fazole, ale to klukům nemůžu udělat. Konečně mám nandáno a mám zaplatit.
Aby mi prokázala laskavost, řekne mi částku anglicky. Ujistím se a zopakuji částku ve francouzštině. Domluva je jasná a já zaplatím přesný obnos. Tu se však kuchařka plácne po čele, že se spletla. A že mám přidat dvě eura. Problém je, že už nemám drobné, tak ji podávám další bankovku. Mávne rukou a my máme tedy oběd o dvě eura levnější. Cestou k autu ještě nacházím na zemi jednocentovou minci.
Oběd tedy po téměř po dvou hodinách doručuji strávníkům. Za sebe musím napsat, že polévka byla luxusní. Hustá polévka s nočky, zeleninou, anglickou, vepřovým i krevetami. Tipuji to na nějakou místní kreolskou kuchyni. Polévka mě zasytila a pohladila žaludek. Ostatní strávníci jsou více méně spokojení, takže se nedělní oběd vydařil. A po dobrém obědě si dáme s Jonáškem siestu. V klidu usíná a chrní. Jen ať to všechno dospí.
Advertisement
Tot: 0.074s; Tpl: 0.018s; cc: 7; qc: 49; dbt: 0.0379s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb