Phu Quoc na motorkách ?ást 2.

---

Geo: 10.2072, 103.966

Další den s motorkami začínáme opět snídaní na pláži a pak vyrážíme opět na sever, abychom zvládli co jsme včera nestihli. Objíždíme tedy severovýchodní část ostrova, snažíme se dostat do Národního parku, ale bohůžel je závora dole a hlídači nás nechtějí dovnitř pustit. Ach jo, zase žádný trek nebude. Pokračujeme tedy dále kolem parku a stáčíme náš směr zase na jih. Směřujeme k přístavu, kde jsme byli první den na ostrově. Po cestě potkáváme několik odboček, které podezříváme z toho, že by nás mohli dovést do parku. Bohůžel jsou to pouze malé odbočky, která se vrací zpět na hlavní cestu, ale rozhodně stojí za to jimi jet. Vypadá to jako trasy pro cross. S půjčenými motorkami si to docela užíváme 😊. Přejíždíme mostky, jejichž konstrukce je velmi nestabilní, hupy nahoru dolu, prostě super zpestření. Po nějaké době na nás dopadl hlad a chuť na oběd, zastavujeme tedy u nějaké restaurace, kterou avizují cedule podél cesty. Neuvěřitelné, nikdo tu není, tedy ani obsluha 😊, nádherné palmy na pláži z jemného písku, všude natažené sítě, úplně odříznuté od okolního světa, prostě nádhera. SIce tu nemají jídlo z nejlevnějších, ale určitě stojí za to zůstat. Dáváme si kokosový ořech a nějaké nudle a po obědě uleháme do sítě relaxovat. Přiznávám, že jsem asi na hodinku usnul. Fakt super odpočinek a relax. No trochu času jsme ztratili, ale rozhodně to stálo za to a nyní můžeme vyrazit na jižní část ostrova, kde nás nejvíce láká dle průvodce nádherná pláž. Cesta překvapivě ubíhá docela dobře, i přesto, že v jižní části ostrova je její velká část teprve ve fázi stavby. Podle toho trochu vypadáme, zaprášení od paty až k hlavě 😊 Na pláž dorážíme již v pozdnějším odpoledni a musíme uznat, že to tedy žádná pecka není, takže se moc nezdržujeme a pokračujeme zase na západní stranu ostrova, abychom stihli západ slunce. Vychází nám to krásně, jen co jsme se dostali na cestu lemující západní pobřeží, slunce začíná zapadat. Dáváme se kávičku v místním obchůdku a koukáme na západ. Děláme pár foteček, což se nám úplně nedaří, protože se nám do toho furt s prominutím sere nějaké místní dítě, které se snaží nejom dostat na fotku, ale i ukrást Marťe Drahuš z ruky. No trochu jsme mu to vysvětlili a dokonce to i malinko pochopilo. Po západu vyrážíme podél pobřeží opět severně k našemu ubytování. Cesta je opět hrozně prašná, takže si užíváme každé auto a motorku jedoucí proti nebo předjíždějící nás. Ještě děláme malou zastávku na místní perlové farmě, ale bohůžel už mají zavřeno. Daří se nám sice ještě mluvit s managerem, nějakým cizincem, ten nám ale nabízí jen možnost prohlídky a nákupu v obchodu. Hmmm asi ještě ne, zamyslel jsem se a pobídl malinko zklamanou Martínku abychom pokračovali dále. Krom prachu a tmy jsme již moc nic zajímavého nepotkali. Po návratu a nutné očistě vyrážíme opět na Night market, tentokrát s cílem si zde dát něco dobrého k večeři. Vrátili jsme motorky a vyrazili hledat jídlo. Zaujaly nás docela langusty, tak jsme si vybrali jednu hezkou, docela velkou, udělali s ní ještě pár fotek a nechali si ji připravit s česnekem. Čekání se nám malinko protáhlo, takže jsme zvládli mezi tím vypít pár Tigerů a utéct před deštěm pod stříšku, ale nakonec jsme se dočkali. Langustu nám naservírovali roříznutou na půl, takže jsme se každý chopili jedné půlky a pustili se do ní. Určitě to nebylo vůbec zlé, ale tradičně i přes velikost tohoto tvora v syrovém stavu není na ní zase tak moc masa. Nicméně jsme uspokojili své chuťe, zaplatili a šli si ještě na pobřeží dát iced coffee. Pak už jen cesta domů, která byla hrozná. Nevím jestli to byla včerejší večeře nebo už ta dnešní, ale v mích střevech se rozběhla naprosto neuvěřitelná bitva. Bohůžel nakonec nebyla naše procházka zpět vůbec romantická, protože jsem se necítil vůbec dobře a hledal jsem si místečko kde exploduji. Nakonec to nějak dopadlo, oba jsme přežili, i když romantiku jsme už nezachránili. Po návratu ještě využíváme místního internetového připojení pro kontakt rodiny a Marťa se pak vydala ještě během mého hovoru na procházku po pláži. Následně jsem vyrazil za ní, našel ji sedět v baru a popíjet drink. Objednal jsem si taky a užívali jsme si opět plážovou pohodičku s drinkem v ruce. Bylo to příjemné. Cesta domů už byla o něco romantičtější. Když jsme dorazili do hotelu, bylo už docela pozdě a všichni už spali, neodolali jsme tedy volnému bazénu, sundali věci a skočili se osvěžit. Moc příjemné. Pak už jen vyčistit zuby a do postýlky.

---