P?j?ení auta

---

Geo: 33.2211, 126.25

Ráno po snídani balíme a vyrážíme na bus č.700, abychom se dostali na letiště, kde je nejvíce půjčoven. Oba zkoušíme za pomoci korejských "kamarádů" zarezervovat nějaké auto přes internet, ale marně. Když už společnost zjistí, že jsme cizinci tak řekne, že nemá smlouvu v angličtině a tím to padá. Nicméně Marťa stále zkouší svého známého, který vypadá snaživě. Nicméně přesouváme se na letiště a tady u příletů zkoušíme půjčovny, které nám auto půjčit chtějí, ale za brutální částky. Zjišťujeme, že mimo příletovou halu je spousta dalších půjčoven, které jsou jen pro korejce. Ceny tu jsou bohůžel stejné, jen tu nikdo neumí anglicky 😊... zkoušíme tedy stále komunikovat po internetu s oním snaživým korejcem. Je s ním hrozná domluva, tak se konverzace točí stále dokola a nikam moc nevede. Přesouváme se tedy na kávičku a doufáme, že to nějak dopadne. A nakonec i dopadlo. Onen člověk za nás musel zaplatit zálohu, protože nám nebyl schopen vysvětlit jak ji máme zaplatit my a auto nám nakonec opravdu zařídil. Předání je domluvené na 15hod, takže máme ještě čas na oběd. No kdyby nebyl, nic by se nestalo. V domění, že si objednávám hovězí vývar s nudlema mi naservírovali polévku, která tak sice vypadala, ale plaval v ní led a byla ledová. Po ochutnání bohůžel zjišťuji, že chuťově se to moc jíst nedá 😞. Hmm místní specialita. Ani Marťa netrefila do černého. No nic, jdeme raději pro auto. Byla trochu fuška pak najít tu správnou společnost, ale i to se nakonec podařilo a my auto opravdu máme. Jupíííí. Krásnou bílou Kia Morning... v automatu 😊. Nasedáme a vyrážíme směr pláž, ze které jsme se dnes ráno vrátili, protože tam máme potkat onoho korejce, který nám zaplatil zálohu, a vrátit mu peníze. Cesta ubíhá mnohem rychleji než autobusem. Peníze vracíme a pak pokračuje dále na jih. Směřujeme do města Hamo-ri, kde jsme si vybrali ubytování. Po cestě se stavujeme na obědě a pokračujeme dále. Guesthouse nacházíme nakonec poměrně snadno a parkujeme na parkovišti přímo před ním. Je to příjemný roztomilý guesthouse, kde se ubytováváme na dormitory, které mám celé pro sebe. Milá majitelka nám radí kam na večeři a píše nám na lísteček vzkaz pro personál restaurace, v němž je napsáno kdo jsme a co si chceme objednat. To se pak objednává poměrně jednoduše. Doporučila nám grilovanou kachnu a tomu se nedalo odolat i přes mé pokračující žaludeční obtíže. Masa byla spousta a výborné. Kachna byla předuzená a bylo to fakt super. Jen škoda, že holky nepochopily, že jsme si k tomu chtěli ještě na doporučení paní majitelky guesthousu objednat ještě nudle jako přílohu, ale neva. Výborně jsme se najedli a užili si to. Když jsme dojedli uklidili nám gril a my už se chystali k odchodu, ale v tom začali stůl zase prostírat a gril připravovat... Malinko nás to zaskočilo. Za nedodlouho jsme pochopilio co tu jde... Ony to holky s těma nudlema postřehly, ale vyložili si to trochu jinak, resp. když jsem jim vysvětloval, že chceme nudle, řekly nějaké slovo a já jim to souhlasně odkýval. No a teď nám servírují voňavou nudlovou polévku 😊. Super. Oba narvaný k prasknutí a ještě tohle. Marťe se chce zvracet jen z pohledu na další jídlo, ale já se nevzdávám. Když už jsem to objednal, přeci to nevyhodíme 😊. Naonec i Martí neodolává a skoro celou polévku s vypětím všech sil jíme. To zase bude pálka za jídlo, říkáme si 😞. Když po chvilce získávám odvahu se zvednout a zaplatit, zjišťuji, že nás onen nášup stál naštěstí jen necelých 40kč, což je milé překvapení. Jako kuličky se valíme z restaurace a musíme to jít trochu rozhýbat alespoň procházkou do přístavu. Po procházce se vracíme už s trochu slehlým žaludkem do guesthousu a uleháme do postýlek.

---