Další trek

---

Geo: 4.47385, 101.379

Dnes vyrážíme už jen ve třech, resp. ve čtyřech ... Chvilku po začátku treku se k nám připojil místní pes a šel s námi celou cestu. Bylo to fajn, protože jsme se vydali na ne zcela nejlepší cestu a kolikrát jsme si nebyli zcela jistí kudy se vydat, ale tenhle psík cestu evidentně znal, protože nás vedl dobře. Hlavně na nás neustále čekal. Staral se, jestli jsme se mu neztratili. Trek to nebyl bůhví jaký, ale aspoň jsme něco dělali. Cestou jsme potkali Robinsonův vodopád... Žádná pecka 😉 a to bylo tak nějak vše. Když jsme došli na konec treku 9B celkem dost vyšťavený poměrně náročným lezením ve stráni, chtěli jsme původně pokračovat směrem k čajové plantáži. K té vedla ovšem pouze silnice a byla asi 4 km daleko. To rozhodlo, že se nám tam nechce a tak jsme se vydali cestou č. 9 zpět. Legrační bylo, že jsme se zanedlouho ocitli v prostoru vodní elektrárny a cesta tu zdánlivě končila. Šel jsem se tedy zeptat místního hlídače kudy dál a dozvěděl se, že máme pokračovat po schodech nad jeho budkou. Super. V mezičase si náš hafík prohrával s místní kočkou, která se nakonec vyškrábala na strom odkud na něj poměrně nebojácně prskala. No nic, hra končí a jdeme dál. Když jsme konečně vystoupali po schodech až k brance v plotu, který chránil prostor elektrárny, zjišťujeme, že je zamčena. Vracíme se tedy pro hlídače, který s úsměvem na tváři bere kličky a jde nám odemknout. Po cestě vzhůru se omlouvá, že si neuvědomil že je zamčeno. OK, no problém... Ale sakra co bychom dělali, kdybychom šli tudy dolů? 😉 no hold bychom se museli vrátit. Naštěstí jsme zvolili správný směr a po nějaké době se napojujeme na původní trasu a dorážíme šťastně zpět do města. Já s psíkem se oddělujeme, protože mám hlad a psík si raději vybral mě než nákupy s nima 😉... Naštěstí po chvilce potkal jiného psa a zmizel. Po zbytek dne jsme již jen odpočívali a večer popíjeli rum s kolou. No usínalo se jedna báseň 😉

---