Tehuantepec

---

Vitejte v nejuzsi casti Mexika, v Tehuantepecke siji. Od Pacifiku do Karibiku je to neco kolem 200km. Napadu o zbudovani 2. Panamskeho pruplavu bylo bezpocet, realizace zatim ta tam. Podobne je to i s rychlostni silnici Txtepec-Oaxaca a s dalsimi sliby. Co vsak kazdorocne v teto oblasti pribyva jsou vetrne elektrarny. Vzhledem k pozici teto krajiny mezi 2 oceany se tu denne prohani docela slusne vetry a proto je sije idealnim mistem pro vetrniky. Vitr tu skoro nikdy neustane krom jednoho momentu a to, kdyz zustanete trcet na hlavni spojnici mezi Txtepecem a San Cristobalem de las Casas, cetou do Chiapasu, to ten vitr, potvora, proste zrovna nefouka.
A jsme u tech slibu. Oaxacka vlada spravujici kraj asi tak stejne velky jako nase mala zemicka, proste na prosby svych obcanu tak trochu ....hm. No a co z toho vyplyne, stavka a pozadavek o okamzite vyreseni problemu. Kde je nejlepsi stavkovat? No prece na te jedine hlavni silnici, ktera tudy vede, tak ji tedy zablokujme, treba se pak s nami budou ochotni bavit. Pro informaci uvadim, ze objizdka teto silnice trva cca 8 hodin a je dlouha 600km. No a tak obyvatele male primorske vesnicky dozadujici se jiz 4 mesice o vyslyseni svych proseb u Oaxacke vlady vyrazili s autobusem, transparenty a holemi na silnici a zablokovali ji. No a my jsme si to tudy zrovna masirovali. Jet tak o 20minut driv, vynechat tak nasi skvelou snidani, kde jsme se dovedeli, ze G. Bushe vystrida B. Obama, to bychom asi projeli, ale protoze jsme to chytli blbe, trceli jsme na silnici skoro 6 hodin. Pozadavky vyslyseny stejne nebyli, ale stavkujicim se zzelelo zastavenych a pustili par aut. Ovsem tech sest hodin bylo docela krusnych. Slunce pralo, teplota byla hrubo nad tricet, nasemu autobusku se polamala klima a jediny unik byl vyjit ven a schovat se do stinu vozidla. Obcasne navstevy stavkujicich neprinasely zadne podstatne novinky a tak se nam pomalu rozplyval sen o vyletu lodkou po kanonu Sumidero a prijemnem veceru v San Cristobalu. Hlavni vyjednavac vesnicanu mel asi tak 80kg a vizaz olmeka. Pri vyjednavani do telefonu zvysoval hlas takovym zpusobem, ze z nej sel strach. Vesnicane zachovavali vazne tvare, problem byl kriticky. Hole v jejich rukou naznacovali, ze kdo bude chtit projet, tomu upravi karoserii.
Vynalezave autobusove spolecnosti zacali rozjizdet pendl, nacouvali k zatarasu, nechali vystoupit pasazery, ti presli zataras a na druhe strane nastoupili do autobusu teze spolecnosti jedoucim v protismeru. Ostatni, bohuzel, museli trcet.
Kdyz nas pustili, jeli jsme, co to dalo, ovsem pri vsi smule nas jeste poslali cca 60km objizdkou diky oprave mostu a tak dorazime do San Cristobalu po 9 hodine vecerni, umoreni teplem, stavkou a objizdkama. Ne vzdy se dari, ale i takove je Mexico. Que viva el Pueblo!

---

Photos

I na vtipky tu byl prostor...konecne, proc ne...
Team Pumas. The best team in the world!