První p?esun na motorkách

---

Geo: 11.8241, 104.763

Snídani si dáváme v našem guesthousu a připravujeme se na první přesun. Balíme věci a jedeme do města sehnat gumicuky a zeptat se Martí na košík na řidítka. Gumicuky ukecáváme nakonec za celkem přijatelnou cenu na Russian Marketu. Košík sice mají, ale za peníze, které ra něj rozhodně dát nechceme. Zkoušíme se ještě poptat po sítích na spaní, ale cena 8USD se nám zdá moc (což není ani náhodou pravda, ale to zjistíme až v Laosu 😊). Nicméně máme čím přidělat batohy, tak se můžeme v klidu naobědvat a pomalu vyrazit. Vyzvedáváme si věci v guesthousu, které přiděláváme na motorky a vyrážíme. Snažíme se dostat na silnici NH5, což se nám na první pokus úplně nepovedlo, takže jsme se pak chvíli naháněli na mostě, přes který jsme neměli vůbec jezdit, abych Marťe oznámil, že se máme vrátit. Na druhý pokus už to bylo lepší, i když za cenu odbočení do zákazu, na neštěstí pro nás za přítomnosti policie 😊. Naštěstí jsme ujeli 😊. Jinak cesta nebyla úplně příjemná, protože silnice byla dost rušná a hlavně na to, že byla označena highway, byla dvouproudá a dost úzká. Martínka nám našla, že nedaleko městečka Oudong by měl na kopci být nějaký hezký klášter. Smšřovali jsme si to tedy k němu. Po cestě jsme potkávali spoustu stánků s velikým hrncem a párou stoupající z něho, zastavili jsme, abychom zjistili co mají a rovnou jsme si koupili vařenou kukuřici 😊. Pokračujeme dále až k onomu klášteru. Je to opravdu nádhera. Vyjíždíme ještě na kopec, kde je stupa a od ní nádherný rozhled. Vzhledem k tomu, že máme na motorkách batohy se všema věcma a ke stupě se musí kus po schodech, střídáme se v návštěvě stupy a hlídání motorek. Když jsem přišel nahoru a kochal se okolím, zaslech jsem hlasité mnohohlasé modlení. Šel jsem prozkoumat odkud vychází a našel skupinku modlících se mnichů ve svatyni plné sošek buddhy. Před svatyní stál nějaký civilista a zval mě dovnitř a že si je můžu vyfotit. Chvilku jsemse zdráhal, ale když mě prakticky nutil, vyfotil jsmem si je. Vrátil jsem se zpět a vyrazili jsme hledat nějaké ubytování. Zkoušeli jsme se ptát paní u jednoho ze stánků, které zde byly, ale moc nám nerozumněla. V tom nás na motorce minul onen civilista, který mě pobízel k focení. Asi mu došlo,že jsme se ptali po ubytování, protože se za chvilku vrátil a ukazoval, ať jedeme za ním. Jeli jsme tedy. Dovedl nás opravdu do guesthousu v centru Oudongu. Poděkovali jsme a šli se ubytovat. Po ubytování jsme vyrazili na večeři. Dali jsme si grilované kuře na grilu, který jsme cestou vyhlídli. Když jsme se vraceli z večeře, potkali jsme jakýsi stánek, který v potemnělé ulici úplně zářil. Stálo u něho spousta lidí a odcházeli s mističkou zmrzliny. Tomu přeci nemůže Marťa odolat. Bohůžel má ale střevní obtíže, takže ji zakazuji to jíst a kupuji jednu misku sobě 😊. Samozřejmě, že je to jen záminka, abych ji mohl trochu potrápit. Zmrzlina politá salkem? Jak bych jí to mohl nekoupit... Vracíme se na pokoj a ještě chvíli surfujeme na internetu a uploadujeme fotky. Ještě pohádka na dobrou noc .....

---