Vikend v Santiagu

---

Sobotni program byl ve znameni shaneni kempingoveho vybaveni. Sehnat propan-butanovou bombu bylo v tento den v Santiagu docela umeni. Z jednoho konce mesta vas posilaji na druhy, nakonec, po 5 nachozenych kilometrech v ramci poznavani mesta, kupuji v nakupnim centru. Kde jsou vsichni obyvatele Santiaga v sobotu odpoledne?...No prece v nakupnim centru... 😊 Ne, neni jich az tak moc v porovnani s tim kolik jich je v parcich a na venkovnich zahradkach restauraci atd...Je docela teplo, neco mezi 25 a 30 stupni celsia, nejprijemneji je ve stinu, ale na slunci se da relativne take vydrzet.
Centrum mesta je preplnene lidmi a vybercimi prispevku na charitu - patek a sobota je ve znameni Teletonu, tedy organizace, ktera vybranymi penezi pomaha napriklad detem zaplatit operace, ktere by si jinak nemohli dovolit atp. - po chvili pozorovani si vsimam, ze prispivaji opravdu vsichni.
Plne jsou i obchodaky v centru, kterych je tu milion. Ulice se hemzi ulicnimi kejkliri, vitezne vystoupeni maji 3 kluci hrajici na velke bubny s cineli, ktere maji pripevneny na zadech, kdy nohou pohybuji cineli, rukama busi do bubnu palickami a u toho jsou schopni jeste predvadet neskutecne pohyby nohama, neco ve stylu stepu.
Na Plaza de Armas frci hra v sachy a fanaticke tance milovniku jezise krista. Mezitim vsim na namesti radostne pobihaji a hraji si divoci psi, velmi casto ovsem chrapou nekde na kraji chodniku nebo zastavce, kde je lide s respektem preskakuji.
Dokud se nedostanete na jeden ze Santiagskych kopcu, neuverite jak je mesto obrovske a hlavne jak je uzasne obklopene horama. Bohatsi ctvrti se pysni velmi luxusnimi panelaky s bazeny, residencni ctvrti zase neskutecnymi vilami, golfovym hristem, zelenymi parky, butiky atd. Vyrazim na kopec - popularni Cerro San Cristobal, utapany z hledani bomb sedam na kabinovou lanovku, kterou jezdil zrejme jeste strejda Pinochet jako maly kluk a nechavam se vyvezt nahoru. Vyhledy jsou uchvatne. Z kopce se vam otevira dalsi velka cast mesta, ktera doposud lezela schovana za kopcem, viditelnost je dobra a vyhledy vskutku omracujici.
Z konecne stanice musite jeste kousek na kopec, kde stoji 22m vysoka bila socha Virgen de la Immaculada. Cerro San Cristobal je vyzvou pro bezce a cyklisty. Vetsina bikeru se nahore obcerstvuje vychlazenym piveckem, proste jako u nas 😊 Dolu z kopce se vydavam po prasne cesticce pro pesi, kde si uzivam dalsi vyhledy na mesto. Nasledne sejdete k ZOO, ktere se take rozprostira na tomto kopci a pokud sejdete nize, prochazite ulickou s pivnimi zahradkami narvanymi lidmi plne si uzivajicimi sobotni letni atmosferu. Prechazim reku Mapocho, ktera si to drti rychlosti slusne raftove reky uzkym betonovym korytem v cele sve spinave krase mestem, prechazim po moste, ktery, jak zahy shledavam, je zaroven divadlem, uzasne. V parku za rekou je plno, na travniku je asi stovka mladych objimajicich se paru, radostne pobihajicich deti, zonglujicich kejkliru, chlapci hraji na bubny, leto v plnem proudu.

---