Advertisement
Published: July 12th 2017
Edit Blog Post
Geo: 13.8064, 104.982
Ráno vstáváme "brzy", abychom vše stihli. Vyrážíme na snídani do restaurace, kde jsme byli včera na večeři, protože jako jediná je schopna po ránu připravit kávu, balíme věci, které necháváme na pokoji a bereme mou motorku a vyrážíme. Jedeme asi 30km než dorazíme k příjezdové cestě do Koh Ker. Vstupné je 10$ což není úplně málo, ale co naplat. Během několika málo minut dorážíme k první budově komplexu. Sice jsme přejeli tu úplně první, což je Prasat Pram. Dále navštěvujeme Prasat Neang Khamu, Prasat Chen, míjíme vodní nádrž Rohal a konečně přijíždíme k hlavní atrakci tohoto komplexu, Prasat Thom. Je to krásná zelená pyramida, na jejímž vrcholu kdysi stávala svatyně. Dnes tu jsou již jen její trosky. Než jsme se ale dostali k samotné pyramidě, procházíme Prasat Krahom. Dále pokračujeme přes Prasat Linga, svatyně s údajně jedním z největších phalických symbolů zasvěceních Shivovi v Kambodži. Dále míjíme dalších několik prasatů, většinou již v ne úplně dobrém stavu. Až na Prasat Thom se jedná o poměrně průměrnou podívanou, která tedy asi úplně nestojí za 10$. Jsme ale rádi, že jsme sem zajeli. Po návratu zpět do ubytování berememe věci, druhou motorku a vyrážíme na jídlo. Pro jistotu si ještě do
nádrže dolévám litr benzínu od již trochu připitého pána, který nám připravoval jídlo a vyrážíme do asi 25km vzdáleného Preah Vihearu. Při hledání ubytování mi umírá motorka, což bylo způsobeno nedostatkem pohoných hmot. Sakra ta holka ale žere 😊. Naštěstí se mi to přihodilo na ulici hned vedle stánku s benzínem. Uffff. Nakonec jsme našli krásné ubytování. Po vybalení věcí ještě vyrážíme na jídlo. Dnes nás vyšlo opravdu levně 😊. Již zkušeni, že je potřeba ptát se nejprve po ceně, usedáme do jedné místní jídelničky, kde seděla spousta lidí, což většinou bývá zárukou kvality. Bohužel nás hned na začátku trochu odradila cena 3,5$ za polévku. V tu chvíli nás ale oslovuje uniformovaný člověk od vedlejšího stolu a ptá se odkud jsme a co tu děláme a co že si to chceme dát. Zodpověděli jsme mu jeho otázky a on začal nadšeně vyprávět jak jeho šéf, člověk co s ním seděl u stolu, zná Českou republiku a že tam studoval jeho kamarád a ať se nezajímame o cenu, že to Kambodža platí. No trochu jsme se pousmáli a odvětili, že toto určitě není třeba. Nicméně měl tento člověk neustále potřebu se o nás starat a rozhodně nebyl nepříjemný. Objednal nám tedy
jídlo a pivo. Za chvilku nám donesl na talíři ještě dva banány, které jsou prý od jeho šéfa. Večeři nám naservírovali a mi se pustili do místní khmérské polévky. Za chvilku se u vedlejího stolu zvedli a zastavili se u nás, aby nám oznámili, že náš účet už je uhrazen, ať už nic neplatíme. Dost nás to zaskočilo, tak jsme překvapeně zdvořile poděkovali a užili si zbytek večeře. Na večer jsme si koupili ještě na pokoj pivo, které jsme si vypili u serfování na internetu a vymýšlení co budeme dělat dále. A jak nám to šlo 😊
Advertisement
Tot: 0.115s; Tpl: 0.01s; cc: 6; qc: 45; dbt: 0.0441s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb