Den 14. - Z West Coast do Wanaky a Queenstownu

---

Když jsme se dnes loučili se západním pobřežím (neboli West Coastem), navštívili jsme v Haastu malé infocentrum spojené s muzeem. Zaujala mě jeho přezdívka "Wet Coast" (mokré pobřeží) a zároveň jsme si ho autenticky vyzkoušeli. Pršelo celou noc ze čtvrtka na pátek a ráno byl ještě velký opar, takže počasí na létání nebylo ani dnes. Ještě budeme mít jednu příležitost, tak snad se už zadaří.

Je potřeba zdolat spoustu kilometrů, jelikož místa našeho zájmu jsou od sebe dost vzdálená. Mezi nimi dost často nebývá žádná civilizace, ale silnice tu udržují v dobrém stavu, i přes mnohé sesuvy půdy či kamení na vozovku. Otevírají se nám nové pohledy do krajiny, většinou projíždíme údolím a kolem nás se tyčí vrcholky.

Cestou do Wanaky máme možnost obdivovat množství vodopádů, které se tříští o skály. U jednoho z nich jménem "Fantail's Falls" zastavujeme. To, že se nacházíme na jižním ostrově nám napovídá i tvar jezer. Zatímco na tom severním byla jezera většinou kulatá, jelikož vznikla zatopením sopečného kráteru, jezera na jihu jsou spíše podlouhlá či oválná. První dvě jezera Wanaka a Hawea přesně vystihují definici výše. Jediné čím se liší je zabarvení vody.

Wanaka je též město, které působí pohodovou atmosférou. Můžete si dát něco dobrého k snědku, ohromnou porci zmrzliny nebo jen tak posedět na pivu, které se tu vaří. Místní atrakcí je zejména vrba vyrůstající přímo z jezera. Nejedná se o nijak dispozičně výrazný strom, ale je prý nejfotografovanějším stromem na Zélandu.

Netradiční zastávku děláme v místě zvaném Cardrona. Je zde 155 let starý hotel, bývalý vykřičený dům ve skotském stylu. Stojí za zastávku na pivo či whisky.

Naším útočištěm na další dvě noci bude Queenstown, město adrenalinových sportů. Těším se moc, co nám přinese zítřek.

---