Melbourne All-Inclusive - včetně tenisu Australian Open

---

Vítejte v nejlepším městě Austrálie!

Melbourne má 4,5 miliónů obyvatel aneb stejně jako celý Nový Zéland. To jen pro začátek. Zamilovala jsem se hned po výstupu z vlaku ze slavného nádraží Flinders Station. Zrovna svítilo slunce, cestou jsem si pěkně popovídala s místňákem a čekal na mě kamarád ze Zélandu, se kterým jsem se seznámila před rokem v Praze (díky AIESEC). Nicméně bez té atmosféry tohoto města by všechny mé radostné dojmy stejně vzaly do zaječích. Mohla jsem tu strávit necelých 12 dní (z nichž jsem doopravdy v centru města strávila týden), dá se tedy říct, že jsem toho celkem dost prošla a poznala. Tady jsou mě zážitky a poznatky.

Po obvodu CBD (Centrál Business District) obíhá historická tramvaj, která je zdarma a ukazuje na známé památky. Všechny Tramvaje v této oblasti jsou navíc zdělá zdarma! Když jsem tak bloumala u hlavní knihovny, narazila jsem na túru zdarma. Takové jsem zažila i v Americe, máme je i v Praze - průvodci se živí dyskem 😊 Túra trvala 3 hodiny a poctivě jsem si dělala poznámky. Tak jdeme na to:

Ta hlavní knihovna je nejhlavnější, dokonce státní knihovna (Státě Library) a byla založena roku 1854. Co se to tehdy dělo? V 60. letech 19. století (aneb 1951-1960) tu probíhala zlata horečka. Druhá na světě - po Saň Franciscu. V té době většina lidí z Melbourne a okolí opustila své zaměstnání (38 že 40 místních policistů například) a vrhla se na hledání zlata. Zpočátku ho bylo hodně, stačilo se projít a na zemí se válely zlaté kousky. Poté stačilo trochu zahrabat...No nyní už je většina zlata pryč, ale nepochybně tu ještě mnoho leží - jenže už mnohem hlouběji.

Melbourne bylo založeno roku 1835, jako farmářské místo. Většina australských měst vznikla jako sídlo anglických kriminálníků, jelikož Británie ztratila svou Ameriku (všechna města až na Melbourne a Adelaide). Pojmenované bylo, nudné, podle tehdejšího britského ministra. Melbourne se dlouho přezdívalo Smellbourne (smell=smrad). Zlata horečka ale přilákala mezinárodní lovce pokladu - v této době přišlo hodně Číňanů, Evropanů (Italové se zabydleli v Lygon Street, kde mají údajně nejlepší koláčky a sladkosti) a konečně nějaké peníze byly investovány do rozkvětu města (knihovna, univerzita, nemocnice...). Celkové se během zlaté horečky vytěžilo 32 biliónu dolarů (v dnešních penězích). Koreluje to snad s faktem, že Australané jsou největší gambleri na světě?

Jako první město na světě ustanovilo Melbourne roku 1856 8mi hodinovou pracovní dobu. Zedníci Melbournské univerzity se prostě vzbouřili a řekli, že chtějí mít 8 hodin na práci, 8 hodin na odpočinek a 8 hodin na spánek. A bylo to!

Ještě taková zajímavost (jako bych vám tu vlaste vyprávěla něco jiného, že...ooo, velké minus za neskromnost😊): australská angličtina používá takové pěkně slovo 'bogan'. Dá se přeložit jako vagabond...? Zkrátka příslušník nízké vrstvy, nízkého chování. Během horečky někteří tito 'bogans' pochopitelně zbohatli a jelikož je problémy světa zas tak moc nezajímají, nechali svým koňům dělat zlaté podkovy, nalévali jim francouzské šampaňské a jen tak pro zábavu pojídali 'bankovkové sendviče'.

U katedrály Saint Patrick je socha Šíra Douglas Nicholse - to byl první aboriginsky muž povýšen do rytířského stavu. Do roku 1962 nemohli Aboriginci volit ani neměli žádná práva. 1962!! A to tuto zemí obývají o 50 tisíc let déle.

Přetrvávají tu zvláštní pravidla a zákony (některé policie pokutuje - ten první, o dalších nevím😉): Nesmí se přecházet na červenou (za to je pokuta $90). Žárovku nesmí měnit ne-elektrikář. Pánové si v neděli nesmí obléknout fialové kalhoty (něco náboženského). A během 1916 a 1966 musely hospody zavírat v 6 večer. Pracovní doba končila v 5, takže během té hodiny se místní zlili do němoty.

Australané milují kávu, obyvatelé Melbourne mají k dispozici 534 kaváren jen v CBD! Nachází se tu nejdelší China Town v Austrálii, 2. nejstarší China town na světě (po San Franciscu - i když tam se vlivem zemětřesení poničilo, takže ho museli postavit znovu. Takže je tu nejstarší původní China town). Číňané většinou pracovali jako farmáři nebo obchodníci - v podstatě krmili ty, kteří lovili zlato. Nedaleko od Parlamentu jsou takové 2 malé uličky. Dřív se jmenovaly Romeo Lane (dnes Crossley St) a Juliet Terrace (dnes Liverpool St) a patřily mezi vyhlášeny 'red light district'. Jen v Romeo Lane stalo 18 bordelu 😊 První telefony ve městě staly u parlamentu a v této ulici. A říká se, že sem z parlamentu vedla tajná chodba. Kdoví 😊

Haigh's čokoláda je údajně nejlepší australská čokoláda, jinak prý chutnají australské čokolády, dle slov našeho průvodce, jako 'shit'. Proč? Austrálie je horká země. Aby se čokoláda nerozpouštěla, přimíchávají do ní nějakou chemickou látku.

První australská mapa na světě byla vydaná ve francouzštině ~ Frantíci zajali kapitána Matthew Flinderse, který jako první obkroužil a zaznamenal tvar této obrovité země (říkala jsem vám, že je 98x větší než Češko?).

Již zmíněná Flinders stanice má zajímavý příběh. Její nákres vytvořili tu, ale jako všechno v té době, ho museli odeslat do Británie ke schválení. Schválení dostali, návrh dostali zpět, postavili stanici....A zjistili, že plán byl zaměněn s Bombajskou stanici vlaku. Ta je tedy mnohem vyšší a majestátnější. Ups 😊 Hned vedle Flinders station se rozprostírá Federation náměstí, údajně 5. nejošklivější náměstí na světě. Promítají tu ale na obrazovce tenis, tak sem proudí davy tak jako tak. Přes řeku vedoucí most nabizi výhled na kriketový stadión - 10. největší na světě. Do výšky 300 metrů se tyči Eureka Skydeck, 91 páteř, 1520 miliónů a zajímavá konstrukce (nahraju staženou fotku, bez letadla jsem to nedokázala zachytit). Při větru se budova vychyluje o 30 cm do obou stran. Nahoře se člověk může nechat vystrčit ve skleněné krychli ven (Edge experience, připlaťte si dalších $12), kdy vidí na město a 88 páteř pod ním. Není to tak hrozně, protože to samozřejmě není čistá skleněná deska, ale představit si, že z tohohle skáču bungee jumping...

Staré Melbournské vězení Gaol (čte se to úplně stejně jako Jail - Gaol je starou britskou angličtinou vězení) nabízí možnost nechat se do něj zavřít. Tak jsem se zavřít nechala 😊 Ale jen asi na 2 minuty s ostatními dámami a navíc to ani nebylo zamčené. Ale i tak to bylo pro některé děti traumatické - jeden chlapeček se prý robrecel. Pro dospělé to ale byla legrace. Hlavní výstavní budova je 3patrová, malé kobky jsou dost děsivé - zkusila jsem si představit být tam po delší dobu...uff. Mimochodem toto vězení mělo jednoho slavného odsouzence. Net Kelley, hlava Kelley gangu, který loupil v bankách, bohatým bral a chudým dával. Jinak tu bylo vykonáno asi 35 (nebo 135) poprav oběšením. V místě, kde nás zavřeli to je jednopatrové, místnosti jsou větší, zato tam ale mohlo být hodně lidí ve vazbě. Do roku 1994 se aktivně používalo, takže všechny vzkazy na stěnách jsou pravé. Dost dobré!

V pondělí 26., na den Austrálie, jsem si nechala ujít večerní ohňostroj (letos jsem mimochodem ještě neviděla ohňostroj) a konečně zašla na Australian Open! Lístky staly tedy více než méně, to je tak, když se jde na poslední chvíli. A popravdě celou dobu jsem mrzla a těšila se, až to skončí, ale zážitek pěkný. Měla jsem taky skvělá místa - přesně na prostředku, ideál! A viděla jsem hrát Venus Williams proti Agnieszce Radwanske (ani jedna se nijak neusmívala, což usnadnilo moje ne-fandění ani jedné z nich, kdy jsem si mohla tenis vychutnat jen tak bez nervů). A Novaka Djokovice s Gilles Mullerem. Djokovic vyhrál ve třech setech, hurá hurá, zápas přesto skončil kolem půlnoci. Vymotat se ze stadiónu, v závěsu všech lidí dojít na nádraží.......A zjistit, že poslední vlak 'domů' ujel před 40ti minutami. V jednu hodinu ráno jsem byla vinou své laxnosti a zásadové nepřipravenosti 'zavřená' v centru města zatímco moje postel poklidně spala 15 km daleko. Být v Indii, Americe, popravdě být i v Česku, sympaticus by mi asi nastartoval reakci 'útěk nebo útok' (o hladině mého kortizolu nemluvě). Tady ve velkém Melbourne v me celkem familiární zemí jsem se ale jen musela zasmát sama sobě při cestě do blízkého McDonaldu. Ať žije tento řetězec nezdravého jídla - poskytl mi útočiště po celou noc. Oka jsem nezamhouřila a byla mi trochu zima, ale ve společnosti dalších asi 10ti lidí (cestovatelů i tzv. 'ztracených existenci' města) a personálu jsem si dala zmrzlinu za $1 a četla si knihu do 5ti ráno, kdy jel první vlak. Jeden dolar - takhle levný hostel aby člověk pohledal!

V ulicích centra si lze všimnout poměrně hodně bezdomovců. Všichni měli u sebe na kartónové ceduli napsán příběh (Ahoj, jmenuju se tak a tak a jsem bezdomovec/kyne...Popravdě dál jsem nikdy nečetla :/) Spoustu budov zkrášlují grafiti. Jak se ale člověk zamotá do menších a méně navštěvovaných uliček, Melbourne už nepůsobí tak krásné - špinavé ulice plně odpadkových košů nejsou výjimkou. Jinak ale dodavaji atmosferu cetna hudebni i tanecni vystoupeni.

Počasí bohužel opět absolutně nevyšlo - jako bych s sebou přivážela déšť a mraky. Zkusím si to nebrat osobně i přesto, že v Christchurch teď mají třicítky a slunce. Po mém odjezdu snad ani nebudu zkoumat australské meteorology. Tedy samozřejmě: jejich předpovědi 😊

I zde jsem bydlela přes CouchSurfing - gauč mi nabídl hostitel z Turecka, co tu už několik let bydlí (měl 40 pozitivních referencí). Bohužel nikde nebylo napsáno, že do centra mi to bude trvat skoro hodinu - 20 minut na vlak a 33 minut v něm. Taky že se tu kouří jako v továrně a že Turci jsou noční sovy, které poslouchají hudbu na plne kule a povídají si to ranních hodin. Postupně jsem se ale aklimatizovala, přešla kulturní šok a skamarádila se se zde žijícím Kiwi (aka Novozélanďanem, rozumíme si) v mém věku. I přes cenu lístku na vlak (jedna jízda stojí o víkendu cca $2,50, ve všední dny asi $3,40) a s rčením, že čas jsou peníze, jsem díky tomu ušetřila nezanedbatelnou částku.

Melbourne toho má hodně co nabídnout a bohužel spoustu z toho jsem nestihla 'přijmout'. Melbourne ZOO, kampus Melbourne University (nejlepší australská univerzita co do psychologie...Ta 'moje' UQ je hned za ní), Melbourne Museum, Lentils and Anything - nezisková vegetariánská restaurace, kde člověk může platit, kolik chce, údajně dobrá čtvrt Fitzroy, všechny možné parky, jezírka, hřbitovy (na ty já jsem😊), všechny místní geo-kesky. Podle mě jde o nejlepší australské místo k žití, vlastně nejen podle mě, ale i podle oficiálních žebříčku. Takže kdybyste se sem někdo přestěhoval, rozhodně vás navštívím!

Pár tenisových videí

---