11. DEN - kone?n? pátek!


Advertisement
United Kingdom's flag
Europe » United Kingdom » England » Greater London
May 29th 2015
Published: December 13th 2017
Edit Blog Post

Geo: 43.6623, -7.59564

A je tu konečně pátek! Jestli mám být upřímná, tak burelská škola je stejně zábavná asi jako ta česká. První hodinu jsme měli biologii, při které jsem začala číst 1984 od Orwella. Musím přiznat, že mě to fakt chytlo, a již se nemohu dočkat další hodiny, kdy budu moct pokračovat (opravdu jsou mezi španělštinou a galicijštinou značné jazykové rozdíly...). Po třetí hodině jsme byly již osvobozeny a vydaly se na dopolední svačinku. Když navštívíte Španělsko je povinnost vyzkoušet místní tradiční pochoutku "churros con chocolate". Jedná se o kvalitní hustou čokoládu (opravdu huuuustou) a podlouhé tyčinky chutnající podobně jako kobliha (nic lepšího k tomu přirovnat neumím...). Měla jsem je již při první návštěvě Galície, ale i při druhé zastávce je to povinnost... Tak jsme si s děvčaty udělaly hezkou chvilku v příjemné kavárně (viz 5.den - večeře v 11 hodin) a potěšily malá bříška. Bohužel jsme musely sedět uvnitř, protože venku nebylo již místo díky úžasnému počasí. Sluníčko už od rána svítilo a dokonce hřálo tak, že jsem i já odložila bundu (normální lidé chodili v tričku...). Tipnula bych to tak na 19 stupňů, avšak otravný vítr od moře, jenž vleze všude, na teplotě ubírá. Když jsme zaplatily "churros", číšník najednou s úsměvem přinesl typické španělské jednohubky "tapas". Byly jsme celkem překvapené, proč to udělal. Nejspíš zaslechl, jak stále opakuji slovo "tapas", protože mne zajímalo, co si musím objednat, abych také dostala tyhle lákavé jednohubky - a ono se povedlo! Sem budeme chodit častěji... Poté jsme opět navštívily burelské tržiště a Eva ukořistila pěkné sako (bohužel jsme nebyly tak úspěšné jako ve včerejší posilovně...čekala ji plná cena, ale i tak byla moc spokojená😉.
Na odpoledne si holky naplánovaly pláž a já se vydala se sestrou a jejími kamarádky na výlet do nedalekého Viveira. Poprvé jsme jela španělským vlakem (podobá se menšímu "city elephant"😉. Cesta trvala bohužel jenom půl hodiny. Možná se ptáte, proč bohužel. Krajina, kterou jsme projížděly, byla opravdu kouzelná. Chvíli lesíkem, pak otevřený výhled na čistě modré moře a opět zeleň. Řekla bych, že většina turistů dá přednost jihu Španělska, ale od teď jsem toho názoru, že Galície také stojí za zastavení (akorát s pršipláštěm a rukavicemi....). Město Viveiro určitě také stojí za zastávku, nicméně nedávný Foz či La Coruña mne uchvátila více. Městečko má malebné uličky, kterými by se dalo nějakou tu chvíli procházet, avšak chybí mi tu plážička, na jejž jsem teď zvyklá. Tady místní musí "smažit" své špeky na velké a neutulné, kde bych spíše zaparkovala člun než smočila nožky. Představte si například naše Krkonoše během letního období - chaty roztroušené po zelených stráních a pod nimy najednou moře s malými červenými lodičkami. Ta kombinace mi připadala zvláštní, působilo to na mne poněkud drsněji než kouzelná La Coruña. Přesto mne sezení na starodávném náměstí s kouzelnými balkóny a sluncem, které mi konečně zahřívalo tělo (a snad i trochu opalovalo) naplňovalo štěstím. Avšak když jsem se zeptala na čas odjezdu, trochu mi úsměv poklesl. Další vlak jel až v devět hodin! Narazily jsme na další kamarádky a opět se usídlily na náměstí. Začala jsem trochu chytat bronz a přemýšlet nad tím, co asi děláte vy. Bohužel se kamarádky bavily galicijsky, takže jsem do rozhovoru moc přispět nemohla. Mrzelo mne takhle zbytečně sedět, když uličky kolem nás lákaly mnohem větší zábavou. Nezbývalo mi nic jiného než čekat a vyhýbat se tekutým dárečkům od racků... Nakonec jsme vyrazily podél pobřeží na dvouhodinovou procházku, kterou bohužel musel doprovázet i otravný vítr. Po cestě na vlak jsme se však staly svědky ošklivě vypadající nehody! Z ničeho nic se převrátilo protijedoucí auto. Kola se stála točila a motor běžel na plné obrátky. Ze všech stran se začali sbíhat lidé, aby pomohli zaseknutým nešťastníkům. Lara okamžitě zavolala sanitku, protože to opravdu vypadalo strašidelně. Naštěstí pasažéři měli pouze pár modřín a vyděšený výraz v očích. Ještě že jsem byla opatřena vodou, která jim přišla vhod.... Viveiro je opravdu zajímavé místo, kam se však vracet již nemusím.
¡PASAD NOCHE BIEN!

Advertisement



Tot: 0.036s; Tpl: 0.014s; cc: 8; qc: 45; dbt: 0.0105s; 1; m:saturn w:www (104.131.125.221); sld: 1; ; mem: 1.4mb