Od odjezdu k prijezdu

---

---

Nejsme normalni lidi a tak jsme si ani nemohli koupit letenky z normalniho letiste, například letiste Vaclava Havla, které mame kousek za barakem. A tak se stalo, ze jsme leteli z Wroclavi. Mezi Prahou a Wroclavi mají Faitovi starsi chalupu takze se nabizelo se k nim pozvat na noc, coz mělo tu vyhodu ze jsme mohli vstavat az ve 4:15. Ani nechci pocitat, kdy bychom vstavali při odjezdu z Prahy.

Ale vratme se zpet do Prahy, ve ctvrtek den před odletem. Jirkuv plan odjet na chalupu kolem osme a poradne se vyspat kvuli rizeni vzal brzy za sve. V pul pate jsme se potkali na Pankraci a jeli dokoupit poslední věci které jsme do te doby nezvladli sehnat. Bylo jich ale hodne. Casove nejvetsi byl nakup v Decathlonu, kde jsme brali všechny kusy obleceni, které nam ještě chybeli. Takze zkouseni a zkouseni a cekani na kabinku a zkoušeni. Hrozny. Pak odevzdat rodicum klice od bytu aby kocky nechciply hlady a dokoupit zbytek jidla (Instantni hostince a sladkustky). Suma sumarum jsme teprve domu dorazili kolem sedme. Sice uz jsme byli trochu predbaleni, ale spolecne s uklidem apod. jsme se tam zasekli do deseti. Pak cesta na chalupu a tam znova baleni. Ja jsem totiž zvolila nepremysleci variantu - batoh jsem vezla prazdny a všechny věci jsem nahazela do bedny. Trideni a vymysleni kam kterou věc uklidim aby byla po ruce a aby v tom byl systém, jsem odlozila. Na chalupu jsme prijeli v pul dvanacte, při zivote nas drzela Coca cola. Jirka ohral veceri a ja se sbalila. Na cestu jsem koupila a doma vyhrabala hrozne moc plastovych uzaviratelnych sacku, do kterych jsem uzavrela všechny mozne věci, které by mohly navlhnout nebo naopak vytect. Takze trochu pakarna. Zbyly nam krasne tri hodiny spanku. Yes!

Kdo zna Jirku, tak ho asi neprekvapi, ze jsme rano vyjizdeli s asi 75 minutami rezervy. Me to taky neprekvapilo, ale když jsme dojeli na letiste a měli presne tu hodinu navíc, dali bychom pul kralovstvi a zbytek Coca coly za hodinku v posteli. Jenze místo toho jsme koukali do zdi letistni haly a hadali se kdo zajde do auta pro zapomenutou colu. Nezasel nikdo, ale byl alespon cas si udelat selfie :-) jo, a vyslo na první pokus :D

Odbaveni probehlo v poradku a v bezcelni zone jsem si objednala nejake smoothie z jahod, bananu a jablka. Jenze se na nej asi trochu zapomnelo, takze jsme ho po urgovani dostali par minut před planovanym odchodem do gate. Ten se sice stejne nakonec posunul, stejne jako cely odlet, ale kopla jsem to do sebe tak rychle, ze jsem si pro jistotu pripravila pytlicek… 😊

Cele letiste ve Wroclavi je takove malinke a roztomile. Zkonstatovali jsme, ze je to lepsi nez ty obrovske haly, které clovek prechazi pul hodiny a mota se mezi milionem kramu. Po nejakem zpozdeni jsme se dostali do letadla. Bohuzel jsme nesedeli vedle sebe (chyba v Matrixu?), ani na zpatecni ceste nebudeme sedet vedle sebe. Nesla jsem to nelibe hlavne proto, ze toto byl muj první let, tak jsem to chtela trochu prozivat, a ono nebylo s kym. Vedle me po levici sedela prisne upravena divka s kourovymi stiny, ocima oramovanyma cernymi obroucky a naprosto dokonale namalovanymi rty (tuzka na rty presne o jeden stupeň tmavsi nez rtenka), cetla si. Po pravici se nachazel nehezky chlapec, který prsty s uplne okousanymi nehty skakal po display svého telefonu a celou dobu hral ty nejdementnejsi hry, jake jsem kdy videla nekoho hrat. Zlaty poziraci Nokiacky had! Kam se ta dnesni mladez proboha riti???

Jirka celou dobu spal, takze bohuzel vůbec netusi, kdo vedle neho sedel.

Během letu jsem se tvarila jako nad věci, ale ve skutecnosti jsem to hrozne prozivala. Každý zachvev letadla zpusobil, ze ve me ztuhla krev. Kazde prudci stoupani nebo klesani mi otevrelo pusu do obrovskeho O a při kazde zatacce jsem se nadsene koukala z okenka :D

Ale vlastne to byl skvelej zazitek, ta neprirozenost byt dlouho ve vzduchu a naprosto duverovat dvema lidem, kteří to letadlo ridi. Bylo to dobre, ale nechtela bych letet třeba 14 hodin v kuse. A urcite ne 14 hodin s ukricenou polskou rodinkou dve rady prede mnou. Dva chlapci celou dobu hyperaktivne skakali po sedackach a nezavreli pusu. Krome toho z toho letani byli asi stejne vyjukani jako ja, jenom to ale davali vsem najevo hlasitymi vykriky. Při pristavani se k nim ještě pridala jejich postarsi unavena matka, neboť ji nechteli vůbec poslechnout. Tak tam na ne asi deset minut rvala "psresctante" a koho do te doby nebolela hlava, toho prave zacala bolet. Uz jenom letusky se usmivaly. Ti dva kluci vystaci za cele baleni antikoncepce.

Pristali jsme v Nykoping, coz je ještě mensi a ještě roztomilejsi letiste nez Wroclav. Autobus nas dopravil do města a odtud jel vlak do Stockholmu, kde mame nase první airbnb ubytovani 😊

Při cekani na vlak jsem se zacala ucit svedsky. V obchudku jsem si koupila svacinu - Kyckling och cherre tortilla med soltorkade tomates och sallad. Az venku jsme to prelozili a jelikoz to stalo v prepoctu 150 Kc, tvarili jsme se, ze to je fakt dobre…

Vitejte ve Svedsku, tady draze zaplatite.

---