Advertisement
Published: December 15th 2014
Následující kapitola pojednává o tom, jak se naši výletníci konečně vymaní z gravitační sféry Hanoje a zamíří na jih. Po několika desítkách kilometrů rovně mezi banány zahnou doprava opět do kopců mezi národnostní menšiny. Tentokrát zamíří mezi Muongy a Bílé Thaje, v jejichž tradičním obydlí na kůlech stráví noc. V této kapitole dojde rovněž k jednomu nečekanému a dramatickému zvratu. (Sledujte bedlivě fotodokumentaci.)
Když jsme z Viet Tri (čti Vietči) dorazili do Hoa Binh, byli jsme ohromeni monumentalitou zdejší socialistické architektury (jde o hl. město celé oblasti) a tvrdostí našich sedel. Abychom ulevili otlačeným zadnicím a namoženým kvadricepsům, rozhodli jsme se zůstat ve městě 2 dny a navštívit nedaleké vyhlášené termální prameny. Vyrazili jsme tedy nalehko nějakých 30 kiláčků boční silnicí malebně se vinoucí mezi kopečky.
Zde se patří zmínit jistou skutečnost. Štěpán miluje horké prameny. Především pak ty, které se nalézají v lůně nedotčené přírody. Jejich návštěvu si představuje zhruba tak, že po prašné cestě dojde/dojede na konec půvabného horského údolí (cesta zde přirozeně končí), kde se nalézá soustava několika přírodních "van" s různě teplou vodou (od vařící až po ledovou). Mezi nimi pak Štěpán ve svých představách libovolně přelézá a kochá se přitom výhledy na okolní úchvatnou
scenérii (ideálně zalévanou paprsky právě zapadajícího slunce).
Cesta do Kim Boi (ony vysněné termály) byla nakonec o chlup delší - cca 45 km (jedním směrem). Cestou jsme museli nejprve překonat menší sedýlko (stoupání 700 m), pak už jsme se ale vezli celkem z kopce či aspoň po rovině. Vlastní prameny, jak se ukázalo, jsou pak obestavěny parádním hotelovým komplexem se spoustou restaurací, stánků s občerstvením, úpravnými cestičkami lemovanými betonovými lavičkami, bazénky s fontánkami a dalším půvabným socialistickým uměním. V celém areálu bylo všehovšudy asi 10 hostů. Ona vyhlášená koupačka se pak odehrávala v mělkém bazénu 1,2 - 1,6 m), jenž jsme zpočátku sdíleli se třemi vietnamskými výrostky, kteří však záhy vylezli na břeh, odkud na nás pokřikovali a dělali oplzlé posunky. Stálo to 65/os. (2 obědy) a vydrželi jsme tam asi 10 minut. Zážitek to ale rozhodně byl a budeme na něj dlouho vzpomínat...
Advertisement
Tot: 0.212s; Tpl: 0.032s; cc: 11; qc: 52; dbt: 0.0894s; 1; m:domysql w:travelblog (10.17.0.13); sld: 1;
; mem: 1.1mb
Veronika Vé
non-member comment
Vepřová uzená rolka po Vietnamsku :D