Gorak Shep a Kala Patthar

---

Geo: 27.984, 86.8322

Český Štědrý den!!!!! Po snídani a Chrisově zdlouhavém vypravování se konečně vyrážíme směr Gorak Shep a náš dnešní hlavní cíl Kalla Patthar, vrcholek vysoký 5550m tyčící se kousek od Mt.Everestu a naskýtající údajně nádherný výhled na Everest a Nuptse. Tohle je můj a následně se stal i naším cílem, stanout zde na Štědrý večer. Altitude sickness netrápí, jen Chris má divný pocit, ale vyrážíme. Cesta vede údolím vytvarovaném ledevcem vedoucím od Everestu, ale nyní bez ledu. Naštěstí nás čeká jen 200výškových metrů a ne zcela velká vzdálenost, takže se do Gorak Shep dostáváme po poledni. Hned u první Lodge na nás volá z okna majitel, abychom se tam ubytovali. Začínám se svou již naučenou básničkou: Hele a necháš nás bydlet zadara? Když briskně odpovídá ANO, pokračuji. Hele a máš internet zadarmo? Ano, ale nefunguje 😊... hmmm to moc na kreditu nepřidá, ale nabíjení zdarma už ano. Kluci jdou prohlédnout pokoje a já jdu obhlédnou Buddha lodge, kterou nám někdo doporučoval. Když se ptám na ubytko zdarma, dostává se mi pozitivní odpovědi, ale internet tu nefunguje nikde, protože zamrzl mobilní vysílač a za nabíjení si čárdžují 300NRP za hodinu. OK. Vracím se zpět za klukama a zde je už rozhodnuto. Pokoje fcajku a nabíjení se nám všem po několika dnech bez elektriky vyloženě hodí. Jen je naprd, že tu není žádné připojení, takže žádný plánovaný telefonát domů. Sááákra. no neva. Dáváme si čaj a oběd a jdeme na chvilku odpočnout před šplháním o 600m výše na Kalla Patthar. Na cestu vyrážíme po třetí hodině, abychom am dorazili kolem západu. První část stoupání je dost strmá, ale pak se to malinko zlepšuje. Na vrcholek se dostávám před klukama, asi za hodinku a půl. Už tu sedí francouzský pár, se kterým se seznamuji. Lezu ještě malinko výše až k malému křížku, který značí vrcholek. Trochu mě překvapuje GPS, která říká, že místo 5550m jsme o sto metrů výše a to samé potvrzují později i GPS kluků. Hmm, slušná prácička. Když kluci doráží, přichází ještě holndský pár a německý hikker Jahn. Děláme fotečky a pozorujeme jak západ úžasně barví Everest a Nuptse. Jsem nadšenej, že se nám povedlo to, co jsme chtěli a počasí nám opravdu přeje a tak přemýšlím, jak si to co nejlépe zapamatovat. Atak nějak mě napadá, že prostě k Vánocům patři koledy a tak navrhuji si nějaké zazpívat a nejlépe v našich národních jazycích. Všichni ochotně přikyvují až na Jahna, který je notně unaven a nedostatek kyslíku v mozku mu nedovoluje si na žádnou koledu vzpomenout. Nicméně nám natáčím každému video, abychom na to náhodou nezapomněli. Je to super a všichni si to fakt užíváme. Sluníčko skoro zapadlo a naše společnost se začíná pomalu rozpadat, protože začíná být opravdu zima. Mám na sobě vše co sebou tahám a je mi docela příjemně, takže nakonec zůstávám na vrcholku poslední s Mikem a tak si užíváme poslední paprsky sluníčka osvětlující Everest a pak nádherné barvy, ketré se objevují nad horama. Je to oprabdu nádhera. nikdy jsem nic podobného neviděl. Vánoce prostě vyšly na jedničku. Po cestě z kopce ještě potkáváme Chrise snažícího se dělat noční fotečky a tak mu chvilku pózujeme, ale pak se už vydáváme všichni dolu. Já nám s Mikem svítím na cestu čelovkou, protože nemá žádné světlo a kupodivu se dostáváme dolu v pořádku. Když jsme na úpatí hory, je už opravdu černo černá tma. Vracíme se zpět do Lodge, kde už v restauraci sedí spousta lidí a ohřívá se u nahřátých kamen. přejeme všem krásné České Vánoce, protože je všichni ostatní slaví až 25. K večeři si necháváme doporučit fried noodles, které jsou opravdu moc dobré a hlavně jich je taková kupa, že to kluci ani nedojedli. Já ano 😊.... Nadšeni a unaveni si jdeme zalést do spacáků a spát.

---